Spotřeba benzinu pro automobily se za posledních patnáct let v Česku snížila přibližně o patnáct procent. Naopak prodej nafty se podle údajů Českého statistického úřadu ve stejném období zdvojnásobil. Aktuálně toto palivo ovládá téměř tři čtvrtiny českého trhu s pohonnými hmotami.
„Motorová nafta tvoří na našich čerpacích stanicích přibližně tři čtvrtiny z celkového objemu vytočeného paliva,“ potvrzuje trend Petr Šindler ze společnosti Shell. Podobně jsou na tom i u čerpacích stanic sítě Benzina: „Nafta představuje zhruba 70 procent z prodejů paliv. Růstu napomáhají levné ceny pohonných hmot i oživení ekonomiky a spotřeby domácností,“ říká mluvčí společnosti Unipetrol RPA Mikuláš Duda.
Za oblibu nafty může mimo jiné rozmach dálkové nákladní dopravy, silnou roli hraje i obliba dieselových motorů u osobních aut. Jejich podíl na trhu se podle údajů Svazu dovozců automobilů drží už druhý rok za sebou na rekordně vysokých 43 procentech. Aféře Dieselgate navzdory.
Nejčastějším argumentem pro pořízení vozu s naftovým motorem zůstává nižší spotřeba, která při vysokých kilometrových nájezdech přebije vyšší pořizovací i servisní náklady. Řidičům, kteří ujedou menší počet kilometrů, se ale auto na naftu nevyplatí. Před unáhleným nákupem proto varují i odborníci. Vlastnictví dieselového vozu by se totiž v některých případech mohlo zásadně prodražit.
„Nákup auta s naftovým pohonem se začíná vyplácet až ve chvíli, kdy plánujete roční nájezd někde mezi 15 až 20 tisíci kilometry. Navíc silně záleží na způsobu, jakým auto hodláte využívat. Na krátké přesuny po městě ho nejde příliš doporučit. Moderní vozy mají filtr pevných částic, který se zanáší, a systém nemusí stihnout saze vypálit. V takovém případě přijde na řadu jeho nákladná výměna v kratším intervalu,“ vysvětluje automobilový poradce Jan Kos.
I proto může být pořízení ojetého naftového vozu riskantnější než benzinového. V motorech pracují turbodmychadla, palivo se vstřikuje pod co nejvyšším tlakem a celá řada komponent motoru podléhá větší zátěži a tím i opotřebení. Výměna filtru pevných částic může vyjít i na desítky tisíc korun.
„Výrobci naftových motorů se musí hodně snažit, aby prošli nejnovějšími emisními normami. I to nám ukázala aféra Dieselgate. Nyní se například auta snaží vybavit třeba technologií SCR pro snížení emisí pomocí vstřikování syntetické močoviny. To vše přidává další a další prvky, které se mohou poškodit a provozování automobilu prodražit. Mimochodem vtipným příkladem jsou emisní známky do německých měst. Zatímco naftové auto třeba ještě z roku 2008, které nemá filtr pevných částic, už zelenou plaketu pro vjezd nedostane, benzinové auto z devadesátých let klidně ano,“ dodává Kos.
Někteří evropští politici se netají tím, že by v blízké budoucnosti chtěli klasická paliva zakázat nebo alespoň vyhnat z velkých měst. A nafta je dráždí ještě více než benzin. Například pařížská starostka Anne Hidalgová by ráda omezila dopravu v centru metropole, aby zlepšila ovzduší ve městě. Do roku 2020 chce zavést emisní zóny, do kterých by nepustila žádná auta s naftovým motorem.
