Jedno z posledních Staňkových rozhodnutí v úřadu si deník Aktuálně.cz vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na 17 stranách exministr vysvětluje, proč podle něj není důvod, aby byl areál z poloviny 19. století nadále kulturní památkou.
"Z posudků vyplývá, že jednotlivé autentické dochované prvky obsažené v interiérech samy o sobě nevykazují natolik významné památkové hodnoty, aby byl dán dostatečný důvod pro zajištění jejich ochrany prostřednictvím institutu kulturní památky," píše ministr. Je to podle něj důsledek toho, že docházelo k průběžné modernizaci lázní a po jejich vyklizení v roce 2004 interiéry pozbyly další hodnotné architektonické prvky.
Při nutné rekonstrukci objektu by podle něj bylo nutné nahradit chybějící architektonické prvky replikami v takovém rozsahu, že interiéry ve výsledku už nebudou vykazovat "dostatečnou památkovou hodnotu".
Ministr kultury se tak ztotožnil s posledním závěrem rozkladové komise, která rozhodovala o stížnosti majitele lázní, a to podobně narychlo jako Staněk. Jak vyplynulo ze záznamu o jejím jednání, který deník Aktuálně.cz získal taktéž dle informačního zákona, rozkladu se věnovala 31. července "per rollam" - tedy ne jako obvykle na shromáždění jejích členů, ale korespondenčně, telefonicky či mailem, a to na pokyn ministra.
Komise s odůvodněním, které poté převzal ministr, doporučila, aby byl Hadím lázním odebrán status kulturní památky. Před tím přitom několikrát rozhodla opačně - trvala na tom, že Hadí lázně mají zůstat kulturní památkou, a zamítala tak stížnosti majitele lázní - společnosti Treinvest podnikatele Jaroslava Třešňáka -, který o odejmutí památkové ochrany usiloval. Třešňák chce budovu strhnout a kopii empírové stavby postavit o kus dál, více od silnice.
Pozoruhodné je, že o složení rozkladové komise není nic známo. V písemném záznamu jejich domluvy, který ministerstvo poskytlo, není uvedeno, kdo komisi tvořil, na dokumentu chybí číslo jednací a není ani nikým podepsán.
Jen mimořádně závažné důvody
Národní památkový ústav s argumenty ministra i rozkladové komise nesouhlasí. "Podle památkového zákona může ministerstvo zrušit prohlášení objektu za kulturní památku jen z mimořádně závažných důvodů - za tento závažný důvod pan bývalý ministr považuje skutečnost, že během rekonstrukce by došlo k opravě a částečné náhradě některých interiérových prvků a konstrukcí," upozorňuje na první nesmysl vedoucí odboru památkového fondu Národního památkového ústavu Lucie Radová.
Jak uvedla pro Aktuálně.cz, pokud by byl tento ministrův názor myšlen vážně, tak by ministerstvo muselo zrušit také památkovou ochranu kostela v Gutech nebo Jurkovičovy chaty Libušín. V obou zmiňovaných památkách po požáru nezůstaly dochovány žádné konstrukce a ani prvky interiéru.
Při obnovách památkových objektů je podle Radové zcela běžné, že poškozené nebo chybějící prvky jsou nahrazovány. Bez takového postupu by k žádným opravám památek vlastně nemohlo ani docházet.
Radová se také pozastavila nad celým procesem vydání rozhodnutí, které je podle ní nestandardní. Rozklad podal vlastník lázní jen pět dní před vydáním rozhodnutí. "Vydání rozhodnutí v mimořádně krátkém termínu po doručení odvolání vlastníka je, s ohledem na naše zkušenosti z jiných řízení o rozkladu, minimálně zarážející, stejně tak i fakt, že rozkladová komise se k dané věci vyjádřila ve stejný den, ve který bylo vydáno konečné rozhodnutí," dodává Radová z památkového ústavu.
O kauzu už se zajímá také policie. Nejvyšší státní zastupitelství dostalo podnět k podání žaloby ve veřejném zájmu kvůli sejmutí památkové ochrany teplických Hadích lázní. "Tento podnět jsme obdrželi, zabýváme se jím. Vyžádáme si potřebné podklady k jeho posouzení," řekl Seznam Zprávám mluvčí Petr Malý.
Pro připomenutí: v souvislosti s aktuálním vývojem kolem Hadích lázní média upozornila, že podnikatel Třešňák patřil mezi největší sponzory loňské prezidentské kampaně Miloše Zemana. Ten s odvoláním Staňka dlouho váhal a jeho působení v úřadu chválil.
Nyní lze lázně zbourat
Ale zpět ke Staňkovu rozhodnutí. Krom výše uvedených památkáři nesouhlasí ještě s jedním zásadním argumentem, který použil. A to že budovu dostatečně chrání městská památková zóna města Teplice. "Památkově hodnotné prvky exteriéru objektu a jeho tvar, členění, objem a výška jsou dostatečně chráněny ochranným režimem městské památkové zóny," napsal v rozhodnutí dnes už bývalý ministr kultury.
To však podle Petra Hrubého, ředitele územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, není pravda. "Kulturní památku nelze nechat zbourat, nemovitost v městské památkové zóně lze nechat zbourat. To je zásadní rozdíl mezi ochranou formou kulturní památky a objektem v památkové zóně," vysvětlil už dříve Hrubý.
Samotný majitel Jaroslav Třešňák v minulosti v médiích potvrdil, že objekt chce zbourat. "Zkuste tam léčit děti, když se vám budova propadá 1,5 metru pod silnici a je napaden i pramen. Chci z toho udělat lázně pro 21. století v replice historického baráku. To je můj záměr. Nic víc, nic míň," řekl nedávno Deníku N Třešňák. Redakci Aktuálně.cz se nepodařilo developera kontaktovat.
Vstoupit do lázní jim nedovolili
Společnost Treinvest se o zrušení památkové ochrany pokoušela už v roce 2014. Tehdy firma argumentovala tím, že objekt je v havarijním stavu a vzhledem k razantním stavebním úpravám provedeným v 70. letech došlo z větší části k zániku památkových hodnot. Ministerstvo však firmě nevyhovělo.
Druhou žádost firma podala v lednu loňského roku a jako důvod uvedla nové skutečnosti, které vzešly z posudku soudního znalce Alexandera Skácela. Podle znaleckého posudku je k obnově provozu Hadích lázní nutné provést takové zásahy a opatření, které současný formální status kulturní památky neumožňuje.
Magistrát města Teplice však nové závěry znalce nepřesvědčily. "Dle názoru prvoinstančního správního orgánu nenastaly od roku 2014 mimořádně závažné důvody ke zrušení prohlášení za kulturní památku," napsal teplický magistrát v dopise z dubna letošního roku. K obdobnému závěru došel také ústecký krajský úřad. Podle něj společnost ve své nové žádosti neprokázala žádné nové skutečnosti z hlediska památkové péče.
Také Národní památkový ústav v rozhodnutí z 3. dubna shledal, že posudek v žádném případě není možné hodnotit jako důvod pro zrušení památkové ochrany lázní. "Předkládaný posudek znalce neobsahuje žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že budovu není možné zachovat a opravit a že je bezprostředně ohrožena její fyzická existence," uzavřel svoje závěry ústav.
Treinvest poté využil své právo vyjádřit se k podkladům a ve své reakci z 12. června závěry památkářů, kraje i města rozporoval. "Orgány památkové péče tvrdošíjně trvají na opravě objektu, a to přesto, že žádný ze správních orgánů nesděluje, které období pohnuté historie budovy za původní stav vůbec považuje, natož aby disponoval popisem tohoto původního stavu," píše ve svém vyjádření společnost Treinvest.
Varovala, že podle znaleckého posudku hrozí zřícení některých částí poškozeného zdiva. Posudek ale ministerstvo považovalo z hlediska posouzení památkových hodnot za "zcela irelevantní". Místo toho připomnělo, že když se zástupci ministerstva kultury a památkářů chtěli loni na podzim sami přesvědčit o stavu budovy, vstup do objektu lázní jim byl odepřen.
Po měsících sporů však přišel 31. červenec a rozhodnutí, které šlo proti všem předchozím - rozkladová komise doporučila status kulturní památky u Hadích lázní zrušit a přesně tak vzápětí ministr učinil. O pár hodin později ve funkci skončil.
