Washington - Americká centrální banka (Fed) ve středu naznačila, že se blíží ke svému prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006, podmínila to ale dalším zlepšováním trhu práce a jasnými známkami zvyšování nynější příliš nízké inflace. Fed po dvoudenním zasedání svého měnového výboru podle očekávání vypustil ze svého prohlášení slib, že bude při rozhodování o zvýšení úrokových sazeb ze současných historických minim "trpělivý".
Fed od prosince 2008 ve snaze o podporu ekonomiky drží svou základní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta. Ve středu uvedl, že její zvýšení už na dubnovém zasedání je "nepravděpodobné", a upozornil také na pravděpodobné budoucí zpomalování ekonomického růstu.
Analytici dosud očekávali, že Fed začne úroky zvyšovat na červnové schůzce. Po jeho dnešním vyjádření ale z vývoje na trhu krátkodobých sazeb plyne, že většinová očekávání prvního růstu úroků se odsouvají na říjen, uvedla agentura Reuters. To výrazně posílilo americké akcie, jejichž indexy se přehouply ze ztrát do kladného pásma. Rovněž oslabil kurz dolaru.
"Výbor předpokládá, že zvýšit cílové rozpětí sazby na federální fondy (klíčová krátkodobá sazba v USA) bude vhodné, až zaznamená další zlepšování trhu práce a bude dostatečně přesvědčen, že inflace bude ve střednědobém období směřovat ke dvouprocentnímu cíli," uvedl Fed.
Podle posledních údajů se spotřebitelské ceny ve Spojených státech v lednu kvůli zlevňování benzinu snížily v meziročním srovnání o 0,1 procenta. Zaznamenaly tak první meziroční pokles od října 2009.
