Jak Miloš Zeman v rámci prezidentské funkce plnil sliby, které vyslovil v diskusích a debatách během předvolební kampaně před pěti lety, kdy byl zvolen do čela státu? Na kontrolu vybraných slibů se zaměřil projekt Demagog.cz. Výsledek? V celkové statistice převažují sliby splněné nad těmi, které porušil. Celkově projekt analyzoval 41 Zemanových předvolebních slibů.
Všechny sliby prezidentského kandidáta Zemana byly vybrány v rámci celoplošných televizních (ČT, TV Nova, TV Prima) a rozhlasových (ČRo) diskusí, z debaty kandidátů v MF DNES/iDNES.cz a z rozhovorů Zemana pro tištěné noviny a online servery. Nejde o vyčerpávající výčet předvolebních vystoupení, nicméně prostřednictvím právě těchto kanálů Miloš Zeman oslovoval nejširší část české veřejnosti v době předvolební kampaně 2012 až 2013.
Prezidentovy sliby jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: splněné, porušené, nesplnitelné a nerealizované. Jsou také rozděleny do tří tematických kategorií jako sliby personální, týkající se ústavních kompetencí a různé.
Projekt kontroly předvolebních slibů českého prezidenta má zahraniční inspiraci, která vychází z podobných projektů v USA (Politifact), Austrálii (ABC News) či například v Egyptě (Morsi Meter).
Závazek prezidentského kandidáta, který splnil v takovém znění, časovém horizontu i rozsahu, jaký slíbil.
Kompletní znění slibu"
"Tak vzhledem k tomu, že sám nejsem právní odborník a nepatřím k těm, kdo si myslí, že rozumí všemu, tak bych se především poradil s dnešním předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským (při nominaci soudců Ústavního soudu). A kromě toho bych také usiloval o předjednání této nominace v Senátu."
Miloš Zeman se s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským radil o nominacích na ústavní soudce poměrně intenzivně. O jejich schůzkách na toto téma opakovaně informovala média (např. Aktuálně.cz).
O vůli prezidenta Zemana předem konzultovat se Senátem své nominace hovořil i předseda Senátu Milan Štěch. "Chce konzultovat předem, než návrhy dá. Najdeme jistě nějakou přijatelnou platformu, jak to uskutečnit," řekl Štěch ještě před Zemanovým nástupem do funkce.
Zeman před Senátem opakovaně obhajoval své nominanty na Ústavní soud. To však bylo již v situaci, kdy byli tito právníci prezidentem oficiálně navrženi, a tento postup tedy nelze považovat za předjednání. Podle vyjádření senátora Petra Víchy pro deník Právo však přinejmenším v některých případech k předjednávání skutečně docházelo, a to na úrovni předsedů senátních klubů.
Z důvodu nedostatečných veřejně dostupných zdrojů jsme oslovili předsedy senátních klubů, zda s nimi prezident nominace skutečně předjednával. Odpověděli dva: Jan Veleba (klub SPO+KSČM+Severočeši), který tuto informaci nepotvrdil, dle jeho slov prezident nominanty nepředjednával ani s ostatními předsedy klubů.
To však vyvrátil předseda (tehdejší) senátorského klubu TOP 09 a Starostů Jan Horník, podle jehož slov s ním Zeman o jménech dvou prvních kandidátů skutečně hovořil.
Minimálně s některými kluby tedy Zeman o předjednání nominací skutečně usiloval. Rovněž se radil s Pavlem Rychetským. Slib je tedy hodnocen jako splněný.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Interwiew ČT24 | 4. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Václav MORAVEC: Je pro vás představitelné, aby se čekalo na obsazení místa v Ústavním soudu třeba půl roku?
Miloš ZEMAN: Zcela určitě ne. Myslím si, že každý prezident, ať už jím bude zvolen kdokoliv, by měl mít v zásobníku více kandidátů. A když mu neprojde jeden, měl by navrhnout druhého."
V době nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta republiky nebyl Ústavní soud kompletní, do plného obsazení (15 členů) mu chyběli tři soudci (dalšímu členovi ÚS, Miroslavu Výbornému, končil mandát v červnu 2013). Již 26. března, tedy po necelých třech týdnech v úřadě hlavy státu, navrhl Zeman první čtyři kandidáty na soudce Ústavního soudu a téměř přesně o měsíc později byli všichni schváleni Senátem (viz. jednotlivá hlasování u bodu 67 – č. 168–171).
Z dalších čtyř kandidátů, které Zeman navrhl Senátu v červnu 2013, uspěli pouze tři, když o jediný hlas nebyl schválen Miloslav Výborný.
V polovině července tedy prezident navrhl nového kandidáta - Jana Sváčka (kterého mimochodem již v minulosti neúspěšně navrhoval bývalý prezident Václav Klaus). Ani toho ovšem horní parlamentní komora neschválila.
V září 2013 tedy Zeman navrhl Radovana Suchánka, s jehož nominací již Senát souhlasil.
Miloš Zeman tedy musel v průběhu prvních třech let svého mandátu řešit významnou obměnu Ústavního soudu, což se mu podařilo. Rovněž dokázal poměrně rychle reagovat na odmítnutí některých kandidátů Senátem.
... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013.
Kompletní znění slibu"
"Tak zaprvé, já bych nevyhlašoval žádnou amnestii."
Ústava ČR umožňuje prezidentovi udělit amnestii. Miloš Zeman však této pravomoci na rozdíl od svých předchůdců v úřadu prezidenta České republiky Václava Havla a Václava Klause nevyužil. Svůj slib tedy splnil.
Zdroj slibu: Prezidentský Hyde park ČT | 24. 21. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Jakub ŽELEZNÝ: Udělil byste státní vyznamenání členům skupiny bratří Mašínů?
Miloš ZEMAN: Ne."
Prezident Zeman neudělil státní vyznamenání žádnému z členů skupiny bratří Mašínů.
Poslední vyznamenání, které tato skupina či její jednotliví členové obdrželi, bylo vojenské vyznamenání Zlaté lípy, jež bylo uděleno 25. srpna 2011 tehdejším ministrem obrany Alexandrem Vondrou při příležitosti pohřbu Ctirada Mašína v Clevelandu. Stejné vyznamenání bylo zároveň uděleno přítomnému bratrovi Josefovi.
Zdroj slibu: Prezidentská anketa. Události ČT | 18. 11. 2012
Kompletní znění slibu"
"M. VESELOVSKÝ: Měl byste jako hlava státu problém s některými kroky české vlády? Teď se dívejme zpátky, ty kroky, které na mezinárodním poli, v mezinárodní politice česká vláda udělala? Měl byste s některými těmi kroky problém, že byste se k nim prostě nemohl přihlásit?
Miloš ZEMAN: Velký problém mám s uznáním nezávislosti Kosova a to jsem taky několik let veřejně říkal a říkal jsem to i ministru Karlu Schwarzenbergovi. Víte, prezident tady má jednu možnost a i když často nesouhlasím s Václavem Klausem, tak tady bych s ním souhlasil. Za prvé, odmítnout jmenovat velvyslance v Kosovu, což se stalo, a odmítnout přijmout velvyslance Kosova v Praze, což se také stalo. Prostě jsou státy, a já teď uvádím tento konkrétní případ, které by Česká republika, pokud chce zůstat demokratickým státem, principiálně uznávat neměla."
Podle webu zastupitelského úřadu v Prištině funkci velvyslance od září roku 2014 zastává Ivo Šilhavý. Z důvodu nejasností jsme kontaktovali tiskový odbor ministerstva zahraničí, kde se nám dostalo následující odpovědi:
"Vedoucímu zastupitelského úřadu ČR v Prištině panu RNDr. Ivu Šilhavému byla podobně jako dalším vedoucím zastupitelských úřadů ČR v zahraničí v souladu s kariérním řádem MZV ČR propůjčena před vysláním do zahraničí diplomatická hodnost velvyslanec. Protokolárně je vedoucí zastupitelského úřadu v Prištině v rámci diplomatického sboru veden jako chargé d´affaires a. i. (viz Vídeňská úmluva o diplomatických stycích)."
Podle webu ministerstva zahraničí je chargé d´affaires "jmenován ministrem zahraničí ČR, nemusí se žádat o souhlas hostitelské/přijímací země". Dále ministerstvo uvádí, že "každý velvyslanec nemusí být nutně vedoucím velvyslanectví (tj. mimořádným a zplnomocněným velvyslancem)", což je se vší pravděpodobností i tento případ.
Vše nasvědčuje tomu, že prezident tedy velvyslance v Kosovu skutečně nejmenoval. Slib je tedy považován za splněný. Dodáváme, že na velvyslanectví Kosova v Praze působí od roku 2012 zástupkyně Kosovské republiky rovněž pouze ve funkci tzv. chargé d’affaires.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Předvolební prezidentská debata. Český rozhlas Radiožurnál | 4. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Od Václava Havla i Václava Klause bych se v případě zvolení lišil tím, že bych v souladu s ústavou pravidelně navštěvoval jak zasedání vlády, tak promlouval před oběma komorami Parlamentu."
Článek 64 Ústavy České republiky říká: (1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.
Prezident Miloš Zeman tohoto práva využíval skutečně více než jeho předchůdci Václav Klaus a Václav Havel.
Od svého jmenování v březnu 2013 se prezident zúčastnil tří schůzí vlády České republiky, poprvé krátce po zvolení 20. března, podruhé v červenci 2014 a naposledy se jednání vlády prezident zúčastnil v září 2015.
Jednání Senátu prezident navštívil pětkrát, 21. března 2013, podruhé o měsíc později, do Senátu se pak prezident během prvního roku vydal i v srpnu a také v prosinci. Poslední návštěva horní komory se datuje do května 2014. Tyto návštěvy souvisely s návrhy na jmenování ústavních soudců, což je prezidentova pravomoc, která podléhá schválení právě Senátem.
Do Poslanecké sněmovny zavítal prezident šestkrát. Poprvé v květnu 2013, v roce 2014 dvakrát, v únoru a v září, dále pak 19. června 2015. Během 29. schůze Poslanecké sněmovny ji prezident požádal, aby schválila vládní návrh zákona o prokazování původu majetku.
V roce 2016 apeloval na poslance, aby přijali zákon o obecném referendu. Naposledy přišel do dolní komory podpořit Andreje Babiš, jenž předstupoval se svou vládou s žádostí o důvěru.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Debata prezidentských kandidátů MF Dnes / Idnes.cz | 8. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Moderátor: Jaký máte, je to otázka na oba dva, jaký máte jako vášniví kuřáci názor na návrh ministra zdravotnictví, který se týká zákazu kouření ve všech restauracích a na veřejných místech? A zda byste jako prezident tento zákon vetovali? A může začít Karel Schwarzenberg.
Karel SCHWARZENBERG: Přiznávám, že by mi ten zákon velice vadil, poněvadž si opravdu u piva strašně rád zapálím moji dýmku. To vůbec nepopírám. Ale nevetoval bych ho, poněvadž opravdu považuji prezidentské veto za nástroj, který by se měl používat jenom ve velmi vážných případech. Moderátor: Miloš Zeman.
Miloš ZEMAN: V tomto případě naprosto souhlasím. Jenom bych při projednávání tohoto zákona nesměle namítl, že tam, kde restaurace má dvě oddělené místnosti, nic nebrání tomu, aby jedna byla kuřácká a druhá byla nekuřácká. Ale uznávám, že obtěžovat nekuřáky kouřem v hospůdkách, které mají jedinou místnost, není zrovna nejlepší."
Tzv. protikuřácký zákon (o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek) podepsal prezident Zeman 14. února 2017. Svůj předvolební slib tedy bezezbytku splnil. Glosoval to tak, že jej vetovat nemůže, jelikož je jako kuřák ve střetu zájmů.
Zdroj slibu: Prezidentský duel MF Dnes / iDNES.cz | 22. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Jediný způsob, jak se vyhnout (…) podezření z klientelismu, je právě respektování výběrových řízení (ke jmenování krajských soudců)."
V době prezidentství Miloše Zemana se otázka jmenování krajských soudců řešila především v srpnu 2014, a to v případě obsazení postů předsedů krajských soudů v Brně a v Ústí nad Labem. Výběrová řízení, která měla na starost komise složená ze zástupců Ministerstva spravedlnosti, se konala hned dvě. To první, v čele s první náměstkyní Hanou Marvanovou, bylo vzhledem k nevyžádaným podkladům dokazujícím kvalitu kandidátů zhodnoceno jako neadekvátní a v něm jmenovaný soudce Jan Veselý byl prezidentem Zemanem odmítnut pro nedostatečné pracovní výsledky. Prezidentův postoj k dané věci ocenila i soudkyně ústeckého krajského soudu Hošková, která již dříve iniciovala dopis s pochybnostmi o možném výběru Veselého na tento post.
Výběrové řízení na tuto funkci však dle ohlasů probíhalo dle nastavených, řádných pravidel, o čemž svědčí i prezidentovo odsouhlasení druhého kandidáta Milana Bořka na post předsedy Krajského soudu v Brně.
Druhé kolo výběrového řízení navrhlo jako předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem předsedu senátu Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla, který byl spolu s Milanem Bořkem 30. září 2014 do funkce předsedy jmenován.
Konkrétní případ, kdy by se prezident vymezil při jmenování soudců (vyjma příkladu výše, kde ovšem respektoval druhé kolo), nelze dohledat - svůj slib splnil.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentské finále. Česká televize | 24. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"A platí také, že vyhodím v případě svého zvolení ochranku, protože není možné, aby atentátník si zakouřil cigaretu, poskytl dva rozhovory a potom ho zatkla ne ochranka, ale státní policie."
Ředitel Útvaru pro ochranu prezidenta (tzv. prezidentova ochranka), jenž ji vedl v době incidentu v Chrastavě, rezignoval sám po selhání svých lidí. Na jeho místo nastoupil Petr Dongres, který v květnu 2013 řekl: "Vyhověli jsme požadavku pana prezidenta Zemana, že tito ochránci (muži sloužící v době "atentátu) nebudou sloužit u něj. Jsou u pana exprezidenta Klause, který s tímto nemá problém."
Zdroj slibu: Interview ČT | 24. 4. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Miroslav Šlouf a Zdeněk Zbytek jsou lidé, které si na Hrad nikdy s sebou nevezmu."
Miroslav Šlouf ani Zdeněk Zbytek skutečně na Hradě nefigurují v žádné oficiální funkci. Jejich jména nenajdeme ani v expertním týmu prezidenta, ani mezi jeho oficiálními poradci.
Zdroj slibu: Prezidentský duel Zeman - Fischer na TV Nova | 8. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Takhle, já v každém případě, v případě svého zvolení budu s vládou komunikovat a budu jí říkat jemná poselství typu "pane premiére, váš ministr zemědělství nerozezná žito od pšenice, váš ministr průmyslu je původní profesí anesteziolog, takže po něm už může přijít jenom patolog," a tak dál a tak dál. A budu se snažit, budu se snažit nabádat premiéra, aby své ministry ať už pravicové nebo v jeho případě tedy pravicové, jinak levicové, vybíral i podle odbornosti a podle znalosti rezortů. No a protože podle ústavy má prezident právo komunikovat s premiérem, zvát si ho na Hrad, jak doporučuje pan Schwarzenberg a nebo docházet do Strakovy akademie, což je v podstatě totéž, tak této komunikace bych v tomto smyslu využil."
Miloš Zeman během svého působení jmenoval celkem 3 vlády. Kabinet Jiřího Rusnoka, koaliční vládu Bohuslava Sobotky a také jednobarevnou vládu Andreje Babiše. Během jejich formování se Zeman scházel s jednotlivými ministerskými kandidáty, veřejně pak mluvil o jejich možné kompetenci.
Např. při jmenování Martina Stropnického na post ministra obrany ve vládě Bohuslava Sobotky mluvil prezident o tom, že je Stropnický vhodnějším adeptem na ministra zahraničí nebo kultury. Ve finále jej ovšem jmenoval.
Zeman se tak svého závazku držel, s předsedy vlády i s jednotlivými ministry probíral jejich představy řízení resortu, v některých případech pak veřejně popisoval i problémy možných budoucích členů vlády. Dodejme, že nehodnotíme fakt, zda by měl ministr zemědělství rozeznat žito od pšenice apod.
Zdroj slibu: Druhá debata prezidentských kandidátů na Radiožurnálu | 23. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Radil bych se s celou řadou ekonomů a finančníků, protože nejsem všeználek. Na druhé straně a teď nebudu pomlouvat, teď budu citovat minulou diskusi, kde to prohlásil pan ministr Schwarzenberg bych se opravdu, ale opravdu neradil s Miroslavem Kalouskem. Ale na druhé straně a v tom se naopak shodujeme bankovní rada je sedmičlenná, takže pane ministře, těžko tam můžete namíchat deset ekonomických škol. Pro vytvoření konkurenčního prostředí stačí dvě – jednu keynesiánskou a jednu dejme tomu friedmanovskou, když to budu personifikovat. A tím, že se vytvoří konkurenční prostředí bude bankovní rada dostatečně pestrá."
Miloš Zeman již během svého mandátu do funkce jmenoval v březnu 2014 Jiřího Rusnoka. Toho jako jednoho z vážných kandidátů zmiňoval již během kampaně, je tedy otázkou, zda se o této nominaci s někým radil.
Další jména oznámil prezident v květnu 2016. Radu od července posílí Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V projevu u příležitosti jmenování nových členů prezident vyzdvihl jejich odbornost, která se nemusí vázat na shodu s názory prezidenta. Zároveň zdůraznil, že jeho
cílem je mít v radě jak makroekonomy, tak praktiky. I zde ale připomenul, že jedním z kritérií výběru nových členů rady byla názorová shoda s budoucím guvernérem Rusnokem, oba s ním navíc v minulosti působili ve finanční skupině ING. Právě s Rusnokem se o jménech mimo jiné radil, dále podle Rusnkových slov konzultoval také s makroekonomickým expertem odborů Jaroslavem Ungermanem.
V lednu 2017 prezident jmenoval do bankovní rady Oldřicha Dědka a Marka Moru. U jmenovaných pánů experti upozorňovali na jejich ne zcela identické postoje k intervecím ČNB.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský duel MF Dnes / Idnes.cz | 22. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Pokud toto platí (možnost opětovně jmenovat soudce Ústavního soudu), tak bych to s velkým potěšením udělal (jmenoval by znovu P. Rychetského)."
Pavlu Rychetskému skončil jeho desetiletý mandát na Ústavním soudu v srpnu 2013. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. 7. srpna byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem. Tento slib tedy prezident Zeman splnil.
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Zahraniční cesta: No tak první je naprosto automatická. To znamená Slovensko."
Miloš Zeman se ujal funkce prezidenta dne 8. března 2013. Jeho první zahraniční cesta se uskutečnila ve dnech 4. až 5. dubna téhož roku a skutečně vedla na Slovensko.
Zdroj slibu: Interview ČT | 24. 4. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Jakub ŽELEZNÝ: Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?
Miloš ZEMAN: Ano, zcela určitě."
V tomto případě se jedná o splněný slib, protože prezident Miloš Zeman necelý měsíc od své inaugurace (která proběhla 8. března 2013), tedy 3. dubna 2013, spolu s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem skutečně vyvěsil nad Pražským hradem vlajku Evropské unie.
Zdroj slibu: Prezidentská anketa. Události ČT | 18. 11. 2012
Kompletní znění slibu"
"Kdyby tento návrh byl předložen a schválen, tak bych s potěšením ten zákon podepsal (zrušení druhého pilíře důchodového pojištění), protože na rozdíl od p. Sobotky jsem dlouhodobým odpůrcem 2. pilíře."
''Prezident podepsal návrh zákona o zrušení druhého pilíře důchodového pojištění v prosinci 2015.
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Budu se přimlouvat za změnu volebního zákona (po vzoru komunálních voleb) – podle něj by se daly volit osobnosti napříč kandidátkami."
Prezident skutečně krátce po svém zvolení 21. března 2013 v projevu v Senátu mluvil o změně volebního systému, a to ve 3 bodech – snížení volebního prahu z 5 na 3 %, zvýšení počtu volebních obvodů a také panašování (možnost volby napříč kandidátkami).
Miloš Zeman k poslednímu doslova uvedl: “A panašování je v podstatě opakování pozitivní zkušenosti z komunálních voleb, která zde již dlouhodobě existuje. A já se domnívám, že ona možnost výběru napříč kandidátkami dává nejenom větší svobodu voličům, kteří nejsou sevřeni do svírací kazajky jedné, ať už jakékoli politické strany…”
1. března 2016 prezident vystoupil v Poslanecké sněmovně během projednávání vládního návrhu zákona o obecném referendu. Ve svém projevu podpořil také právě panašování. Sněmovně řekl: "Poslední bod, který bych vám rád nabídl k úvaze, zní panašování (...) Tento systém již existuje v komunálních volbách a podle mého názoru se osvědčil. Nevidím principiální důvod proti tomu, aby byl přenesen i na úroveň krajských a parlamentních voleb."
Prezident během svého mandátu skutečně apeluje na zákonodárce, aby zvážili zavedení panašování i na další typy voleb, než pouze na volby do obecních zastupitelstev. Jeho slib je tedy hodnocen jako splněný.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský dotazník. Deník
Kompletní znění slibu"
"No, tak já bych se tak nechoval, což jsem právě dokázal oněmi činy a nikoli jenom slovy (v návaznosti na Klausovo tvrzení, že bude jako prezident jezdit českými vozy, ač pak přesedlal na auta zahraniční výroby)."
Miloš Zeman od své inaugurace využívá vozy Škoda Superb. Celkově kancelář prezidenta využívá tři tyto vozy. Prezident se také stal prvním uživatelem nového vozu Škoda Superb, ten mu byl slavnostně na Hradě předán 5. června 2015.
Zdroj slibu: Prezidentská debata České televize | 10. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Já bych nejel do Severní Koreje nebo na Kubu (takže bych nemohl o tamním vládci říct, že je diktátor)."
Během svých zahraničních cest prezident Zeman skutečně nenavštívil ani jednu z jmenovaných zemí.
Zdroj slibu: Superdebata na Nově | 23. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Václav Moravec: Vy jste, Miloši Zemane, označil v případě zvolení Karla Schwarzenberga prezidentem Nečasovu vládu jako stabilizovanou z Pražského hradu. Logicky v kontrapunktu, byla by tedy destabilizována Milošem Zemanem?
Miloš ZEMAN: Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych nepoužil výraz destabilizovat, ale minimálně kritizovat Nečasovu vládu za chyby, které dělá."
Jak uvádí Lidovky.cz: "Ihned po svém vítězství Zeman prohlásil, že (Nečasova) vláda by měla skončit a měly by se uskutečnit předčasné volby," byl ostrým kritikem kabinetu a "dokonce připustil, že podle jednoho z možných výkladů ústavy prezident může bez jakýchkoli podmínek premiéra odvolat". Sám premiér Nečas ale "poznamenal, že je potřeba odlišovat výroky pronesené ve volební kampani od "realistického postupu vysokého ústavního činitele".
První otevřený spor po inauguraci prezidenta Zemana mezi ním a premiérem Nečasem vznikl v dubnu 2013 na základě rozdílného názoru na jmenování velvyslanců, kdy chtěl Zeman prosadit Livii Klausovou na post velvyslankyně České republiky na Slovensku, aniž by se však na jejím jméně dohodl s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
V květnu 2013 pak prezident Zeman kritizoval Nečasovu vládu za připravovanou vládní důchodovou reformu.
Obecně se tedy dá říct, že prezident Nečasův kabinet kritizoval pravidelně a vydatně. Konec vlády si ovšem zavinil kabinet (resp. premiér Nečas) sám, nezávisle na jednání hlavy státu.
... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský duel České televize | 17. 1. 2013
Jde o závazek, který zvolený prezident porušil nebo o slib, který byl dodržen, ale v jiné podobě, časovém horizontu nebo rozsahu, jaký prezident slíbil.
Kompletní znění slibu"
"No já si především myslím, že prezidentské veto je poslední zoufalý akt, kterému má předcházet úsilí prezidenta o to, aby svoje případné připomínky k nějakým zákonům prosadil při jednání ve vládě a v parlamentě. A teprve tehdy, když to nedokáže, může uvažovat o vetu. Já bych dával přednost preventivním akcím, než abych vetoval zákony přijaté Parlamentem."
Miloš Zeman za pět let svého prezidentského mandátu uplatnil veto na 7 zákonů. U 3 z nich se dopředu nesnažil apelovat veřejně na vládu nebo zákonodárce, aby je upravili s tím, že je bude jinak případně vetovat. Svůj slib tedy porušil.
Až do května 2016 se Zeman držel zásady, že jeho případným vetům bude předcházet úsilí prosadit případné připomínky k nějakým zákonům při jednání ve vládě a v parlamentu. Tehdy však vetoval novelu školského zákona.
Ve svém zdůvodnění vysvětluje, že se tak rozhodl na základě stanoviska Svazu měst a obcí. Podle něj je vymezení obvodů tzv. spádových mateřských škol, a možnost umisťovat do předškolních vzdělávacích zařízení děti od dvou let věku obtížně realizovatelné a finančně náročné.
Předtím, než se rozhodl zákon vetovat, ale tyto námitky Zeman nijak nepodpořil, ani jinak proti návrhu nevystoupil. Tehdejší ministryni školství Valachovou krok prezidenta údajně překvapil, navíc důvody, na kterém se veto zakládá, označuje za "nepravdivé až lživé".
Kromě výše zmíněného prezident Zeman ve zdůvodnění znovu opakuje svůj nesouhlas se zaváděním principu tzv. inkluze do vzdělávání. Inkluzi Zeman sice kritizuje dlouhodobě, nicméně novelu, která toto opatření zaváděla, prezident sám podepsal již o rok dříve. Jím vetovaný zákon se jí nijak nezabýval.
Koncem roku 2016 pak Zeman vetoval 2 zákony, u nichž své výtky rovněž předem neuplatňoval. Jde zejména o novelu zákona o střetu zájmů, zejména části, které jsou mediálně nazývány jako "Lex Babiš". Dále pak své veto využil v případě návrhu novely zákona o DPH, která přeřadila noviny a časopisy do 10% sazby. Ani v tomto případě Zeman nejednal s vládou v rámci parlamentního projednání. Oběma případům se Demagog.cz věnoval v samostatném textu.
... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Interview ČT | 24. 4. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Václav MORAVEC: Vy byste nějak měnili tento zvyk (jmenování vedoucích zastupitelských misí), nebo toho, koho by vám premiér, respektive ministerstvo zahraničí předložilo, tak byste ho automaticky jmenovali?
Miloš ZEMAN: V zásadě bych to neměnil, protože, uvědomte si, že velvyslance navrhuje vládě ministr zahraničí, vláda je navrhuje prezidentovi."
Miloš Zeman porušil tento slib hned v prvním roce svého mandátu, kdy se do médií dostal spor mezi ním a tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (soupeřem z prezidentské volby). Prezident tehdy blokoval jmenování několika nových velvyslanců několik měsíců, údajně proto, že měl několik vlastních preferovaných kandidátů na určité posty.
První velvyslance tak jmenoval až v červenci 2013, více než 4 měsíce po své inauguraci. V té době již Karla Schwarzenberga vystřídal v Černínském paláci Jan Kohout jako člen "prezidentské" Rusnokovy vlády.
Slib vyvracejí také výroky Miloše Zemana v českých médiích. V rozhovoru pro Parlamentní listy (13. březen 2014) uvedl pro jmenování velvyslancům své kritérium: "Zatím nemám žádná konkrétní kritéria pro velvyslance s výjimkou jediného, že musí mít určitou ekonomickou erudici."
Svůj postoj ke jmenování velvyslanců Miloš Zeman vyjádřil také v rozhovoru pro časopis Reflex (8. října 2015). Jednalo se o odvolání velvyslankyně v Sýrii na základě věkového limitu pro velvyslance: “Suše jsem ministru zahraničí sdělil, že podle ústavy velvyslance jmenuje a odvolává prezident a nikdo jiný než prezident. Mohu Vás proto ujistit, že ji neodvolám." ... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Neuděloval bych je nikomu s výjimkou případů, kdy někdo umírá na smrtelnou nemoc a chce posledních pár týdnů života strávit v domácím prostředí, pokud nějaké má. V takovém případě bych milost udělil na základě lékařského doporučení. Avšak s výjimkou případů velmi závažných trestných činů, jako je třeba vražda."
Prezident rozhodl v listopadu 2013 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti na Ministerstvo spravedlnosti, které podle něj mělo také rozhodnout o případném zamítnutí milosti. Podle Ústavy však musí prezident stále rozhodovat o udělení milosti, a proto jsou mu úředníky protříděné milosti předávány k rozhodnutí.
V únoru 2016 udělil prezident Zeman svoji první milost. Prezident případ popsal takto:
"Jedná se o muže, který za méně závažnou majetkovou trestnou činnost obdržel tři roky. Část trestu si odseděl a poté byl podmíněně propuštěn do nemocničního ošetřování vzhledem k velmi vážnému stavu jeho choroby."
Znovu však připomněl, že milosti bude udělovat jen pokud budou splňovat tyto podmínky a to: "V případě, kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě, a samozřejmě, že má domácí zázemí, které ho může přijmout."
Od února 2016 až do konce svého mandátu udělil prezident Miloš Zeman celkem osm milostí.
Pro tento předvolební slib je pak zásadní pátá a osmá milost. Žena, které byla pátou omilostněnou, nesplňovala prezidentem vymezenou podmínku dlouhodobé nemoci. Jde tak porušení slibu, jak jej Zeman sám nadefinoval. Byť mohou být konkrétní okolnosti případu jistě závažné či lidsky pochopitelné, pro hodnocení vycházíme pouze z vymezení, jak jej nadefinoval sám Miloš Zeman.
V případě poslední milosti je naprosto zřejmé, že prezident svůj slib porušil. Nejenže udělili Jiřímu Kajínkovi milost, přestože není známo, že trpěl nějakou smrtelnou nemocí, popřípadě že by jeho milost byla udělena na základě lékařského rozhodnutí, jak prezident deklaroval. Navíc byl Kajínek odsouzen za vraždu. V takových případech prezident řekl, že by odsouzeného neomilostnil.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Rozhovor Miloše Zemana pro Parlamentní listy: “Šašci jsou moudřejší než většina politiků.” | 4. června 2012
Kompletní znění slibu"
"Daniela PÍSAŘOVICOVÁ: Platí stále, že si s sebou na Hrad vezmete jenom tajemníka a řidiče?
Miloš ZEMAN: Samozřejmě."
I pokud pomineme prezidentovy externí poradce a ve výroku zmíněného tajemníka, stále existuje větší množství osob, které Miloš Zeman "vzal na Hrad".
Jde například o tyto osoby, přičemž výčet je ilustrativní:
-Vedoucí analytického odboru Radek Augustin, bývalý místopředseda Strany práv občanů (SPO)
-Poradce pro energetiku Martin Nejedlý, který dle informací MF DNES dostal na Hradě k dispozici tři místnosti hned vedle Masarykovy knihovny. Nejedlý je místopředsedou SPO.
-Vladimír Kruliš, který se stará o prezidentovy cesty po České republice. Ten spolu s Nejedlým a Mynářem během svého působení na Hradě také kandidoval do zastupitelstva Zlínského kraje za Stranu práv občanů, v níž je prezident čestným předsedou. Uveďme, že tato kandidatura byla neúspěšná. Kruliš s Mynářem kandidovali během svého působení na Hradě za SPO do Poslanecké sněmovny. Opět neúspěšně.
Zdroj slibu: Interview ČT24 | 4. 12. 2012
Kompletní znění slibu"
"Na Hradě v případě mého zvolení nebudu mít žádné poradce, protože se domnívám, že v souladu s Ústavou by poradci prezidenta měli být ministři, které si zve na tyto porady jako odborníky v dané oblasti."
V současné době má prezident Miloš Zeman podle oficiálního seznamu dostupného na webu Pražského hradu poradců celkem 15.
Figurují mezi nimi například bývalý šéf firmy Lukoil Aviation Czech Martin Nejedlý nebo ministři prezidentem jmenované úřednické vlády – bývalý ministr dopravy Zdeněk Žák či ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała a další.
Český rozhlas v září 2015 informoval o tom, že mezi prezidentovými poradci je také Ye Jianming, předseda představenstva čínské investiční společnosti CEFC. Jmenován měl přitom být již v dubnu 2015 Vratislavem Mynářem a šéfem poradců Martinem Nejedlým přímo v Šanghaji.
Na oficiálním seznamu Ye Jianming chybí a není ani honorován. Jiří Ovčáček to vysvětluje tím, že: "Jde o určité speciální poslání, není součástí klasického expertního nebo poradního týmu pana prezidenta. Je to speciální poradce pro Čínskou lidovou republiku pro ekonomické otázky a otázky ekonomického rozvoje."
I přes toto výlučné postavení, jak je Ovčáčkem popisováno, je zjevné, že jde o dalšího poradce prezidenta republiky. I pokud bychom však přistoupili na tuto argumentaci, má prezident nejméně 15 dalších poradců.
Tento předvolební slib tedy Miloš Zeman po svém zvolení do funkce prezidenta porušil.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský duel MF Dnes / iDNES.cz | 22. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Na mou prezidentskou kampaň, bude-li nějaká, bude zapotřebí dvou až tří milionů korun. Doufám, že to bez jakýchkoli větších potíží seženeme od drobných dárců na základě principu, jenž zvolil i Barack Obama. Tedy malé dary od vyššího počtu sponzorů."
Dne 29. března 2013 bylo zveřejněno vyúčtování prezidentské kampaně Miloše Zemana za rok 2012 a 2013. Podle zprávy za rok 2012 činily celkové náklady na prezidentskou kampaň 23 460 000 Kč. Náklady na prezidentskou kampaň v roce 2013, podle zveřejněné zprávy, činily 13 800 000 Kč. Celkové náklady prezidentské kampaně představovaly tedy 37 260 000 Kč. To je násobně více, než kolik Zeman tvrdil na startu kampaně.
Drobné dary v se v účetním deníku za rok 2012 a 2013 objevují, ale nepředstavují většinu vybraných finančních prostředků. Vyskytují se zde dary velmi nízké do 5 Kč. Převažují však dary v řádech tisíců a statisíců. Jsou zde také dary kolem milionu korun.
Analýza datového žurnalisty Jana Bočka pro web Ihned.cz sledovala pohyby na účtu od 26. září 2012 do 27. ledna 2013. "Za tu dobu přiteklo 464 darů v hodnotě 12,8 milionu korun, odešlo 71 položek za 11,1 milionu."
Vyjádříme-li přijaté dary kampaní Miloše Zemana v porovnání s kampaní Baracka Obamy (rok 2012), zjistíme, že drtivou většinu finančních prostředků získal Miloš Zeman od velkých dárců. Naproti tomu Obama získal v objemu většinu peněz od malých a středních dárců. Celkově vybral Miloš Zeman 12,8 milionu korun a Barack Obama 558,4 milionu dolarů.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Rozhovor Miloše Zemana pro Parlamentní listy: “Šašci jsou moudřejší než většina politiků.” | 4. června 2012
Kompletní znění slibu"
"Zaprvé bych nikdy nevystupoval veřejně proti vládě."
Miloš Zeman ve funkci prezidenta republiky vládu (některé její členy) kritizuje, jeho slib je tak hodnocen jako porušený.
Uvádíme některé příklady těchto kritik. Dodáváme, že nehodnotíme ne/oprávněnost jednotlivých kritik, ale pouze to, že prezident i přes svůj závazek proti vládě veřejně vystupuje.
Zřejmě nejznámějším případem, kdy prezident vystoupil veřejně proti vládě, byl jeho rozhovor na Českém rozhlase v pořadu Hovory z Lán 2. listopadu 2014. V čase 47:15 prezident Zeman říká: "...nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon."
V březnu 2014 kritizoval prezident vládu za její legislativní priority. Jak dokládá Česká televize, jako problém Zeman viděl, že vláda (podle jeho názoru) nebrala zákon o majetkových přiznáních (prokázání původu majetku) jako prioritu, a také se mu nelíbil fakt, že vláda počítala ve svých legislativních plánech s přijetím zákona o sociálním bydlení až v roce 2015.
Příkladů, kdy Zeman veřejně vládu (nebo některé její členy) kritizoval, je dohledatelných celá řada. Pikantní je, že Zeman již v kampani, jak dokládáme v jednom z jeho dalších slibů (ZEMAN VS. NEČASOVA VLÁDA), v kontradikci ke svému závazku uvedl, že bude minimálně kritizovat Nečasovu vládu za její chyby. Z toho je zřejmé, že jeden z těchto slibů nebylo možné z principu splnit. Takto se vyjádřil v Prezidentském duelu České televize 17. ledna 2013: "Je-li Nečasova vláda pravicová a je-li případný budoucí prezident levicový, pak bych nepoužil výraz destabilizovat, ale minimálně kritizovat Nečasovu vládu za chyby, které dělá."... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Mladá fronta DNES. Rozhovor “Pořád se ve mně perou dvě bytosti.” | 30. října 2012
Kompletní znění slibu"
"Veřejně jsem se zavázal, že v případě svého zvolení budu třicet procent svého platu odvádět na tzv. prezidentský fond, z něhož má být financováno splácení státního dluhu."
Podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci příslušelo v době od zvolení Miloši Zemanovi měsíčně 186 300 Kč, plus měsíční náhrady k platu ve výši 173 299 Kč. Od ledna 2015 se pak platy zvyšovaly a u prezidenta tak měsíční příjem činil 191 800 Kč, plus náhrady ve výši 178 443 Kč. Od ledna 2016, po dalším nárůstu, činí plat prezidenta 219 000 Kč a náhrady ve výši 203 800 Kč.
Tři měsíce po své inauguraci (v červnu 2013) Miloš Zeman založil Nadační fond Miloše Zemana, kam odvádí podle seznamu dárců měsíčně 60 tisíc korun na umořování státního dluhu.
Pokud bychom počítali za jeho příjem pouze základní plat, odváděná výše by odpovídala, nicméně prezidentu republiky přísluší také náhrady, které dosahují takřka výše základního platu. Reálně tak ze svého maximálního příjmu (po započtení náhrad) odváděl prezident Zeman v období červen 2013 – prosinec 2014 měsíčně 16,7 %. Po zvýšení platů ústavních činitelů od ledna 2015 jde pak (při zachování platby 60 tisíc) o 16,2 %. Po zvýšení v lednu 2016 je to pak pouze (při zachování platby 60 tisíc) o 14,19 %.
Doplňme, že jde spíše o gesto (což ovšem prezident avizoval), na velikost dluhu České republiky nemá tato činnost reálný dopad.
V roce 2015 se navíc Miloš Zeman rozhodl, že namísto splácení státního dluhu bude peníze z fondu posílat na Fond ohrožených dětí (Klokánky). První šek na 2,5 mil. Kč byl fondu předán 17. 12. 2015. Klokánkům totiž hrozilo kvůli dluhům zrušení.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský duel Zeman–Fischer na TV Nova | 8. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Ale ono je také dobré vědět, pane redaktore, že existují daně, kterým se říká daně spotřební, mezi jinými i tabáková daň. A s krvácejícím srdcem bych se tomu nebránil, tedy zvýšení spotřební daně na cigarety, na předpokladu, že by výnos z této daně byl určen pro zdravotnictví. A to nikoliv pouze pro léčení rakoviny plic nás kuřáků, ale pro zdravotnictví obecně."
Prezident Zeman v závěru minulého roku podepsal novelu zákona o spotřebních daních, jež vedla k navýšení ceny krabičky cigaret o 3 až 4 koruny. Jedná se o transpozici evropského práva. Zákon vstoupil v účinnost od 1. 12. 2014, nelze tudíž zatím odhadnout jeho rozpočtové dopady.
Zákon ovšem – stejně jako u většiny příjmů státní poklady – nerozlišuje, na co mají být zdaněné prostředky využity. V minulosti praxi, že by část těchto peněz šla přímo do zdravotnictví, navrhoval tehdejší ministr zdravotnictví Heger, s podobným nápadem přišla také Česká lékařská komora, ovšem neúspěšně. Žádný z veřejných zdrojů nepotvrzuje, že by podobnou snahu vyvíjel i prezident Zeman, ačkoliv zákon nakonec podepsal. Slib tak hodnotíme jako porušený.
Zdroj slibu: Předvolební prezidentská debata. ČRo-Radiožurnál | 4. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Kritizuji své oponenty, jestliže se prokáže, že jsou nedostatečně informováni, a když mně oni prokáží totéž, tak pokorně sklopím uši."
K hodnocení slibu jako porušeného nás vedla Zemanova reakce na vlnu kritiky, která se na něj snesla za výroky, které pronesl na půdě konference o holokaustu. Dále Zeman jen velmi nepřímo omluvil své obvinění, že americký velvyslanec nebyl přítomen oslavy 28. října na Pražském hradě. Stejně tak prostřednictvím svého mluvčího prezident obvinil letové dispečery, že zavinili jeho pozdní příjezd na pohřeb slovenského exprezidenta Kováče.
Zeman se v rámci uvedené konference vyjadřoval k příčinám vzniku holokaustu a při této příležitosti dodal: "Dovolte mi, abych uvedl tři drobné příklady. Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulem ‚Hitler je gentleman‘. Tentýž novinář o pomnichovské dohodě napsal: ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘. Můj milovaný Winston Churchill v lednu 1939 napsal Adolfu Hitlerovi ‚Kdyby můj národ postihla velká katastrofa, přál bych si, aby v jeho čele stál muž s vaši silnou vůlí”.
Historik Petr Zídek a později i Sdružení Ferdinanda Peroutky záhy upozornili na to, že žádný Peroutkův článek "Hitler je gentleman" nelze dohledat. Neexistenci článku potvrdil i Demagog.cz, který archív časopisu Přítomnost prohledal.
Další článek, ze kterého Zeman cituje údajného Peroutku, byl publikovaný v Lidových novinách 4. října 1938 a napsal ho Jan Stránský pod pseudonymem Petr Bílý.
Také citace o Churchillovi se dle některých ukázala jako pokroucená a zanesená do zavádějícího kontextu. Martin Weiss z Echa24.cz uvádí, že "Churchill nepsal Hitlerovi v lednu 1939, jak tvrdí Zeman, nýbrž v listopadu 1938 pronesl v Parlamentu dlouhou reakci na Hitlerův útok na kritiky Mnichovské dohody. V něm mimo jiné pronesl slova: ‚Vždy jsem říkal, že kdyby byla Velká Británie poražena ve válce, doufám, že bychom našli nějakého Hitlera, který by nás navrátil k našemu oprávněnému postavení mezi národy, což bylo uznání rozvratu, do něhož vrhl Německo Versailleský mír‘. Pak už následovala jen kritika Hitlera."
Sdružení Ferdinanda Peroutky vyzvalo otevřeným dopisem prezidenta, aby svá tvrzení (ve vztahu k výrokům Ferdinanda Peroutky) buď doložil, nebo se veřejně omluvil. Mluvčí prezidenta Ovčáček reagoval slovy: "Já v tuhle chvíli nepředpokládám, že by měla zaznít nějaká omluva. Spíš by se měly zklidnit emoce především ze strany těch, kteří útočí na pana prezidenta."
Upozornit lze i na to, že se prezident Zeman sice v souvislosti s kauzou omluvil, ale pouze za to, že zmiňovaný článek nebyl nalezen. Dokonce za nalezení článku vypsal finanční odměnu.
Do otázky hledání článku se zapojila i vnučka F. Peroutky, která se rozhodla požadovat po Kanceláři prezidenta republiky omluvu za tvrzení prezidenta Zemana. Vzhledem k tomu, že tato žádost nebyla vyřešena smírem, doputovala až k obvodnímu soudu, který v březnu 2016 rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky za Zemanovo tvrzení musí omluvit. Ta se však proti soudnímu rozhodnutí odvolala.
Odvolací soud verdikt zmírnil a nařídil kanceláři prezidenta republiky omluvu za výroky Miloše Zemana, který Peroutku označil za autora článku Hitler je gentleman. Doposud se totiž nenašly důkazy, které by toto Zemanovo tvrzení potvrdily. Naopak se ale Zeman nemusel omluvit za tvrzení, že Peroutka napsal: ‚Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky’.
Tento verdikt se stal pravomocným, přesto obě strany podávaly dovolání k Nejvyššímu soudu. Hrad se musel v sedmidenní lhůtě omluvit. To se však nestalo. Peroutkova vnučka Kaslová tedy podala na prezidentskou kancelář návrh na exekuci formou ukládání pokut. Exekutor tak uložil prezidentské kanceláři pokutu 100 000 korun.
Prezidentská kancelář však podala návrh na odložení exekuce, kterému bylo vyhověno nejrychleji za poslední 4 roky. Běžně se tyto případy řeší v průměru 71 dnů, tentokrát to bylo pouze 13 dnů. V současné době se ale čeká na rozsudek Nejvyššího soudu, který má rozhodnout o dovolání obou zúčastněných stran.
Ovšem je nutné také dodat, že státní kasu tato kauza stála již téměř 200 000 korun a prezident Zeman na svých slovech dále trvá.
Dalším příkladem, který potvrzuje hodnocení výroku jako nepravdivého je kauza, kdy prezident Zeman kriticky na veřejné tiskové konferenci prohlásil, že americký velvyslanec Andrew Schapiro (se kterým měl Zeman dlouhotrvající neshody) chyběl na oslavách 28. října ve Vladislavském sále.
Zeman doslova uvedl: "Věřím, že vztahy se Spojenými státy se touto volbou (vítězstvím Donalda Trumpa) dále zlepší a nebudou zatíženy některými nedorozuměními, jako je například ne zcela profesionální postoj současného amerického velvyslance pana Schapira, který dává nevyžádané rady prezidentu republiky, kam má, či spíše kam nemá cestovat, a který se, jako téměř jediný z velvyslanců, ani nezúčastnil státního svátku 28. října na Pražském hradě."
Zeman se ale mýlil a fotografie i videozáznamy prokázaly, že Schapiro se ceremoniálu účastnil. Na otázku, zda se Hrad chystá velvyslanci omluvit, reagoval mluvčí prezidenta Ovčáček: „Prezident v této věci obdržel mylnou informaci od Odboru protokolu KPR. Věc považujeme za uzavřenou.“
Prezident republiky se sice nakonec Schapirovi “omluvil” prostřednictvím tiskové zprávy, ovšem velmi nepřímo. „Pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se samozřejmě omlouvá panu velvyslanci,“ uvedl prezidentův mluvčí Ovčáček v tiskové zprávě.
V neposlední řadě Zeman a jeho lidé v souvislosti se zmeškaným pohřbem slovenského prezidenta Kováče postupně uváděli řadu výmluv, kdo za jejich včasnou neúčast může. Šlo např. o protivítr nebo letové dispečery. ... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentský duel MF Dnes / iDNES.cz | 22. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Já jsem se zavázal, že nebudu v prezidentské kampani kritizovat žádného protikandidáta."
Miloš Zeman tento slib pronesl v rozhovoru ("Budu nekonfliktní. Ale idioty urazím rád”.) Mladé fronty DNES 5. května 2012, tedy ještě před horkou fází předvolební kampaně. Kritika protikandidátů v kampaních je běžným jevem, Miloš Zeman svůj závazek ovšem porušil, neboť především mezi 1. a 2. kolem volby opakovaně on i jeho tým útočil na Karla Schwarzenberga, a to i nepravdivými obviněními. Slib je tedy hodnocen jako porušený.
Zdroj slibu: Mladá fronta DNES | 5. května 2012
Kompletní znění slibu"
"Prezident by měl v novoročním projevu říci: Tento konkrétní člověk se zasloužil o to, že lidé mají práci, nebo o to, že vytvořil vynikající výkon v oblasti umění, sportu nebo čehokoli jiného. Prezident, a to je poslední věta, by měl říkat dvě základní věty. Těm, kdo pro tuto společnost opravdu pracují, by měl říkat, nenechte se otrávit. A těm, kdo na téhle společnosti jenom parazitují, by měl říkat, neotravujte."
Miloš Zeman ve svých vánočních poselstvích doposud mluvil o naplňování svého mandátu a svých názorech na politickou a společenskou situaci v zemi. Obhajoval také své dosavadní kroky a představoval své vize, jeho projevy tak byly primárně o něm samotném. Konkrétní osoby, které vytvořily vynikající výkony v jím jmenovaných oblastech, nijak nevyzdvihoval. Jeho slib je tedy stále hodnocen jako porušený.
Např. ve svém prvním vánočním poselství v roce 2013 se během 12 minutového projevu Zeman uchýlil pouze k bilanci svých předvolebních slibů. Zeman vyjmenoval 5 těchto slibů (neudělování amnestie, zlepšení vztahu ČR s institucemi EU, stabilizování Ústavního soudu ČR jmenováním nových ústavních soudců, věnování 1/3 prezidentského platu na speciální konto určené na splacení části státního dluhu ČR, podpora nerozdělování společnosti po prezidentských volbách), postupně rozebral jejich průběžné naplnění a došel k závěru, že všechny se mu podařilo naplnit.
Poselství Miloše Zemana z roku 2016 se neslo pro změnu v poněkud sebestředném duchu. Ve svém proslovu 19krát zmínil slovo "já" nebo "jsem" (v různých pádech), ve smysl sdělení vlastních pocitů k nejrůznějším kauzám. Pouze jednou skutečně pochválil práci lidí, a to bývalých krajských zastupitelů.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Prezidentská debata Zeman-Schwarzenberg. TV Prima | 18. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Navštívím jednotlivé kraje České republiky, kde bych se rád setkal s vynikajícími osobnostmi v těchto krajích bez ohledu na to, zda v těchto volbách volili mého protikandidáta nebo mě."
Prezident od svého nástupu do funkce navštívil 13 krajů a to opakovaně. Ani jednou Zeman nezavítal na oficiální návštěvu hlavního města Prahy, ač i ta měla být slovy Jiřího Ovčáčka na závěr volebního období zamýšlena. Nakonec z toho ovšem sešlo, prezident nenavštíví v rámci oficiální návštěvy všech 14 krajů České republiky. Slib je proto hodnocen jako porušený.
Zdroj slibu: Prezidentské finále. Česká televize | 24. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"V případě, že by byla konjunktura, bych podpořil zákon o přebytkovém státním rozpočtu. V případě, že by byla krize, bych podpořil zákon o deficitním státním rozpočtu, pokud by se tento deficit vynaložil na investice, a nikoliv na spotřebu."
Celkově vzato prezident tedy svůj slib nedrží a veřejně podporuje schodkové rozpočty v dobách ekonomického růstu.
Pouze namátkou. Rozpočet pro rok 2015 předkládala vláda Bohuslava Sobotky. Při očekávaném růstu o 2,5 % počítal se schodkem 100 miliard. Miloš Zeman se již v srpnu nechal slyšet, že rozpočet nebude vetovat, pokud “růst investic bude vyšší než růst spotřeby domácností a ten bude vyšší než růst spotřeby vlády”.
Státní rozpočet na rok 2016 se opět opírá o predikovaný růst 2,5 % - při tomto růstu počítal se schodkem 70 miliard korun. Prezident tento rozpočet komentoval už ve fázi návrhu v červenci 2015 při setkání s ministrem financí v Lánech. “Pan prezident je s návrhem státního rozpočtu na příští rok spokojen. Ocenil, že byl dodržen jeho základní požadavek na deficit 70 mld. Kč,” napsal na Twitter prezidentův mluvčí Ovčáček.
Rozpočet na rok 2017 byl navržen s odhadem růstu 2,4 % HDP. Bilance rozpočtu je pak minus 60 miliard. Je tedy plánován rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Prezident i přes toto nastavení návrh podpořil. Zúčastnil se dokonce v Poslanecké sněmovně 3. čtení návrhu, kde prohlásil: "Protože každá mince má dvě strany a protože každá bilance zahrnuje má dáti i dal, chtěl bych s potěšením říci, že celkově nejenom návrh státního rozpočtu, ale i již zmíněné pokladní plnění považuji za pozitivní a vyjádřím mu, i tímto projevem, svoji podporu."
Rozpočet na rok 2018 byl naplánován koaliční vládou se schodkem 50 mld. Podepsán byl prezidentem Zemanem 20. prosince 2017, nicméně na schůzi poslanecké sněmovny 10. 1. 2018, ho prezident ve svém projevu sám kritizoval. Předmětem kritiky byly neziskové organizace a velké množství státních úředníků.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Peníze.cz
Jde o závazek v kampani, u kterého je zřejmé, že jej prezident vzhledem např. ke svým ústavním pravomocem či realitě obecně nemohl splnit již v době, kdy takový závazek vyřkl.
Kompletní znění slibu"
"V případě svého zvolení prezidentem bych se rozloučil s pány Jaklem a Hájkem, protože to nejsou úředníci, jsou to politici."
Petr Hájek i Ladislav Jakl funkce opustili ještě před nástupem Miloše Zemana na Hrad. Hájek skončil týden a Jakl den před nástupem Zemana, z tohoto důvodu je tento slib hodnocen jako nesplnitelný. Miloš Zeman sice avizoval odchod obou zmíněných spolupracovníků svého předchůdce, reálně se však odchod udál z iniciativy Jakla a Hájka.
Zdroj slibu: Prezidentské finále. Česká televize. 24. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"V případě svého zvolení bych jedním z členů bankovní rady jmenoval profesora Jana Švejnara."
Jan Švejnar se však v reakci na toto Zemanovo prohlášení vyjádřil s tím, že by místo člena v radě nepřijal. Z tohoto důvodu tento slib hodnotíme jako nesplnitelný.
Zdroj slibu: Prezidentské finále. Česká televize | 24. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Jiří STRACHOTA: Prosím, jmenujte jeden čin, z kategorie nejdůležitějších, který byste uskutečnili v případě svého zvolení.
Miloš ZEMAN: Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v Poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla, ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté."
Miloš Zeman nemohl být schopen z pozice prezidenta splnit tento slib. Zajištění přijetí konkrétní legislativy je odvislé od legislativní moci (tj. Parlamentu České republiky), nikoli od pozice prezidenta. Ten sice může apelovat na politické strany ve věci přijetí zmíněné novely, nicméně to je vrchol jeho možností v dané věci.
K dané problematice uveďme, že vláda Bohuslava Sobotky na základě dohody mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL skutečně tento zákon předložila a prosadila.
Zmíněný návrh projednala vláda České republiky na svém jednání dne 18. května 2015 a schválila jej. Návrh následně začala projednávat Poslanecká sněmovna v prvním čtení 19. června, a to i za přítomnosti prezidenta Zemana. Ten ve svém vystoupení apeloval na Sněmovnu, aby zákon přijala.
Konkrétně před poslanci uvedl: “Takže mně dovolte, abych závěrem, třebaže bych si přál, aby tento zákon byl ještě přísnější, se přimluvil za jeho přijetí. Nesdílím názor ministra financí, že nemusí přinést podstatné příjmy do státního rozpočtu, ale to samozřejmě bude záviset právě na aktivitě finančních úřadů.”
Zákon byl ve finále přijat, stalo se tak ale díky aktivitě vlády Bohuslava Sobotky, nikoli z vůle Miloše Zemana.
Pro informaci dodejme, že Miloš Zeman v pozici předsedy vlády zákon skutečně prosazoval. V Poslanecké sněmovně byl ovšem dvakrát a nikoli třikrát, jak Zeman tvrdí.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013
Jde o slib, na kterém dosud prezident nezačal pracovat, tj. nepodnikl žádné kroky vedoucí k jeho naplnění, případně prozatím nenastaly okolnosti, které by umožňovaly plnění tohoto slibu zhodnotit.
Kompletní znění slibu"
"Zadruhé, rozhodně ne školné, ať už se mu říká školné, nebo dnes módně zápisné. To bych zcela určitě vetoval, protože to prostě diskriminuje i talentované děti ze sociálně slabších rodin."
Ke splnění či porušení tohoto slibu ze strany Miloše Zemana nemohlo dojít, protože takovýto zákon se k němu zatím nedostal.
Naposledy chtěla školné na vysokých školách zavést Nečasova vláda (bod V. programového prohlášení vlády – str. 26), později od něj ale sama odstoupila (nadále se však uvažovalo o tzv. zápisném).
Sobotkův kabinet jasný postoj ke školnému vyjádřil již ve svém programovém prohlášení: „Vláda bude garantovat bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách – nezavede školné ani zápisné“ (bod 3.6).
Zmíněná legislativa tedy Zemanovi na stůl nepřišla, jeho závazek tak nebyl realizován.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Druhá prezidentská debata České televize – Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka, Miloš Zeman (Brno) | 7. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Patrně bych abdikoval, v souladu se zákonem, pokud by mně Parlament vyslovil nedůvěru. Představa, že bych se mohl dopustit velezrady či vlastizrady, je pro mě absurdní, v reálném životě si to neumím představit."
Prezident Zeman nebyl vystaven situaci, kdy by Ústavní soud projednával žalobu na něj, jeho slib je tedy hodnocen jako nerealizovaný.
Článek 65 Ústavy České republiky upravuje možnost zbavit prezidenta republiky mandátu:
"(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt."
Během funkčního období Miloše Zemana se objevila petice Prezidente, odejděte, která vyzvala Senát k projednání podezření ze spáchání velezrady v souvislosti s výroky hlavy státu směrem k válce na Ukrajině.
Další pokus o otevření otázky abdikace či žalování prezidenta, nastal poté, co prezident Zeman veřejně potvrdil částku 150 milionů jako výkupného za propuštěné dívky unesené v roce 2013 v Pákistánu. Otázka z února roku 2016 zůstala jen u proklamace poslance Ženíška. Tato aktivita by ovšem šla označit za spíše mediální, k samotné žalobě se opět nepřistoupilo.
Zeman tak nebyl postaven před situaci, kdy by se projednávala žaloba vůči jeho osobě před Ústavním soudem.... celý text minimalizovat text
Zdroj slibu: Časopis Ekonom | 3. května 2012
Kompletní znění slibu"
"V každém případě bych se radil s experty a ptal se jich, kdo z nich měl v boji proti korupci reálné úspěchy a kdo naopak o boji proti korupci jenom žvaní (ke jmenování šéfa protikorupčního speciálu státního zastupitelství, pozn. Demagog)."
Zákon, který by zaváděl protikorupční speciál na státním zastupitelství, nebyl během mandátu Miloše Zemana přijat. Ten tedy neměl příležitost slib splnit.
Zdroj slibu: Prezidentské finále České televize | 24. 1. 2013
Kompletní znění slibu"
"Jakub ŽELEZNÝ: Jmenoval byste, pane Zemane, vládu se zastoupením komunistické strany?
Miloš ZEMAN: Ano, za předpokladu výsledku svobodných voleb, které by tomu odpovídalo."
Během svého mandátu nebyl Zeman postaven do situace, že mu byla na základě politických dohod nabídnuta vláda s účastí KSČM.
Zdroj slibu: Prezidentská anketa. Události ČT | 18. 11. 2012