Nebýt dieselového motoru, kategorie SUV by se vůbec neujala, říká odborník Mercedesu

Radek Pecák Radek Pecák
1. 11. 2015 19:31
Příští rok oslaví Mercedes-Benz 260D, což byl historicky první sériově vyráběný osobní automobil s dieselovým motorem na světě, osmdesáté narozeniny. Dnes je obliba tohoto pohonu na vrcholu, nicméně, možná prý není daleko doba, kdy začne jeho ústup ze slávy, říká Petr Dvořák, hlavní technický školitel tuzemského zastoupení Mercedes-Benz.
Toto je jedna z vyráběných verzí prvního dieselového osobního auta.
Toto je jedna z vyráběných verzí prvního dieselového osobního auta. | Foto: Mercedes-Benz

Prvním sériově vyráběným osobním autem na světě s dieselovým motorem byl model Mercedes-Benz 260 D, který přišel na trh v roce 1936. Příští rok tedy tento model oslaví osmdesáté narozeniny. Dieselové motory značky s třícípou hvězdou ve znaku patří i v současné době ke špičce. "Zájem o ně neochabuje ani nyní,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz šéftechnik tuzemského zastoupení Mercedes-Benz Petr Dvořák.

Proč se vlastně přišlo s myšlenkou zabudování dieselového agregátu do osobního auta?

Hlavně kvůli snaze o ušetření provozní nákladů, což je stejné jako dnes. Zatímco obdobně velký vůz s benzinovým motorem spotřebovával každých sto kilometrů 13 litrů, dieselu stačilo jen devět. Navíc nafta byla levnější než benzin a firmy provozující osobní autodopravu měly nárok na další slevu. Náklady na palivo se tak pro ně rázem snížily o padesát procent. Další výhodou bylo, že motory byly konstrukčně jednoduché a nepotřebovaly žádnou složitou údržbu.

Petr Dvořák, který je šéfem školitelů tuzemského zastoupení značky Mercedes-Benz, zná vozy s třícípou hvězdou téměř do posledního šroubku.
Petr Dvořák, který je šéfem školitelů tuzemského zastoupení značky Mercedes-Benz, zná vozy s třícípou hvězdou téměř do posledního šroubku. | Foto: Mercedes-Benz

Dnes jsou vznětové agregáty zabudovávány i do vozů, které jsou především určené pro trávení volného času, jako jsou například kabriolety. Kdy se s tímto trendem vlastně začalo?

Pozor, ono se to celkem málo ví, ale právě již zmiňovaný typ 260D, byť je nejvíce znám jako sedan, se vyráběl i jako pulman a kabriolet. Ten byl mimochodem ze všech verzí nejdražší, stál 9500 tehdejších říšských marek, což je v dnešním přepočtu 1 174 000 Kč.

Tehdy ještě neexistovaly SUV, které jsou nyní také hodně často prodávány právě s motory na naftu. Je to i váš případ?

Určitě. Já si dokonce troufnu říci, že pokud by nebyly k dispozici dieselové motory pro klasická osobní auta, sportovně užitkové automobily by určitě nepožívaly takovou oblibu, jakou dnes mají. Oblíbená kombinace pohonu všech kol, automatické převodovky by totiž s běžným zážehovým motorem přinesla pro většinu lidí neúnosně vysokou spotřebu paliva.

Jaký je dnes vlastně u vámi prodávaných vozů poměr mezi benzinovými a naftovými motory?

Je to zhruba 45:55 ve prospěch dieselů. Mírně se to liší v různých modelových řadách, ale v zásadě je to tak a nemá to velké výkyvy. Část zákazníků by si přála mít dieselový motor a ideálně ve spojení s pohonem všech kol i v tak sportovních modelech jako je roadster SL.

Od řady vývojových pracovníků různých automobilek již před několika lety začalo zaznívat, že dieselové motory jsou již na svém zenitu, a že už se nedá očekávat jejich další zásadní vylepšení, ani z hlediska spotřeby, ani emisí. Co je tedy v budoucnosti nahradí?

To se zatím s určitostí nedá říci, ale značka se v současnosti koncentruje na využití hybridních technologií.

Ani v ní se již dieselový motor neuplatní?

Existuje sice i model E 300, což je verze s hybridním dieselovým pohonem, avšak benzinové hybridy máme ve více modelových řadách. Z toho se dá usoudit, že se nyní větší důraz klade na kombinaci benzinového a elektrického motoru.

Technika Mercedesu 260D

Motor o zdvihovém objemu válců 2,6 litru dal označení modelu 260D

Vznikl zkrácením bloku šestiválcového  agregátu používaného v užitkových vozech

Výkon byl 33kW (45 koní) při 3200 otáčkách za minutu

Spotřeba činila 9,5 litru nafty na sto kilometrů a nádrž postačila na ujetí 400 kilometrů. Později byla zvětšena.

Výroba začala na sklonku roku 1935

Šestimístnou karosérii typu Pullman si oblíbili taxikáři

V roce 1936 se v nabídce objevil čtyř až pětimístný sedan a také kabriolet pro stejný počet lidí

Celkem bylo v letech 1935-40 vyrobeno 1967 kusů

Zdroj: Radek Pecák

Mohlo by definitivní konec dieselové technologie v blízké budoucnosti přinést další podstatné zpřísnění emisních limitů?

Je technicky řešitelné se i s tím popasovat, jenže to znamená přidání dalších drahých součástí k motoru. To pak může znamenat pro spotřebitele neúnosné zdražení dieselových aut. Již nyní se výrobci v případě dieselů kvůli tomu více než na vývoj samotných agregátů orientují na snížení aerodynamického motoru, a například vývoj převodovek (v případě Mercedesu až devítistupňových – pozn. red.)

Auta s dieselovým motorem, přes veškerý pokrok, jaký byl v jejich případě dosažen, přece jen nejsou natolik kultivovaná jako verze se zážehovou jednotkou. V Česku jsou přesto ještě oblíbenější než jinde v Evropě. Čím to je?

Je to dáno historicky. U nás bývala už za socialismu k dispozici levná nafta, často pocházející z pololegálních či nelegálních zdrojů. Ti, kdo měli auto s dieselem, ho proto provozovali velmi levně, na což si zvykli. Pak navíc přišla éra služebních vozů se vznětovými motory, což znamenalo, že se povědomí o nich ještě více rozšířilo a lidé si diesely začali kupovat i jako soukromá vozidla.

 

Právě se děje

Další zprávy