Laponské volání divočiny aneb z Čech až na konec světa v kabině Škody Octavia Scout

Sabina Kvášová
24. 9. 2017 7:47
Východní jantarovou trasou přes polární kruh, až k zasněženým vrcholkům dalekého severu na Nordkapp za neustálého slunečního svitu. Všude spousta čirých potůčků, jezer a sobů, kteří rádi stojí v cestě a nereagují ani na zatroubení. Laponsko nabízí unikátní severskou exotiku a také jednu z posledních velkých divočin v Evropě. Na mapě jsme si namalovali náročný okruh, čítající téměř 9 tisíc kilometrů, a vydali se se čtyřkolkou Škoda Octavia Scout až k nejsevernějšímu bodu Evropy. Uvnitř grafiky najdete fotografie a informace ze sedmnáctidenní expedice.

Den 10 Přes fjordy na jihozápad

Ráno rychle spakujeme stan a vyjedeme s Octavií díky pohonu 4×4 s přehledem zpět na kopec, kde je hlavní cesta. Z Nordkappu nyní máme namířeno 550 kilometrů jihozápadním směrem do nejrušnějšího města v severním Norsku - Tromsø. Cesta nám krásně ubíhá a dojezd na navigaci se pomaličku zkracuje, krajina kolem je zde uhrančivá, fjordy, krásné vyhlídky, zasněžené štíty. Na 70. rovnoběžce se nám naskytuje příležitost navštívit unikátní skalní rytiny ve města Alta na útesech z doby před 6000 lety (na snímku vlevo).

Před Tromsø se musíme dvakrát přetrajektovat přes fjordy. Loď má během dne hodinové intervaly a není plná. Díky dobrému výhledu z Octavie se dokáži snadno nalodit na menší trajekt. Krásně se nyní plavíme, aniž by nám to zásadně měnilo plány. Za devět hodin jsme v cíli naší dnešní cesty. Tromsø (na snímku) je nazýváno "Bránou Arktidy". Právě odsud vyplouval na své polární expedice Fridtjof Nansen nebo Roald Amundsen. Abychom se dostali do centra města, míjíme arktický kostel a přejíždíme impozantní klenutý most. Zaslouženě se občerstvujeme v místním nejseverněji položeném pivovaru na světě a popíjíme správně orosené pivo Mack.

 

Právě se děje

Další zprávy