"Stav životního prostředí Česka, zejména v oblastech ovzduší, vod a lesů, není stále vyhovující i přes mírné pozitivní změny v posledních letech," zní první věta dokumentu, který každoročně vypracovává agentura CENIA spadající pod ministerstvo životního prostředí. Úřady ve zprávě na základě podrobných dat hodnotí s odstupem zdraví přírody nebo kvalitu ovzduší v daném roce.
Rok 2022 přinesl podobně jako letošek neobvykle vysoké teploty. Evropa zaznamenala druhý nejteplejší rok vůbec a extrémně horké léto. Změna klimatu pokračuje, jejím dopadům i řešením se ostatně věnovali světoví státníci na nedávné konferenci OSN v Dubaji.
A česká krajina se novým podmínkám brání jen obtížně. Odborníci opakovaně upozorňují, že intenzivní hospodaření a nízká rozdrobenost zemědělské krajiny přispívají k tomu, že na rozlehlých lánech, které jsou pro Česko stále typické, se jen stěží zadržuje voda.
"Oproti předchozím dvěma rokům 2020 a 2021 se parametry klimatického a půdního sucha v roce 2022 výrazně zhoršily," stojí ve zprávě. Roční bilance vláhy dosáhla jen 42 procent normálu let 1981 až 2010. Na pětině území pak skoro měsíc přetrvávalo výrazné půdní sucho.
Nebezpečí vzniku požárů bylo v Česku ve vegetačním období druhé nejvyšší od roku 2000. Nejhorší byla situace na jižní Moravě, Hané, v Polabí a také v severozápadních Čechách. V Českém Švýcarsku ostatně na konci loňského července propukl dosud nejhorší lesní požár v historii země.
Emise znečišťujících látek, jako jsou prachové mikročástice, oxid dusíku nebo amoniak, naopak klesaly. Nejvíce je změna znát v případě oxidu siřičitého, jehož emise loni spadly o 70 procent oproti roku 2005. I přes celkové zlepšení zůstává špatná situace se znečištěným ovzduším na Ostravsku.
Snížení podílů je ale v kontextu mezinárodních závazků pomalé, a to zvláště v otázce skleníkových plynů, které přispívají k oteplování. "Pokrok Česka směrem k plnění dekarbonizačních cílů a ve směřování ke klimatické neutralitě dle Zelené dohody pro Evropu a evropské legislativy je zatím malý," uvádí dokument.
Zlepšování zpomaluje malý podíl obnovitelných zdrojů na energetice, neekologické vytápění domácností, silná automobilová doprava nebo proběhlá kůrovcová kalamita, v jejímž důsledku lesy nestíhají zadržovat oxid uhličitý.
"V rámci plnění závazků (emisních stropů) lze konstatovat, že pokud nedojde k výrazným změnám v dosavadním trendu, tak požadovaného snížení emisí k roku 2025 i 2030 nemusí být u všech látek dosaženo," uvedla agentura CENIA ve zprávě.
Řešení: nový energetický plán i klimatický zákon
Cíle budou navíc nově ještě ambicióznější než v minulosti. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem průmyslu na podzim představilo aktualizovaný klimaticko-energetický plán.
Nová meta snížení emisí bude vycházet z aktuálních plánů Evropské unie, která chce do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Minimálně k tomuto číslu bude směřovat i Česko. Dosud byl cílem pokles ve výši 47 procent.
Ministři ale věří, že mety dosáhnou. "Počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet," popsal plány Česka ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Budování větrných nebo solárních elektráren by měla kromě nového plánu usnadnit a urychlit novela liniového zákona.
K těmto plánům vlády může ale přibýt ještě jedna zásadní změna. A to takzvaný klimatický zákon, jehož první návrh zveřejnili na podzim vládní Piráti. Ten je v jiných zemích unie již zavedený, má ho více než polovina států EU.
"Zasazení klimatických závazků do zákona ukládá aktérům ve veřejné i soukromé sféře větší zodpovědnost k jejich plnění a činí je potenciálně odolnější vůči nepříznivé ekonomické nebo politické situaci," popsala analytička Kateřina Kolouchová z projektu Fakta o klimatu.
Piráti chtějí zákonem stanovit pevné klimatické závazky státu. Ty by měly směřovat k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Stanovuje také předpisy, jak kontrolovat snižování emisí a jak rozhodovat o klimatických investicích.
Plán Pirátů schvalují ekologové. "Klimatický zákon, dobře napsaný, může pomoci v mnoha ohledech - stanovit měřitelné a vymahatelné cíle, účinně koordinovat činnost jednotlivých resortů státní správy či odpovědnost samospráv," řekla Petra Kolínská, ředitelka sdružení ekologických organizací Zelený kruh.
"Oceňuji, že obsahuje jak národní cíle pro redukci emisí skleníkových plynů, tak mechanismy pro jejich implementaci - tvorbu víceletých klimatických plánů a plánů konkrétních opatření, vznik klimatické rady," dodala Kateřina Kolouchová.
O předloze chtějí Piráti příští rok jednat se zástupci ostatních politických stran. Jejich koaliční partneři například z ODS se ale k otázce klimatických opatření dosud stavěli spíše odmítavě. Není tak jasné, jakou má zákon šanci projít nebo jak se při jednáních upraví. "Hlavní smysl ale musí zůstat: Česko potřebuje efektivně snižovat emise a brát ochranu klimatu vážně," uvedla poslankyně Klára Kocmanová.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
