V Rusku mě čekalo mlčení, nebo vězení. Známý Putinův kritik Zubov začal učit v Brně

Petr Spáčil Petr Spáčil
24. 10. 2022 18:31
Po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Nesmí se vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo i zatčení. Mnozí proto z Ruska prchají a doufají, že budou smět učit v jiných státech Evropy. Jedním z nich je historik Andrej Zubov, známý svou kritikou autoritářského režimu Vladimira Putina. Nově učí na Masarykově univerzitě v Brně.
Ruský historik Andrej Borisovič Zubov na brněnské Masarykově univerzitě.
Ruský historik Andrej Borisovič Zubov na brněnské Masarykově univerzitě. | Foto: Masarykova univerzita

Andrej Borisovič Zubov uprchl 29. srpna do Finska. Využil poslední šance opustit Rusko, se svou ženou, synem a kočkou překročili hranice těsně předtím, než je ten den o půlnoci Finsko uzavřelo. Následně odcestoval do Brna.

"Kočka z emigrace benefitovala také, spolu s námi teď může dýchat svobodný vzduch Evropy," vtipkuje Zubov. Cesta autem mu trvala dva týdny. "Očekávali jsme, že při překračování hranic narazíme na problémy," popisuje vynucenou emigraci. 

Útěk nazývá dobrodružným, ačkoliv nakonec na žádné problémy nenarazili. Celníci i policisté na hranicích mu prý byli velmi nápomocní a snažili se potřebné dokumenty vyplnit co nejdříve, aby stihl opustit Rusko před uzavřením hranic. "Dalo by se říct, že byli s námi, a ne proti nám," říká s tím, že byl touto vstřícností překvapený. 

"Měl jsem dvě možnosti. Buď mlčet, nebo jít do vězení," líčí profesor, co by ho v Rusku čekalo. Převládla v něm povinnost vysvětlovat a učit, ne vyhnout se trestům. "Musel jsem odejít, abych mohl zůstat svobodným, jak člověkem, občanem Ruska, ale také akademikem, univerzitním profesorem," vysvětluje, proč utekl a přijal nabídku učit na Masarykově univerzitě.

"Rusové někdy opouštějí Rusko, protože je tam život těžší než ve zbytku Evropy. Já jsem ale byl profesor, měl jsem všechno, co jsem potřeboval," vypráví Zubov s tím, že do Evropy jezdil jen na konference nebo na dovolenou.

Dlouho se snažil ve své zemi zůstat, ještě několik dnů před emigrací měl přednášku pro veřejnost. "V Evropě je vidět pochopení politiky a dobrý záměr za ní. V Rusku je naopak 18. století - absolutismus, kolektivismus, autokracie a totalitářství," popisuje Zubov.

Podle něj není možné svrhnout Putinův režim demonstracemi nebo činností politické opozice, protože je režim brutálně potlačuje. "Myslím, že jediná možnost, jak změnit režim v Rusku, je ze strany státních elit," uvažuje profesor. 

Až Putin prohraje válku, přijde demokracie

Většina Rusů je podle něj zřejmě prorežimní a ovlivněná propagandou, ale jasné to není, protože sociologické průzkumy jsou ovlivněné cenzurou i strachem projevit názor. "Lidé nemohou odpovídat na otázky svobodně. Buď řeknou, že neví, nebo že s režimem souhlasí, ačkoliv si myslí opak," říká.

Zubov se domnívá, že Putin válku na Ukrajině nevyhraje. A předpovídá, že ruské elity Putina nakonec svrhnou a budou vyjednávat o konci války. Poté se ruské jednotky ze země stáhnou a Rusko poskytne pomoc na obnovu ukrajinských měst a infrastruktury, které během války zničilo. Také předpovídá, že Ukrajinci ještě během války osvobodí Krym i Doněckou a Luhanskou oblast, čímž bude prohra Ruska definitivní. 

"Pak bude pro ruské elity jisté, že válku prohráli. Ačkoliv tuším, že už to vědí teď," spekuluje Zubov a přirovnává Rusko k nacistickému Německu, kdy již v roce 1943 generálové věděli, že je válka prohraná. "Přesto ještě rok a půl bojovali," připomíná. Doufá, že západní země poté dají Rusku podmínky pro jeho demokratizaci, stejně jako to udělali po válce v případě Německa.

Zubov po své emigraci volal několika svým přátelům z univerzitního prostředí a podle něj se změnili. "Začali se bát říkat otevřeně své názory, dokonce i v soukromých konverzacích," vzpomíná. Podle něj si osvojili autoritativní přemýšlení a sebecenzuru.

"Pokud třeba učitel historie vysvětlí látku na příkladu války na Ukrajině, okamžitě jej vyhodí," říká Zubov. Podobně režim trestá i návštěvu demonstrace  nebo vyjádření proti válce. "Před dvěma dny vyhodili studenta historie v Petrohradu jen kvůli účasti na demonstraci," uvádí.

Učení je jako plavání, to se nezapomíná

Zubov učil 14 let na moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů. S přednáškami pro studenty musel skončit v roce 2014, poté, co veřejně kritizoval ruskou okupaci Krymu a následnou anexi Ruskem. Posledních osm let přednášel pro veřejnost, ale po začátku války na Ukrajině mu začalo být jasné, že brzy bude donucen skončit i s tím.

V Brně bude vyučovat historii Ruska 20. století a zabývat se tím, zda je ruský režim výsledkem špatných kroků ze strany vlád a občanů, nebo vychází z ruské mentality. S vysokoškoláky se potká poprvé po osmi letech. "Učení je jako plavání, ani po osmi letech nezapomenete, jak se to dělá," říká s nadsázkou.

Zatím bude přednášet pouze do začátku prosince, o budoucí spolupráci se teprve rozhodne. "Pokud se situace změní k lepšímu a ruský režim padne, budu se smět vrátit do Ruska. Dokonce budu muset," říká. Pokud se ale jeho scénář nenaplní, je připravený zůstat v Brně.

V Česku není poprvé. V Brně učil už v roce 2014, kdy po kritice okupace Krymu a následném zákazu přednášek dostal první pozvánku k dlouhodobé spolupráci s univerzitou od tehdejšího rektora Mikuláše Beka. "Preferoval jsem Česko, chtěl jsem odejít někam, kde mě pozvali," vysvětluje důvod, proč se rozhodl pro Brno. V roce 2019 tam dostal čestný doktorát.

Letos v červenci ho Masarykova univerzita pozvala, aby odučil jednu přednášku. "Tehdy jsem se jen potkal se svými přáteli a obhlédnul politickou situaci, pak jsem se vrátil do Ruska," popisuje. Očekával pozitivní změny kvůli stále horší pozici ruské armády na Ukrajině. Vývoj ale byl jiný, než očekával. "Odehrály se příšerné změny, třeba mobilizace. Přitom Putin opakovaně tvrdil, že žádná mobilizace nebude a že Rusko bude úspěšné ve válce," dává příklad.

Češi navíc znají jeho práci, část Zubovových knih vyšla v českém překladu. "Organizoval jsem v Rusku přednášky o Masarykovi," chlubí se. Podle něj se Rusko dostalo do podobné situace jako před sto lety. Tehdy prezident Masaryk nabízel azyl Rusům, včetně akademiků, kteří se dostali do nemilosti po bolševické revoluci v roce 1917. Popisuje Masarykovu vizi, že až ruští komunisté ztratí moc, bude potřeba obnovit demokracii, a to lze jedině za přispění demokraticky myslících lidí, které je potřeba chránit.

Podle bývalého rektora a nynějšího ministra Beka je Andrej Zubov symbolem ruské opozice. "Je signálem Evropě, že Rusko má demokratickou budoucnost a je v něm i demokratická opozice," říká Bek. Masarykova univerzita již 26. února přerušila styky s ruskými institucemi a během následujících měsíců zaměstnala desítky ukrajinských pedagogů a přijala stovky studentů z napadené země.

VIDEO: Rusko na Ukrajině militarizuje děti. Učí je i střílet, říká ochránkyně lidských práv

Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny vidíme náznaky militarizace dětí. Nosí uniformy, učí se střílet a probírají základy vojenské služby. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy