Změřili jsme, jak moc vás ozáří nová 5G síť. Násobně rizikovější je vyjít na slunce

Jakub Heller Jakub Heller
9. 7. 2020 5:30
Redakce Aktuálně.cz se rozhodla prověřit jeden z vysílačů firmy O2, který už týden ozařuje část Pražanů signálem sítě páté generace. Ta v některých lidech vzbuzuje obavy, v Anglii dokonce některé antény vystrašení obyvatelé zničili. Vydali jsme se proto s odborníky zjistit, jestli operátor neporušuje české zákony a jaký může mít zdejší vysílání vliv na zdraví lidí v okolí.
Elektromagnetické záření je tři metry od vysílače 5G sítě hluboko pod stanovenou normou. Na chodníku je ještě nižší. | Video: Jakub Heller, Blahoslav Baťa

Stojíme na střeše domu v pražské Bělehradské ulici pod jedním z prvních 5G vysílačů v celé republice. Jsme od něj ve vzdálenosti, ze které by se mnoha odpůrcům nejnovější generace sítí zřejmě udělalo nevolno. Anténa, ze které tolik diskutovaný signál vychází, je od nás totiž jen tři metry.

Profesor Jan Vrba z katedry elektromagnetického pole na ČVUT se sklání nad spektrálním analyzátorem. Tenhle přístroj dokáže zjednodušeně řečeno změřit, jak moc je člověk v daném místě ozářen a na jakých frekvencích. A to bez ohledu na to, jestli záření pochází ze slunce, z lidí samotných, věcí kolem nás nebo třeba z vysílačů mobilního či televizního signálu.

Přístroj je nastaven tak, že zobrazuje všechna frekvenční pásma od 600 do 4000 megahertzů, tedy rozsah, ve kterém dnes vysílají všichni čeští mobilní operátoři. A také obě pásma, na kterých má v Česku po vydražení frekvencí fungovat celostátní 5G síť, tedy 700 megahertzů a 3400 až 3600 megahertzů.

První, k čemu profesor připoutává naši pozornost, je horizontální křivka, která na grafu znázorňuje takzvaný tepelný šum. "To je elektromagnetické pole, které je tady všude kolem nás. Podle Planckova vyzařovacího zákona totiž jakýkoliv objekt, jehož teplota je vyšší než absolutní nula, vyzařuje do svého okolí elektromagnetické pole," vysvětluje Vrba.

I kdybychom tedy vypnuli všechny vysílací přístroje v okolí, včetně antén, které na střechu nainstalovalo O2, křivka tepelného šumu by na přístroji zůstala. "Byla tady před sto lety, byla tady i před tisíci lety, akorát tenkrát nebyl nikdo, kdo by ji dokázal změřit. Člověk a celé lidstvo jako takové se vyvíjelo pod vlivem elektromagnetických polí," říká profesor.

To je podle něj velmi podstatná informace, protože řada lidí žije v domnění, že elektromagnetické pole na Zemi nebylo a přišel s ním až člověk, který nyní pomocí vysílacích a komunikačních systémů do éteru vyzařuje obrovské výkony. "Elektromagnetické pole je tady od vzniku vesmíru," upozorňuje Vrba.

Na grafu je ale jasně vidět, že alespoň na frekvencích, které přístroj sleduje, skutečně vyzařují nejvyšší výkony mobilní sítě třetí, čtvrté a nově i páté generace. Špičky grafu, které jejich záření znázorňují, jsou asi stokrát až tisíckrát vyšší, než je hladina šumu. "Našla by se tady možná i nějaká malá špička pro wi-fi, kterou používá někdo ze zdejších sousedů," říká Vrba a ukazuje na malou odchylku v pásmu 2400 megahertzů.

Síť 5G je hluboko pod povoleným limitem

My jsme se ale na střechu domu vyškrábali kvůli síti páté generace, kterou minulý týden spustila v malé části Prahy a Kolína společnost O2. Chceme zjistit, jestli její výkon nepřekračuje limity stanovené zákonem a nadměrně neozařuje obyvatele v okolí. 

"Pokud se budeme bavit o síti 5G a frekvenci 3700 megahertzů, tak pro ni je zákonem stanovený limit 10 wattů na metr čtvereční a my tady teď, jak vidíte, měříme 0,1 wattu na metr čtvereční. Tedy asi stokrát méně. Mějte navíc na paměti, že stojíme pouhé tři metry od té antény," vysvětluje Vrba s tím, že intenzita ozáření se s každým dalším metrem zmenšuje.

To ostatně poznáme o pár desítek minut později, když se s měřicím přístrojem přesuneme dolů na ulici před budovu. V tu chvíli je anténa 5G asi padesát metrů nad našimi hlavami, částečně zakrytá střechou domu. Znovu se díváme na displej spektrálního analyzátoru.

"Zbyla nám tady na grafu vlastně jediná menší výkonová špička na frekvenci 1800 megahertzů, kde běží LTE sítě 4G. U všech ostatních sítí se výkon snížil až na úroveň tepelného šumu, o kterém jsme hovořili před chvílí," poznamenává Vrba.

To platí i pro síť páté generace, kterou na frekvenci 3700 megahertzů spustilo O2. U ní na displeji vidíme hodnotu 0,0001 wattu na metr čtvereční. Intenzita ozáření se tak po padesáti metrech snížila přibližně tisíckrát. Telefon s 5G, který držíme v ruce, přitom stále funguje beze změn. "Je na tom dobře vidět, že moderní technologie pracují s velmi slabým signálem, který je jen velmi nízko nad tepelným šumem," říká Vrba.

Přitom právě tady na ulici je podle něj mnohem lepší místo pro náš dnešní test. V podobné situaci se podle něj totiž s 5G sítí budou potkávat i běžní lidé. Jen málokdo se dostane na střechu, tři metry od vysílací stanice. Ač ani tam nebyly naměřené hodnoty nijak vysoké. 

Mnohem větším výkonem na nás působí slunce

Část veřejnosti má ostatně podle Vrby značně zkreslené představy o tom, co je silné záření a co není. Vysílač O2 například do svého okolí vyzařuje na každé frekvenci signál o síle asi 50 wattů. Celkem tedy přibližně 250 wattů, protože z něj nevychází pouze signál 5G, ale i signály starších sítí.

"Jen pro představu, každý dospělý člověk do svého okolí vyzařuje přibližně 100 wattů elektromagnetického výkonu," vysvětluje Vrba. Jediným důvodem, proč se záření našich těl na grafu nezobrazuje, je fakt, že se většina tohoto záření pohybuje až v infračerveném pásmu a má tedy o několik řádů vyšší frekvenci, na kterou není přístroj naladěn.

Vrba také připomíná, že limity pro telekomunikační vysílače mnohonásobně překračuje i jiné elektromagnetické záření, se kterým přicházíme do kontaktu každý den - sluneční svit.

"Teď je zataženo, takže jsme před sluncem chráněni, ale pokud by byla čistá obloha, slunce by na nás působilo výkonem skoro 1000 wattů na metr čtvereční. Tedy stonásobně silněji, než jsou zmíněné vysílací limity, a desettisíckrát silněji, než na nás právě teď působí síť 5G, kterou tady měříme," říká Vrba.

5G není rentgen

Z hlediska vlivu na zdraví podle něj ale ve skutečnosti není ani tak rozhodující intenzita záření, jako to, jestli patří do skupiny takzvaných ionizujících či neionizujících záření. Jen ionizující záření totiž mají dostatečnou energii na to, aby narušila atomy a molekuly živých tkání. Tím mohou v těle člověka či jiného tvora způsobit mutace a posléze například rakovinu, nemoc z ozáření či smrt.

Část ionizujícího záření ostatně přichází i z už zmíněného slunce. Proto také nadměrné vystavení slunečnímu svitu může vést ke vzniku melanomu - rakoviny kůže. Podobné je to třeba s paprsky gama a s rentgenovým zářením.

Jiné je to však s frekvencemi, které používají mobilní operátoři. "To jsou frekvence, které jsou o mnoho řádů pod onou hranicí mezi ionizujícím a neionizujícím elektromagnetickým polem. Pro tyto frekvence zatím nebylo zjištěno žádné škodlivé působení. Energie fotonů je na těchto frekvencích tak nízká, že nemohou způsobit poškození DNA," říká Vrba. Aby z nich vycházelo záření patřící do skupiny ionizujících záření, musely by vysílače operátorů vysílat na frekvencích minimálně milionkrát vyšších.

Současně by se však podle Vrby neměli lidé příliš trápit slovem "zatím", které odborníci včetně něj používají, když mluví o tom, že věda neodhalila žádné negativní dopady na lidské zdraví. "Nelze znát budoucnost, ale debata o jiných než tepelných účincích neionizujících elektromagnetických polí je dlouhá šedesát, možná i sedmdesát let. Za tu dobu bylo vysloveno mnoho hypotéz o jejich škodlivosti, ale žádná nebyla nikdy potvrzena," upozorňuje.

Z hlediska vysílaného signálu se podle něj, kromě o něco vyšší frekvence, 5G síť takřka neliší od dnes běžně používané sítě 4G, kterou vysílá anténa umístěná o několik metrů dál.

Stejně jako pro řadu dalších odborníků, i pro Vrbu přechod na sítě páté generace představuje spíše evoluci než revoluci. Náhle vyvolanou debatu kolem škodlivosti sítí 5G proto přičítá víc než čemukoliv jinému strachu z neznámého.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Třináct obětí při sebevražedném útoku v Kábulu

Nejméně 13 obětí včetně dětí a 30 zraněných si vyžádal sebevražedný atentát u školy v Kábulu. Zranění některých jsou vážná, takže počet obětí může vzrůst. Islamistické hnutí Tálibán odpovědnost za útok odmítlo. "Sebevražedný útočník se snažil dostat do školy, ale její ochranka si ho všimla. Poté se útočník odpálil v blízkosti školy," citovala agentura AFP afghánské ministerstvo vnitra. Dnešní útok se odehrál jen dva dny poté, co při náletu afghánské armády, který zasáhl náboženskou školu v severovýchodní provincii Tachár, zahynulo nejméně 12 lidí, včetně dětí. Nálet byl namířen proti hnutí Tálibán, které krátce předtím ve stejné provincii zabilo téměř čtyři desítky příslušníků afghánských jednotek.

Další zprávy