Na druhou stranu se ministr postavil kvůli finančním dopadům na veřejnoprávní televizi a rozhlas proti omezení okruhu poplatníků, jak je navrhlo opoziční hnutí ANO.
Vládní novela zapojuje do volby rad obou veřejnoprávních médií Senát a zpřísňuje požadavky na organizace navrhující kandidáty. Zástupci opozičních ANO a SPD pokládají navrhované změny za pokus politicky ovládnout Českou televizi a Český rozhlas.
Koalice a opozice žije podle Baxy v jiných světech. "Já žiju ve světě, kde považujeme nezávislá veřejnoprávní média za klíčový pilíř demokracie. Proto předkládám návrh, který komplikuje vliv politiků. Vy žijete ve světě, kde základní premisou je ovládnutí veřejnoprávních médií, jak diktovat generálnímu řediteli nebo radě, co se má dělat," uvedl Baxa.
Baxa uvedl, že nebude navrhovat zrušení koncesionářských poplatků. S takovým záměrem přišel předseda SPD Tomio Okamura, který by poplatky nahradil financováním přímo ze státního rozpočtu. Baxa ale také zdůraznil, že by nepodpořil ani případný návrh na zvýšení koncesionářských poplatků. "Přestože se jedná o malé částky, tak není v tuto chvíli podle mě prostor pro to, aby se koncesionářské poplatky zvedaly," řekl ministr.
Televizní poplatek činí na domácnost 135 korun a rozhlasový 45 korun měsíčně. Poplatky představují většinu příjmů obou veřejnoprávních médií. Proto se Baxa postavil proti návrhu ANO, podle kterého by se rozšířil okruh lidí osvobozených od úhrady zejména o starobní a invalidní důchodce. "Pokud by se zákon schválil, je to konec České televize ve stávající podobě," uvedl.
Veřejnoprávní televize by přišla podle záporného stanoviska vlády k předloze ANO o až 2,85 miliardy korun ročně, tedy asi o polovinu příjmů z koncesionářských poplatků. Rozhlas by ztratil až dvě pětiny výnosů z poplatků, ročně zhruba 800 milionů korun, stojí v materiálu pro zákonodárce.
