Praha - Vloni na koni roku představitelé automobilek hovořili o tom, že letos skutečně začne éra elektroaut. První čtvrtletí je za námi a nic moc se zatím nestalo.
Naopak se ozývají zatím nesmělé hlasy, že to se zaváděním tohoto alternativního pohonu nebude tak horké a mnohé projekty se zpomalí nebo odloží.
Kupříkladu Škodovka. Vloni v září v Paříži představila koncept elektrické octavie a hovořilo se o tom, že letos v létě nasadí flotilu testovacích vozů. Nakonec se tak stane nejdříve na konci roku a podle dobře informovaných zdrojů nebude mít mladoboleslavská automobilka hotový elektrovůz připravený k prodeji zákazníkům dříve než v roce 2015.
Podívejte se, jak Ford vyvíjí auta budoucnosti:
Ani nejvýznamnější světové koncerny nijak nespěchají s velkosériovou výrobou elektroaut. Ford má sice vyvinutou elektrododávku Connect (poznatky o ježdění s ní přineseme v příštích dnech), avšak dosud ji pouze testuje ve 14 domácnostech v Londýně a okolí a také u několika firem v německém Kolíně nad Rýnem.
Sériová výroba se zatím nekoná
Vlastně jediným elektromobilem, který vyrábí renomovaná automobilka, a u kterého je záruka bezpečnosti, servisu a dalších nezbytností, je Citroën C-Zero. Ten si podle tiskové mluvčí českého zastoupení Citroën Martiny Bedrnové objednalo dosud zhruba pět firem. "Soukromníci se ptají, ale zatím si nikdo neobjedal," sdělila Bedrnová. Běžné lidi zřejmě odrazuje vysoká cena tohoto vozu.
Zřejmě právě kvůli tomu, že český zákazník nechce za elektromobil platit velké peníze, se odkládá i uvedení elektrických modelů dalších automobilek na tuzemský trh. Například Nissan Leaf, který se již vloni stal evropským autem roku, se objeví v tuzemských autosalonech nejdříve za dva roky.
V Česku nikdo neudělal nic
Ochlazení zájmu o elektromobily lze přičítat i naprostému nezájmu ministerstva dopravy, ministerstva životního prostředí i magistrátů velkých měst o podporu této ekologické dopravy.
"My už se rok snažíme dosáhnotu toho, abychom alespoň mohli používat pruhy vyhrazené pro autobusy a taxíky, případně parkovat v modrých zónách, ale ničeho se nám při jednání s městskými úředníky nepodařilo dosáhnout," uvádí příklad Josef Vyskočil, majitel rozvážkové služby, která po Praze rozváží zásilky na elektroskútrech a elektrickými dodávkami.
V současnosti je v Praze týden elektromobility, ale jeho jediným praktickým výsledkem jsou výstavky a spanilé jízdy elektrovozidel. Primátor Svoboda na tiskové konferenci oznámil, že bude spuštěna informační kampaň a že do konce roku vznikne 20 dobíjecích míst. Jenže to je aktivita Pražské energetiky, která by tak učinila stejně sama.
Na druhou stranu, počínání pražských i státních představitelů je tak trochu v souladu se zjištěními, že lidé elektromobilům moc nefandí.
Cena a malý dojezd odrazují
Podle průzkumu společnosti Deloitte se lidem nelíbí malý dojezd, poměrně dlouhá doba dobíjení a zatím vysoká cena.
"Do roku 2020 si auto na elektrický pohon pořídí kolem jednoho procenta evropských spotřebitelů. Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že maximální doba, kterou by byly ochotny čekat na dobití baterie, jsou dvě hodiny. Tři čtvrtiny zmínily, že o koupi elektromobilu by uvažovaly, pokud by automobil ujel na jedno nabití alespoň 480 km.
Jenže v současnosti úplné nabití baterie u většiny elektromobilů trvá šest až osm hodin a dojezd je nejčastěji do 200 kilometrů.
"Zájem o automobily s elektrickým pohonem na baterie sice roste, 69 procent evropských respondentů se dnes považuje za možné průkopníky pořízení elektromobilu či je ochotno o něm uvažovat, současná nabídka na trhu však zdaleka nesplňuje očekávání spotřebitelů na délku jízdy, dobu dobíjení a kupní cenu. Z těchto důvodů si podle odhadů elektrický automobil skutečně do roku 2020 pořídí pouze jedno či dvě procenta těchto spotřebitelů," uvedl vedoucí globální skupiny společnosti Deloitte pro automobilový průmysl Craig Giffi.
Přestože jsou ceny pohonných hmot v současné době na rekordní úrovni, ani ty nejsou důvodem pro lidi, aby zavrhli auta se spalovacími motory. "Celkem 63 procent dotázaných uvedlo, že pořízení automobilu na elektrický pohon by zvažovalo daleko pravděpodobněji, pokud by cena za pohonné hmoty vzrostla na dvě eura (zhruba 49 Kč) za litr," uvádí se průzkumu.
