"Dáte si bombardino, že ano?" přitočí se vysoký Ital, když se usadíme k odpočinku během lyžovačky u rohového stolu v horské chatě Costaccia ve výšce 2400 metrů nad mořem. Těžko se ho dá odmítnout, dnes už legendární nápoj, který mají v oblibě lyžaři snad na všech alpských svazích, se zrodil právě tady, v italském Livignu.
Livigno ale láká nejenom na horský sladký alkohol s kopcem šlehačky. Je to ráj lyžařů, ať už začátečníků, tak pokročilých. Těsně před Vánoci, než začne hlavní sezona, jsou bonusem i levnější skipasy.
Když se ubytujete čtyři dny v hotelu nebo týden v apartmánu u smluvních podniků (odkážou vás na ně stránky města), permice dostanete zadarmo. A to není špatné, protože standardní jednodenní předsezonní skipas pro dospělého tu vyjde na 33,50 eura. Letos hlavní sezona začala 16. prosince, pak cena za den poskočila na 55 eur.
Není to málo, nicméně lyžování za to v Livignu stojí. Ať už proto, že sjezdovek jsou tu kilometry, jsou skvěle upravené, na vleky či kabinky se moc dlouho nečeká a ty výhledy z vrcholků jsou zkrátka nezapomenutelné.
Livigno nabízí i jedinečné gastro zážitky. Vedle zmíněného bombardina tu mají také vyhlášenou "mlékárnu". Latteria di Livigno provozuje mléčný bar, v létě točí skvělou zmrzlinu a i v zimě tu pořídíte fantastické delikatesy, jako jsou jogurty a samozřejmě chutné italské sýry. Místní nezapomenou připomenout, že je to díky tomu, že krávy tu jsou dobře živené, v létě se pasou na kopcích ve výšce 2000 metrů nad mořem a v zimě poctivě krmí senem z místních luk.
Snad ani netřeba připomínat, že díky faktu, že Livigno je oproštěné od spotřební daně a DPH, se tu vyplatí natankovat plnou nádrž a nakoupit si třeba alkohol či cigarety.
Dostat se do Livigna je přitom celkem jednoduché. Trasa z Prahy je dlouhá asi 670 kilometrů a trvá zhruba osm hodin, podle toho, kdy vyrazíte a budete mít "štěstí" na kolony, nejčastěji kolem Mnichova.
Část trasy vede Švýcarskem a musí se využít tunel Munt la Schera dlouhý 3,5 kilometru. Není možné ho u kasy platit v eurech, pouze ve švýcarských francích či samozřejmě kartou. Průjezd vyšel v přepočtu na 1100 korun. Je ale možné si koupit kupon online na přesný den, pak je jeho cena nižší.
Na cestu jsme vyrazili v Audi A6 Allroad. Těžko si představit lepší auto na dlouhý dálniční přesun a zároveň do hor. Dobrodružně laděný Allroad je v kombinaci s dieselem ve verzi 50 TDI skvělý.
Naftový šestiválec je příjemně uhlazený a na po 2000 kilometrech ukázal spotřebu 6,9 l/100 km. A to bylo auto plně naložené a na střeše mělo box. Mimochodem, ten největší, který Audi v nabídce příslušenství má, o objemu 430 litrů. Otevírá se z obou stran a vešly se do něj čtyři páry lyží, dva snowboardy, troje lyžařské boty a dvoje brusle.
Do kufru o objemu 568 litrů se pak vměstnalo všechno ostatní. Na cestě jsme ocenili především příplatková Matrix světla za 30 909 korun, která ve tmě skvěle svítí. Slabiny v praktičnosti? Cestujícím vzadu chyběly nabíjecí USB porty, ty jsou za příplatek, který vůz postrádal. (Když s vámi jedou puberťáci, je zrovna tohle větší problém ve výbavě než cokoli jiného na světě.) A když se připojili do předních zdířek, vždy zrušili řidičovo připojení přes Apple CarPlay.
Samotná jízda je ale skvělá, autu se dá nastavit světlost podvozku v závislosti na podmínkách a stylu jízdy. Nerovnosti umí žehlit srdnatě a ocenění si zaslouží za jízdní komfort. A protože tentokrát v Livignu i vydatně sněžilo, na několika místech, zejména při vyparkovávání z placů zahrabaných sněhem, se čtyřkolka náramně hodila. Hned vedle nás se předokolkovému Tucsonu ze zasněženého parkoviště vůbec nedařilo vyjet.
