Chceme chytrý stát, který nežije na dluh. Fialova vláda slibuje reformu penzí i škol

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 7. 1. 2022 15:23
Vláda Petra Fialy zveřejnila v pátek před polednem oficiální podobu svého programového prohlášení. Uvádí v něm například, že připraví reformu důchodů, změní výuku na školách nebo sníží počet státních úředníků. "Chceme stát, který nežije na dluh, je chytrý, efektivní a úsporný, jeho páteří jsou malé a střední firmy," píše kabinet v dokumentu, který předloží sněmovně se žádostí o důvěru.
Zástupci pěti stran jsou zatím jednotní. Takto společně představili už loni koaliční prohlášení a stejně jednotně stojí také za nynějším programovým prohlášením své vlády.
Zástupci pěti stran jsou zatím jednotní. Takto společně představili už loni koaliční prohlášení a stejně jednotně stojí také za nynějším programovým prohlášením své vlády. | Foto: Jakub Plíhal

Když premiér Petr Fiala (ODS) oznamoval ve čtvrtek schválení programového prohlášení vlády, řekl, že si některými sliby na sebe "ušil bič". Při pohledu do samotného prohlášení lze jen odhadovat, které sliby vnímá jako nejobtížněji splnitelné. Hned na začátku dokumentu ale vláda tvrdí, že přichází v době, která patří mezi nejsložitější a nejnáročnější v novodobé historii.

Kabinet uvádí, že musí řešit problémy přicházející zvenčí, ale hlavně ty, které jsou "neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé". Zmiňuje například vysokou inflaci, epidemii covidu či důsledky energetické krize.

"Chceme stát, který nežije na dluh. Chceme stát, který je chytrý, efektivní a úsporný. Chceme stát, který patří do demokratické Evropy a který ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba aktivně prosazovat a bránit. Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět," prohlašuje vláda s tím, že také například chce, aby lidé už v aktivním věku věděli, jaký budou mít důchod.

Jeden z nejvýraznějších slibů se týká právě důchodové reformy, kterou v minulosti slibovalo už několik vlád. Například tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) reformu za čtyři roky nepředstavila, přesto v rozhovoru pro Aktuálně.cz ještě krátce před volbami avizovala, že ji přinese přinejmenším do sněmovny - ale nestalo se. Teď reformu slibuje její nástupce na ministerstvu a zároveň předseda lidovců Marian Jurečka. 

V programovém prohlášení doslova stojí: "Zavedení důchodové reformy ve dvou etapách. První bude přijata do konce roku 2023. Cílem je nastavit stabilní systém férových důchodů." A na stejném místě je také slib, že zaměstnanci v náročných profesích budou mít možnost odejít do důchodu dříve.

O reformě Jurečka mluvil už na začátku prosince po setkání s prezidentem Milošem Zemanem. "Poměrně podrobně jsme hovořili o mých představách a představách naší koalice dotáhnout důchodovou reformu. Chtěl bych, abychom věci, na kterých je už dnes shoda po jednání minulé odborné skupiny, velmi rychle připravili do legislativy a ideálně během prvních dvou letech dokázali tuto část důchodové reformy rychle aplikovat do praxe," prohlásil Jurečka.

Lidovci usilovali o to, aby dostali právě toto ministerstvo, protože chtějí provést změny také v sociální oblasti. Chtějí například "eliminovat zdlouhavou byrokracii a zjednodušit systém sociálních dávek". Kromě toho plánují také zavést celostátní registr pěstounů. Jak oznámili loni v září, chtějí podpořit systém, ve kterém by děti tak často nekončily v ústavech, ale vyrůstaly by v náhradních rodinách.

Ochrana vody, méně dotací agropodnikům

Jurečkova strana získala také resorty zemědělství a životního prostředí, které k sobě mají blízko. Vláda například plánuje omezit dotace pro velké agropodniky. Po volbách jí tento slib připomínali někteří její příznivci či sdružení, například Milion chvilek pro demokracii v listopadovém prohlášení. "Větší podpora rodinných farem a zastropování dotací pro největší agropodniky," stojí v programovém prohlášení vlády.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) má pracovat také na tom, aby stále více půdy přecházelo do režimu ekologického zemědělství, do roku 2030 by to měla být čtvrtina z celkového výměru půdy. Zisky ze státních lesů chce vláda využít na obnovu lesů a ochranu vody, nechce tyto peníze posílat přímo do státního rozpočtu.

U lidovecké ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je podle programového prohlášení prioritou voda - do konce roku 2022 má předložit návrh na ústavní ochranu vody, podpoří také obnovu mokřadů a tůní i výsadbu zeleně. V prohlášení vláda slibuje poslat na takové projekty osm miliard korun. Deset miliard by mělo jít na budování nových zdrojů pitné vody, vodovodů či na čištění odpadních vod. Nechybí ani zmínka o jednom novém národním parku - vláda slibuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a velkoplošně chráněného území Soutok, které se nachází na jižní Moravě na soutoku řek Moravy a Dyje.

S životním prostředím souvisí i některé body v kapitole ministerstva obchodu a průmyslu, které vede Jozef Síkela (STAN). "Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025," oznamuje například vláda, která vidí budoucnost české energetiky v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. V prohlášení nechybí ani zmínka o Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal), kterou vláda vnímá jako příležitost "zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí". 

Žádné peníze pro firmy z daňových rájů

Hlavní vládní strana ODS má na starosti finance, obranu, dopravu a kulturu. Ministr financí Zbyněk Stanjura už v minulosti například v rozhovoru pro Aktuálně.cz avizoval, že se bude snažit šetřit. "Stát musí především šetřit sám na sobě. Je moc zkostnatělý, tučný, vydává mnoho všemožných nařízení. Je nezbytné, aby přišly úspory. A přijdou," prohlašoval. 

Zároveň tvrdil, že se bude snažit, aby úspory nepocítili běžní občané, kterým chce naopak ulehčit. V programovém prohlášení se zavazuje jeho ministerstvo k několika věcem: "Zavedení valorizace slevy na poplatníka. Zavedení daňových prázdnin se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun, na stejnou hranici se posune možnost využití režimu paušální daně." Kromě toho chce Stanjura odstřihnout od veřejných peněz firmy z daňových rájů.

Šetření státu se bude týkat i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten má do konce letošního roku přijít s konkrétním plánem na snížení počtu úřednických míst. Je ale možné, že sám bude muset další lidi nabrat, protože vláda plánuje do konce roku 2022 zřídit při Úřadu vlády pozici "poradce pro národní bezpečnost jako koordinátora hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik".

Několik desítek nových míst přináší také vznik tří nových křesel ve vládě, a to ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN), ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové (TOP 09) a ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti). 

Z těchto tří ministrů bez vlastního ministerstva bude zejména letos v čele pozornosti hlavně Bek. Už od července bude Česko předsedat Radě Evropské unie, na což se musí intenzivně připravovat. Vláda tvrdí, že chce vrátit Česku pověst spolehlivého a respektovaného partnera, který usiluje o posilování integrace směrem k dokončení jednotného vnitřního trhu. "Zlepšíme schopnost ucházet se o prostředky z centrálně řízených programů EU, zejména v oblasti vědy, výzkumu a technologických inovací," avizují ministři.

Více peněz na obranu i první rychlovlaky

Pokud jde o zahraniční politiku, vláda avizuje revizi vztahů s Ruskem a Čínou. Do konce roku 2023 předloží poslancům zákon, který by přinesl sankce těm, kdo by hrubě porušovali lidská práva. Podle očekávání dává vláda najevo, že je pro ni nejpodstatnější kromě ukotvení v EU také členství v NATO. Nechybí ani zmínka o spolupráci ve Visegrádské skupině, kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Finance hrají důležitou roli v případě ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ta chce navyšovat výdaje na obranu Česka tak, že by do roku 2025 dosáhly úrovně dvou procent HDP. Černochová zároveň avizuje, že chce co nejvíce nakupovat armádní techniku u českých firem, a pokud už bude armáda nakupovat v zahraničí, tak by se do projektů měly zapojovat české firmy.

Stranický kolega Černochové, ministr dopravy Martin Kupka (ODS), se zavázal v programovém prohlášení k tomu, že do roku 2025 vláda rozšíří dálniční síť až o 200 kilometrů. Do roku 2030 by mělo být zprovozněno 150 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí.

Také ministři za koalici Pirátů a Starostů a nezávislých slibují výrazné změny. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) avizuje především snížení množství učiva, na čemž začal pracovat už jeho předchůdce Robert Plaga (ANO). "Do prosince roku 2023 zreviduje objem učiva na středních školách. Cílem je vznik prostoru pro rozvoj kreativity a týmové spolupráce," stojí v programovém prohlášení.

Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci a šéf Pirátů Ivan Bartoš má podle programového prohlášení během prvních dvou let připravit zákon o podpoře bydlení. Do poloviny letošního roku pak předloží úpravu nového stavebního zákona, který loni Babišova vláda prosadila přes odpor stran nynější vládní koalice.

Bartoš už dávno před volbami upozorňoval, že by se chtěl v případě vládního angažmá věnovat digitalizaci, o které často mluví i někteří další členové vlády. Veřejnost se má dočkat zrychleného otevírání dat na úřadech, stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení a Portálu občana, který umožní ještě snadnější vyřizování různých záležitostí. 

Jestliže od Bartoše by měla do sněmovny putovat novela stavebního zákona, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) byl měl před poslanci hájit minimálně dva zákony. "Do konce roku 2022 dokončíme návrh na úpravu zákona o státním zastupitelství, který změní zavedené funkční období vedoucích státních zástupců, pravidla pro jejich transparentní výběr i podmínky jejich odvolání." Druhá novela se má týkat zákona o střetu zájmů, který by vnesl pravidla do vlastnění médií a také do toho, zda a jak by mohli členové vlády čerpat peníze z veřejných rozpočtů. 

S covidem se musíme naučit žít

Zatímco řada zmiňovaných bodů byla už v koaliční smlouvě, novinkou je v prohlášení zmínka o covidu. "S onemocněním covid-19 se musíme naučit žít. Nebudeme donekonečna omezovat zdravotní péči pro ostatní pacienty. Z covidu se musí stát další závažné onemocnění, které umí zdravotnictví řešit a předcházet závažnému průběhu tohoto virového onemocnění," uvádí vláda.

Fialova vláda v preambuli ke zdravotnictví zároveň dává najevo, že chce podpořit programy na podporu prevence zdraví a zdravou výživu. "Prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů," soudí kabinet, který zavede pro lidi možnost se připojistit a "nastaví vstřícnější a efektivnější model postgraduálního vzdělávání lékařů i nelékařských oborů". 

 

Právě se děje

Další zprávy