Známky pořád vítězí. Plagovo doporučení k vysvědčení zřejmě mnoho škol nevyslyší

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
10. 1. 2021 6:30
Ačkoliv ministerstvo školství doporučuje učitelům, aby na vysvědčení hodnotili žáky slovně, ti přesto nejspíš většinou zůstanou u známek. Na takový způsob klasifikace jsou školy zvyklé, při zavádění slovního hodnocení navíc často naráží na odpor rodičů. Slovně tak budou hodnotit především výchovy, třeba tělocvik.
Vysvědčení letos děti dostanou až po otevření škol (ilustrační foto)
Vysvědčení letos děti dostanou až po otevření škol (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Letošní pololetní vysvědčení se od toho, které žáci dostali před rokem, asi nemůže lišit víc. Zatímco ještě loni děti vysvědčení přebíraly ve třídách, letos se slavnostní ceremoniál nejspíš přesune k obrazovkám počítače. Všichni žáci s výjimkou 1. a 2. tříd se nyní učí na dálku a zatím není žádný náznak, že by se školy měly otevřít do 28. ledna, kdy se vysvědčení předává. V takovém případě mají učitelé dle pokynů ministerstva školství sdělit žákům výsledky na dálku. Vysvědčení pak mají dětem předat dodatečně, až se školy opět otevřou.

"Obsah vysvědčení rodiče uvidí v Bakaláři (program pro vedení školní administrativy - pozn. red.), kde vidí i všechna průběžná hodnocení. Pololetní vysvědčení pak předáme hned po nástupu dětí do školy," plánuje ředitel Základní školy Vratislavice Libor Rygál.

Lišit se ale v některých případech bude i obsah vysvědčení. Stejně jako na jaře i nyní ministerstvo školství doporučilo, aby školy hodnotily žáky slovně. Místo známky jedna až pět by se tak děti měly dozvědět třeba to, co jim v daném předmětu šlo a v čem naopak pokulhávaly. 

"Vzhledem k rozdílným podmínkám jednotlivých rodin, náročnosti distanční výuky a všeobecně těžké situaci v tomto pololetí si myslím, že využití slovního hodnocení je v tuto chvíli určitě lepší varianta," říká ministr školství Robert Plaga (ANO).

Žáci teď podle něj potřebují víc než kdy jindy kvalitní zpětnou vazbu. "Pokud však mají školy dostatek podkladů pro hodnocení známkou a tento typ hodnocení upřednostňují, nechceme je silou nutit k tomu, aby na vysvědčení použily slovní hodnocení, i když já osobně ho upřednostňuji," dodává ministr. 

"Rodiče nevnímají slovní hodnocení dvakrát pozitivně"

Ačkoliv ubylo klasických testů a písemek, a tedy i podkladů pro tvorbu známek, školy často způsob klasifikace měnit nechtějí. Na známky jsou zkrátka zvyklé a napsat dobré a propracované slovní hodnocení je pracné a časově náročné.

"Jedná se o takovou formu hodnocení, kterou je potřeba vysvětlovat, trénovat a zkoušet. Na to my ještě připraveni nejsme, proto tedy v pololetí budeme klasicky tvořit známky. Slovně budeme hodnotit pouze v individuálních případech, kde si to situace vyžádá," říká ředitel Základní školy profesora Švejcara v Praze 12 Ondřej Lněnička. 

Podobně reagovaly i další školy, které oslovila redakce Aktuálně.cz. Také třeba žáci Základní školy v Nehvizdech u Prahy dostanou klasické známky. "Hodnotit slovně žáka 2. stupně jde vskutku obtížně, navíc rodiče nevnímají slovní hodnocení dvakrát pozitivně," říká ředitel školy Luboš Rýdlo. Známky převáží i na Základní škole Skálova v Turnově, kde slovní hodnocení dostanou třeba žáci cizinci nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.

Žáci pražské Základní školy genpor. Františka Peřiny zase dostanou slovní hodnocení v případě, že o to požádají jejich rodiče. Jinak ale i tato škola zůstane u známek. "Učitelé v průběhu 1. pololetí měli možnost žáky klasifikovat při prezenční i distanční výuce, většinou tedy mají dostatek známek," říká ředitelka školy Jarmila Pavlišová. Vysvědčení se známkami je také podle ní vyžadováno při přijímacích řízeních na střední školy. "V našich školách tradičně hodnotíme známkou, což je pro žáky srozumitelné a motivující," doplnila.  

Ze slovního vysvědčení školy vycouvaly

Ještě na jaře to přitom vypadalo, že slovní hodnocení na vysvědčení dostane mnoho žáků. Během dubnového šetření České školní inspekce avizovaly stovky škol, že zvažují napsat vysvědčení za použití slovního hodnocení. Většina jich ale nakonec stejně zůstala u známek. Inspekce ještě nemá čísla, která by to potvrdila, soudí tak ale podle dílčích poznatků.

"Spíše to vypadá, že na konci minulého školního roku při závěrečném hodnocení nakonec využilo slovního hodnocení mnohem méně škol, než kolik jich takový záměr původně deklarovalo na jaře," uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. A to přesto, že na jaře naopak slovně hodnotilo rekordní množství škol. Jenže hodnotit žáka průběžně slovy během školního roku není ani zdaleka tak náročné jako napsat kvalitní slovní vysvědčení.

Vypadá to proto, že i v tomto pololetí se při psaní vysvědčení školy vrátí ke známkám. "Myslím, že se bude jednat o jednotky, maximálně desítky škol, které nahradí známky slovním hodnocením. Asi ale bude víc škol, které tímto způsobem budou hodnotit třeba výchovy. Pak budou školy, které slovním hodnocením doplní známky, a těch nebude málo," očekává předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. 

Spousta škol přitom zkušenost se slovním hodnocením má. Při psaní vysvědčení ho dlouhodobě využívá okolo sedmi procent škol. Dalších asi třicet procent základních škol kombinuje na vysvědčení známky se slovním hodnocením, některé školy slovní hodnocení využívají například jen pro některé žáky. Naopak více než 60 procent škol využívalo v posledních letech před koronavirem při psaní vysvědčení pouze známky. 

Slovní hodnocení je totiž mnohem náročnější na čas a obsahovou přesnost, vypracovat ho dá mnohem víc práce než udělit klasickou známku. "Což u škol s větším počtem žáků samozřejmě není nijak jednoduché," podotýká Andrys.

Černý připojuje zkušenost z praxe a zároveň jeden z důvodů, kvůli kterému nejspíš školy pořád raději známkují: "Přes dvacet let píšeme slovní hodnocení. Moje paní zástupkyně i tak tráví vždy třeba 14 dní tím, že ho po učitelích opravuje, například kvůli neobratným vyjádřením. Není totiž vůbec jednoduché takové hodnocení napsat, člověk musí mít určitý spisovatelský talent, aby to mohl udělat dobře," vysvětluje Černý. 

Učitelé by se podle něj měli vyvarovat hodnocení osobnosti dítěte a zaměřit se na jeho výkony. "Je to mnohem víc práce a je to jeden z důvodů, proč se do toho učitelé nehrnou," podotýká Černý. Školy podle něj také často raději zůstávají u známek, protože naráží na odpor rodičů, pro které je známka srozumitelnější. 

Slovní hodnocení má proto podle Černého smysl jenom v případě, že se používá průběžně a třída je na něj zvyklá i za normálních okolností. "Pokud celou dobu dáváte známky a pak se najednou pár týdnů před rozdáváním vysvědčení rozhodnete pro slovní hodnocení, nedává to smysl," míní Černý. 

Neklasifikujte, vyzývají olomoucké školy

Ředitelé proto vítají, že je ministerstvo do slovního hodnocení nenutí a mohou se rozhodnout sami. Objevují se však i názory, že by se toto pololetí nemělo klasifikovat vůbec.

"Osobně doporučuji, aby se pololetní klasifikace letos zrušila, nebyl by problém udělat ji až na konci roku. Kdyby pololetní vysvědčení letos nebylo, nic se neděje. Loni byl pokyn, abychom dali stejné známky jako v pololetí. Ale abychom letos dávali nějaké známky, které měly děti v pololetí, nebo za snahu a píli, to nemá žádnou vypovídající hodnotu," řekl ČTK ředitel Základní školy Mozartova v Olomouci Zbyněk Kundrum.

Podobný názor má i ředitel Základní školy na Svatém Kopečku v Olomouci Jan Kolisko. Ten poukázal na to, že s ohledem na přijímací řízení se nyní nedají porovnat známky v rámci škol.

Ministerstvo ale této žádosti nevyhovělo. "Dle názoru ministerstva školství a také mnoha ředitelů škol je poskytnutí zpětné vazby i v tomto nelehkém období důležité. A jako nejlepší forma poskytnutí zpětné vazby žákům se jeví maximální využití slovního hodnocení tam, kde je to možné," odpověděla mluvčí resortu Aneta Lednová na dotaz Aktuálně.cz, zda resort žádosti olomouckých ředitelů zváží.

Ministr Plaga už na jaře školám doporučoval, aby žáky hodnotily slovně. Při psaní vysvědčení tenkrát měli učitelé vycházet z výsledků, které žáci obdrželi během února a začátku března, kdy ještě školy nebyly zavřené. Mohli také přihlédnout k výsledkům z prvního pololetí či práce dětí na dálku. 

Nyní ministerstvo nabádá učitele, aby vycházeli z ověřitelných vědomostí, tedy třeba testů provedených ve škole nebo na dálku, a aby přihlédli i k účasti či aktivitě při distanční výuce. Mají ale také zohlednit třeba schopnost žáka vytvořit si prostředí pro učení doma nebo jak při dálkovém vzdělávání podporoval svoje spolužáky.

Video: On-line škola mě baví. Dělá se na počítačích a nemusím brzy vstávat, říká Kuba

Vítěz ankety Hvězdy výuky na dálku v kategorii Pomoc a podpora, desetiletý žák Jakub Denemark. Svou třídu pomohl převést do on-line prostředí. | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelská ochranka zastřelila na přechodu na Západním břehu ženu s nožem

Na přechodu na Západním břehu Jordánu byla v sobotu zastřelena mladá Palestinka, která zřejmě plánovala útok s nožem. Uvedla to agentura AP s odvoláním na prohlášení izraelské policie.

Podle policie 28letá žena dorazila na kontrolní stanoviště Kalandia severně od Jeruzaléma a s nožem v ruce se rozběhla ke strážcům. Ignorovala několik výzev k zastavení, ochranka ji proto zastřelila. Několik amatérských videí, která pořídili Palestinci na přechodu, ukazuje ženu ležící na zemi na izraelské straně přechodu. Podle izraelských médií byla žena údajně v minulosti už za útok nožem vězněna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy