Amazon si zlatou éru neužívá. Kritice čelí v USA i v Německu, Čechům však dril nevadí

Zakladatele Amazonu Jeffa Bezose vyhlásil časopis Forbes tento týden nejbohatším mužem světa. Jeho jmění činí 177 miliard dolarů, o 64 miliard více než loni. Ve stejnou dobu však firma opět čelí kritice za nedůstojné podmínky svých zaměstnanců. Ti v USA i přes odpor vedení bojují za založení odborů, v Evropě zase organizují stávky. V české divizi Amazonu naopak vládne až podezřelý klid.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

V pandemii koronaviru se daří nejen zakladateli Amazonu Bezosovi, ale i firmě samotné. Lidé kvůli zavřeným kamenným obchodům daleko více nakupují on-line, což je pro internetový gigant výborná zpráva.

Ten v únoru oznámil, že ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 44 procent na 125,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu asi 2,7 bilionu korun. Čtvrtletní čistý zisk Amazon více než zdvojnásobil na 7,2 miliardy dolarů (asi 156 miliard korun), a za celý loňský rok tak vydělal rekordních 21,3 miliardy dolarů.

Na druhou stranu bývá firma častým terčem kritiky za to, v jakých podmínkách její zaměstnanci pracují. Kvůli nárůstu objemu internetového obchodu už letos vyjednávali s Amazonem odboráři v Itálii, kde má asi 8500 zaměstnanců. "Nežádáme teď o zvyšování mezd, ale o humánnější pracovní podmínky," prohlásil v březnu generální tajemník svazu FIT-CISL Salvatore Pellecchia.

Stávky v Německu i Itálii

Odbory firmu žádaly o přehodnocení některých aspektů zaměstnaneckých smluv, včetně pracovní zátěže, směn, stravenek a bonusů. Usilovaly rovněž o zkrácení pracovní doby řidičů. Jednání nicméně zkrachovala a zaměstnanci vyhlásili stávku.

Podle odborových svazů je Amazon v rozporu se zákonnými pravidly "chronicky nedostupný pro konfrontaci se zástupci zaměstnanců". Firma však tvrzení svazů označila za nepravdivá a upozornila, že se v lednu s odboráři setkala dvakrát.

Jen pár dní po Italech projevili svou nespokojenost také Němci, kteří jsou s pracovními i mzdovými podmínkami dlouhodobě nespokojení. V Německu Amazon provozuje 15 logistických center a zaměstnává na 28 tisíc lidí. Němečtí pracovníci Amazonu se stávkami nešetří a zpravidla je vyhlašují především v časech, kdy firma čeká rekordní tržby.

Americký boj o odbory

Jenže Amazon odborům ani aktivismu svých lidí příliš nefandí. Nejnověji se o tom přesvědčilo na šest tisíc zaměstnanců skladu ve městě Bessemer v americkém státě Alabama, kteří rozhodovali, zda se přidají k odborům. Jednalo se o průlomové hlasování, protože v dosavadní 27 let dlouhé historii nebyli žádní zaměstnanci Amazonu ve Spojených státech odborově organizováni.

"Amazon postupuje proti zaměstnancům, kteří se snaží založit odbory, velmi tvrdě a má v tomto ohledu reputaci jednoho z nejostřejších zaměstnavatelů v USA," popisuje pro on-line deník Aktuálně.cz publicista z názorového webu A2larm Matěj Schneider.

"Těch jednotlivých případů je nepřeberné množství. Mezi ty nejmedializovanější patřil například před rokem vyhazov Chrise Smallse, newyorského skladníka, který si stěžoval na nedostatečná opatření proti koronaviru na ochranu zaměstnanců. V souvislosti s touto kauzou teď Amazon žaluje newyorská vrchní prokurátorka Letitia James. V minulosti měl Amazon v rámci dceřiné společnosti Whole Foods bedlivě sledovat odborářskou aktivitu na interaktivní mapě, které podle několika kritérií určovala, jak moc je ta která prodejna 'ohrožena' odborářskou aktivitou," popisuje dále.

Firma se podle Schneidera ve snaze bránit odborářské činnosti obrátila na bezpečnostní agenturu Pinkerton, jejíž jméno je z minulosti ve Spojených státech neodmyslitelně spojeno s protiodborářským násilím. Schválení odborů Amazonu v USA by přitom podle něj bylo průlomem hned z několika důvodů.

"Jednak v žádném skladě Amazonu v USA zatím nebyly založeny odbory, jednak se na jihu USA historicky vzato odborům nikdy příliš nedařilo," vysvětluje Schneider s tím, že vítězství odborářů by mohlo značit, že mají šanci na úspěch i mnozí další.

Sečtení hlasů nicméně ukázalo, že odborářské hnutí se svým návrhem nakonec neuspělo. Zatímco proti hlasovalo 1798 zaměstnanců, pro se jich vyslovilo 738. 

Založení odborů v USA přitom podpořili i mnozí politici. "To, že zaměstnancům platíte 15 dolarů na hodinu, z vás nedělá 'pokrokové pracoviště', když bráníte vzniku odborů a pracovníky nutíte močit do lahví," napsal na sociální síti Twitter kongresman Demokratické strany za stát Wisconsin Mark Pocan.

Amazon se nejprve proti tvrzení ohledně močení ohradil, poté ale jeho pravdivost připustil. Uvedl, že při první reakci nebral v úvahu řidiče, ale měl na mysli distribuční centra, kde je toalet dostatek. Internetový prodejce vysvětloval nouzové řešení dopravními zácpami a tím, že během pandemie covidu-19 není pro řidiče vždy snadné najít záchody.

Za odboráře se postavil také americký prezident Joe Biden. Ten před nedávnem varoval firmy před snahou zastrašovat své zaměstnance, kteří chtějí v odborech působit. "Ta volba, zda se přidat k odborům, by měla být na zaměstnancích - tečka," prohlásil.

Po neúspěchu amerických odborů je podle analytika Schneidera zásadní otázkou, zda zástupci Demokratické strany v americkém Kongresu schválí chystanou legislativu, která by do budoucna zakládání odborů výrazně zjednodušila. "Někteří demokraté mohou prohru odborů v Bessemeru brát jako jasný impulz, že nový zákon je potřeba," dodává Schneider.

Raději přímý dialog, říká české vedení

V Česku Amazon provozuje distribuční centrum v Dobrovízi u Prahy. Pro firmu zde pracuje kolem 3000 lidí. Odbory zde vznikly už zhruba před pěti lety. I v tomto případě ale médii proběhly zprávy, že jejich založení neprobíhalo hladce a vedení se stavělo proti. 

On-line deník Aktuálně.cz oslovil vedení české divize s dotazem, zda se při zakládání odborů stavělo proti, to se k odpovědi staví vyhýbavě.

"Respektujeme individuální práva našich pracovníků a pokračujeme v přímém dialogu s našimi zaměstnanci bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou členy odborů. Pevně věříme, že přímý dialog je nejúčinnějším způsobem, jak porozumět potřebám našich zaměstnanců. Zaměstnancům vždy doporučujeme, aby se s dotazy a připomínkami nebo obavami obrátili přímo na svého manažera nebo vedení," říká PR manažerka Amazonu pro Česko Miroslava Jozová.

V uplynulých letech odboráři s českým vedením jednali především o navyšování platů, aktivní jsou ale i v otázkách pracovních podmínek zaměstnanců. "S odbory pravidelně spolupracujeme a komunikujeme. Ke stávce nebo stávkové pohotovosti u nás nikdy nedošlo," pokračuje Jozová.

Ani českému skladu se přesto kritika od některých zaměstnanců na pracovní podmínky nevyhýbá. Jeden z bývalých pracovníků distribučního centra v Dobrovízi, jehož identitu redakce zná, ale přál si zůstat v anonymitě, pro on-line deník Aktuálně.cz krátce popsal fungování na skladě. "Vadilo mi střídání noční a denní po měsíci. To mě hodně omezovalo. A také krátké přestávky, protože budova je velká a trvalo dlouho kamkoli dojít. Byl jsem ale spokojený se svozovými autobusy a každý věděl, co má dělat, takže to bylo velmi organizované," říká.

Svou zkušenost s Amazonem pro Aktuálně.cz popsal také pan Jan, další zaměstnanec, který si rovněž přál zůstat v anonymitě. "Práce v Amazonu za 165 korun na hodinu zní super, ale když vám přijde dotazník s časovým limitem pět sekund na odpověď, člověka to trochu šokuje," zmiňuje existenci dotazníku, který má podle něj mimo jiné zaměstnance přimět hlásit vedení "neposlušnost" kolegů. "Většina otázek se dotazuje na vytváření odborů, hlášení jakékoli krádeže, porušování pravidel nebo stěžování si na systém," podotýká Jan.

Na připomínky máme tabule

Na dění v USA se podle PR manažerky Amazonu čeští zaměstnanci neptají. Pokud chtějí vedení sdělit nějaké připomínky, mají možnost, dodává Jozová.

"Jedním z nich je speciální tabule - Hlas zaměstnance, kam nám svůj problém nebo nápad mohou zaměstnanci napsat. Této tabuli se věnujeme denně a příslušné oddělení má 24 hodin na to, aby pracovníkovi poskytlo zpětnou vazbu," dodává PR manažerka. 

Odbory ale podobný systém plně nahradit nemůže. Ty totiž mají zákonem stanovenou roli a práva. "Může se zaměstnavatelem uzavřít tzv. kolektivní smlouvu, která pak určuje konkrétní podmínky pro všechny zaměstnance. Má právo na informace a projednávání konkrétních záležitostí, jde například o projednání výpovědi konkrétního zaměstnance," popisuje pravomoci odborové organizace Ondřej Preuss, advokát a zakladatel služby Dostupnýadvokát.cz.

"Odborová organizace může zastupovat i jednotlivé zaměstnance, i když to by patrně mohla na základě plné moci i jiná sdružení. Odbory mají také právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo právo na vytvoření podmínek pro řádný výkon činnosti na náklad zaměstnavatele. Funkcionáři odborových organizací jsou pak také chráněni před výpovědí," doplňuje pro on-line deník Aktuálně.cz Preuss.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
Další zprávy