AeroMobil 4.0 nebude levnou záležitostí. Ceny se pohybují mezi 1,2 až 1,5 milionu eur (asi 33 až 40 milionů korun) podle konfigurace, jakou si zájemce zvolí. Na druhou stranu je možné, že ceny budou rychle padat. "Abychom dlouhodobě snížili ceny létajících automobilů, přinášíme do leteckého segmentu, kde jsou výrobní čísla malá, prvky z automobilového průmyslu, kde se naopak vyrábí ve velkém," předpovídá šéf AeroMobilu Juraj Vaculík.
Celkem vznikne jen 500 kusů prvního produkčního AeroMobilu a objednávky je možná zadávat již nyní. Předpokládaný start výroby přijde v roce 2019, k zákazníkům se hotové létající auto dostane nejdříve v roce 2020. "Doba mezi objednávkami a dodávkami exkluzivního vozidla podle nás není neobvyklá," říká mluvčí AeroMobilu Štefan Vadocz.
"V segmentu superaut se průměrný čas od objednávky po dodávku pohybuje od 6 do 24 měsíců, což je dané vysokou mírou přizpůsobení vozidla konkrétnímu zákazníkovi," přirovnává AeroMobil k superautům typu Bugatti Chiron. Prvních 25 vyrobených vozidel bude ve speciální sérii Founders Edition, která nabídne nejrůznější specifické prvky. Jaké, to slovenská společnost blíže neupřesnila.
Poprvé bylo AeroMobil možné vidět živě na dubnové výstavě luxusního zboží Top Marques v Monaku. Tam jej odhalil sám monacký kníže Albert II. Místo představení tak jen dokládá exkluzivitu nového výrobku, jehož duchovním otcem je Štefan Klein. Ten s vývojem začal již v devadesátých letech, v roce 2010 následně s investorem Jurajem Vaculíkem založili společnost AeroMobil s cílem dostat létající automobil na trh. Náklady se navíc dají považovat stále za relativně snesitelné, byť přesnou částku AeroMobil zveřejnit nechce. "V rámci průmyslu jde o náklady, které je možné považovat za jedny z nejnižších na světě při vývoji nového auta," řekl Vadocz.
Autor původní myšlenky Štefan Klein ale u startu sériové výroby nebude. Podle webu etrend.sk se rozhodl z firmy odejít a založit si vlastní studio, věnující se návrhům a vývoji prototypů nových typů dopravy. Ovlivnit další vývoj stroje by to ale příliš nemělo. "Máme připravena všechna matematická a geometrická data k výrobě a testování nových vozidel," upřesnil mluvčí AeroMobilu. Klein pak zůstává také akcionářem firmy, byť většinový podíl prodal Patricku Hesselovi, který do projektu celkově vložil 3,2 milionu dolarů. Hessel je zakladatelem společnosti c2i, celkem 50,1procentní podíl však těsně před vstupem do AeroMobilu prodal firmě LG Hausys.
C2i se specializuje na kompozitové díly pro letecký a automobilový průmysl a dlouhodobě se jedná o jednoho z nejvýznamnějších výrobních partnerů AeroMobilu. "V následujících měsících budeme hledat další investory, kteří budou chtít přispět k posílení naší pozice v popředí rozvíjejícího se průmyslu létajících automobilů," dodává Vaculík. Podle Vadocze se firma zúčastní také grantových programů určených pro oblast technologií.
Nejvíce je spolupráce s výrobcem dílů vidět na karosérii. Ta je aerodynamická a jednotlivé komponenty jsou vyrobeny z uhlíkových kompozitů. Ten má výhodu především v nízké hmotnosti a vysoké tuhosti. Také křídla jsou vyrobena z kompozitových vláken. Interiér je postaven na bázi vysokopevnostního monokoku pro řidiče a spolujezdce, které dále chrání i bezpečnostní rám. Sedačky jsou ukotveny pevně, nastavují se volant nebo pedály. Kromě nejmodernějších multimediálních a navigačních systémů nechybí bezpečnostní prvky - například hasicí přístroj mezi sedadly nebo padák, který umí stroj v případě problémů dostat bezpečně na zem.
Transformace auta v letadlo zabere jen necelé tři minuty - roztáhnou se křídla, v zadní části se aktivuje vrtule a přední kola se zasunou, aby vzduch kolem karosérie obtékal co nejlépe. Uvnitř se pak automobilové přístroje změní na letecké.
Pokud je AeroMobil používán jako auto, má bez dvou milimetrů rovných šest metrů na délku a přes 2,2 metru na šířku. Když vůz roztáhne křídla, rozšíří se na 8,8 metru, zároveň se ale mírně zkrátí na 5,8 metru. Aby se AeroMobil vůbec dostal do vzduchu, jeho celková váha nesmí překročit 960 kilogramů.
Dráha potřebná k nabrání rychlosti pro vzlétnutí je asi 400 metrů a pro vzlétnutí nad patnáctimetrovou překážku potom 595 metrů. Řidič potřebuje kromě řidičského také pilotní průkaz. AeroMobil bude moci na silnice a do vzduchu v Evropě i Spojených státech amerických bez omezení. Dostane totiž potřebné silniční i letecké certifikáty.
Pohonné ústrojí se skládá ze dvou elektromotorů a benzínového dvoulitrového čtyřválce typu boxer s přeplňováním. Při pohybu po silnici funguje spalovací jednotka jako generátor pro dva elektromotory o výkonu 109 koní, které roztáčejí přední kola. Ve vzduchu zajišťuje pohyb zážehový motor o výkonu 305 koní. Zajímavým prvkem je adaptivní převodovka, která pohání vůz na silnici a dodává i přímý převod v leteckém režimu. Na silnici je stroj schopen z klidu na 100 km/h zrychlit za 10 sekund a dosáhnout maximální rychlosti 160 km/h. Maximální délka doletu má být 750 kilometrů.
S pohonem firmě pomáhá i britská společnost Prodrive, respektive její šéf David Richards. Automobilovým fanouškům není osoba Davida Richardse neznámá. Jedná se o bývalého šéfa Aston Martinu nebo stájí Benetton a BAR v šampionátu Formule 1. "Dnes ve společnosti pracuje více než 40 odborníků z osmi zemí světa se zkušenostmi z motorsportu, letecké i automobilové výroby," uvádí Vadocz.
Budoucnost AeroMobilu je založena na vývoji létajících automobilů v různých cenových hladinách. Firma tím chce uspokojit rozličné skupiny zájemců o tento typ dopravy. Jedním z cílů je dotáhnout létající auta jako masový způsob mobility.
Konkurenci Slovákům aktuálně tvoří především holandská firma Pal V, která však automobil zkombinovala s vírníkem. Tento stroj lze objednávat již nyní, a cena se pohybuje "jen" v rozmezí 299 až 499 tisíc dolarů (asi 7,5 až 12,5 milionu korun). Dodávky by měly začít koncem roku 2018.
