Prvním sériově vyráběným osobním autem na světě s dieselovým motorem byl model Mercedes-Benz 260 D, který přišel na trh v roce 1936. Příští rok tedy tento model oslaví osmdesáté narozeniny. Dieselové motory značky s třícípou hvězdou ve znaku patří i v současné době ke špičce. "Zájem o ně neochabuje ani nyní,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz šéftechnik tuzemského zastoupení Mercedes-Benz Petr Dvořák.
Proč se vlastně přišlo s myšlenkou zabudování dieselového agregátu do osobního auta?
Hlavně kvůli snaze o ušetření provozní nákladů, což je stejné jako dnes. Zatímco obdobně velký vůz s benzinovým motorem spotřebovával každých sto kilometrů 13 litrů, dieselu stačilo jen devět. Navíc nafta byla levnější než benzin a firmy provozující osobní autodopravu měly nárok na další slevu. Náklady na palivo se tak pro ně rázem snížily o padesát procent. Další výhodou bylo, že motory byly konstrukčně jednoduché a nepotřebovaly žádnou složitou údržbu.
Dnes jsou vznětové agregáty zabudovávány i do vozů, které jsou především určené pro trávení volného času, jako jsou například kabriolety. Kdy se s tímto trendem vlastně začalo?
Pozor, ono se to celkem málo ví, ale právě již zmiňovaný typ 260D, byť je nejvíce znám jako sedan, se vyráběl i jako pulman a kabriolet. Ten byl mimochodem ze všech verzí nejdražší, stál 9500 tehdejších říšských marek, což je v dnešním přepočtu 1 174 000 Kč.
Tehdy ještě neexistovaly SUV, které jsou nyní také hodně často prodávány právě s motory na naftu. Je to i váš případ?
Určitě. Já si dokonce troufnu říci, že pokud by nebyly k dispozici dieselové motory pro klasická osobní auta, sportovně užitkové automobily by určitě nepožívaly takovou oblibu, jakou dnes mají. Oblíbená kombinace pohonu všech kol, automatické převodovky by totiž s běžným zážehovým motorem přinesla pro většinu lidí neúnosně vysokou spotřebu paliva.
Jaký je dnes vlastně u vámi prodávaných vozů poměr mezi benzinovými a naftovými motory?
Je to zhruba 45:55 ve prospěch dieselů. Mírně se to liší v různých modelových řadách, ale v zásadě je to tak a nemá to velké výkyvy. Část zákazníků by si přála mít dieselový motor a ideálně ve spojení s pohonem všech kol i v tak sportovních modelech jako je roadster SL.
Od řady vývojových pracovníků různých automobilek již před několika lety začalo zaznívat, že dieselové motory jsou již na svém zenitu, a že už se nedá očekávat jejich další zásadní vylepšení, ani z hlediska spotřeby, ani emisí. Co je tedy v budoucnosti nahradí?
To se zatím s určitostí nedá říci, ale značka se v současnosti koncentruje na využití hybridních technologií.
Ani v ní se již dieselový motor neuplatní?
Existuje sice i model E 300, což je verze s hybridním dieselovým pohonem, avšak benzinové hybridy máme ve více modelových řadách. Z toho se dá usoudit, že se nyní větší důraz klade na kombinaci benzinového a elektrického motoru.
Technika Mercedesu 260D
Motor o zdvihovém objemu válců 2,6 litru dal označení modelu 260D
Vznikl zkrácením bloku šestiválcového agregátu používaného v užitkových vozech
Výkon byl 33kW (45 koní) při 3200 otáčkách za minutu
Spotřeba činila 9,5 litru nafty na sto kilometrů a nádrž postačila na ujetí 400 kilometrů. Později byla zvětšena.
Výroba začala na sklonku roku 1935
Šestimístnou karosérii typu Pullman si oblíbili taxikáři
V roce 1936 se v nabídce objevil čtyř až pětimístný sedan a také kabriolet pro stejný počet lidí
Celkem bylo v letech 1935-40 vyrobeno 1967 kusů
Mohlo by definitivní konec dieselové technologie v blízké budoucnosti přinést další podstatné zpřísnění emisních limitů?
Je technicky řešitelné se i s tím popasovat, jenže to znamená přidání dalších drahých součástí k motoru. To pak může znamenat pro spotřebitele neúnosné zdražení dieselových aut. Již nyní se výrobci v případě dieselů kvůli tomu více než na vývoj samotných agregátů orientují na snížení aerodynamického motoru, a například vývoj převodovek (v případě Mercedesu až devítistupňových – pozn. red.)
Auta s dieselovým motorem, přes veškerý pokrok, jaký byl v jejich případě dosažen, přece jen nejsou natolik kultivovaná jako verze se zážehovou jednotkou. V Česku jsou přesto ještě oblíbenější než jinde v Evropě. Čím to je?
Je to dáno historicky. U nás bývala už za socialismu k dispozici levná nafta, často pocházející z pololegálních či nelegálních zdrojů. Ti, kdo měli auto s dieselem, ho proto provozovali velmi levně, na což si zvykli. Pak navíc přišla éra služebních vozů se vznětovými motory, což znamenalo, že se povědomí o nich ještě více rozšířilo a lidé si diesely začali kupovat i jako soukromá vozidla.