Grafika: Proměny Pražského hradu. Tak Havel, Klaus a Zeman přetvářeli sídlo prezidenta
Pražský hrad je jedním z největších hradních komplexů na světě a po staletí slouží jako sídlo českých králů a prezidentů. Desetiletí totality se na jeho stavu podepsala. Návštěvníci nesměli do zahrad ani rozhlédnout se z nejvyšší věže katedrály svatého Víta. Od pádu komunismu komplex prochází rozsáhlými rekonstrukcemi a lidem jsou postupně zpřístupňovány další prostory. Každá hlava státu v posledních dvaceti osmi letech výrazně měnila i podobu Hradu. Po revoluci se stal hradním architektem prezidenta Václava Havla Bořek Šípek, který podobu české dominanty měnil až do roku 2002. Prezident Václav Klaus dvorního architekta neměl, nemá jej ani prezident Miloš Zeman. Rozsáhlé rekonstrukce nicméně pokračují nadále.
Éra Václava Havla
Éra Václava Klause
Éra Miloše Zemana
Změny za Václava Havla (1989–2003)
Za Václava Havla se nejdražším projektem stala rekonstrukce Španělského sálu za 70 milionů korun. Prezidentovým dvorním architektem byl světoznámý umělec Bořek Šípek (14. června 1949 – 13. února 2016), který se zaměřoval zejména na obnovu hradních interiérů, včetně prezidentské kanceláře. Mezi lety 1990 a 2003 nechal Havel zpřístupnit řadu prostor, do kterých se za komunistického režimu běžný člověk nedostal, jako je například Jelení příkop, Jižní zahrady nebo Královská zahrada. V té navíc vyrostla na pozůstatcích původní stavby Nová oranžerie architektky Evy Jiřičné. Spolu s tunelem pod Jelením příkopem od Josefa Pleskota představují jedny z mála staveb moderní architektury na Hradě. Celkem se za Havlovy éry za renovace a údržbu zaplatilo 2,47 miliardy korun.
Změny za Václava Klause (2003–2013)
Za deset let Václava Klause v prezidentské funkci se do rekonstrukcí vložilo přes tři miliardy korun. Zatímco Havel byl modernizacím hradních interiérů i exteriérů otevřený, Klaus prohlašoval, že příznivcem podobného stylu není. Při tři roky dlouhé rekonstrukci Starého královského paláce se tak architekti soustředili hlavně na historickou přesnost. V roce 2011 dokončili řemeslníci práci na Zlaté uličce, její obnova trvala více než rok. Nejnákladnější renovací si prošla Jízdárna Pražského hradu, přičemž oprava výstavní síně vyšla na 141 milionů korun.
Změny za Miloše Zemana (2013–2017)
I po nástupu Miloše Zemana se pokračuje v rekonstrukcích. Nejvýrazněji ale vstoupilo do veřejného povědomí zvýšení bezpečnostních opatření. U vstupu do areálu Pražského hradu přibyly v roce 2016 bezpečnostní rámy a investovaly se peníze do kamer. Opravovaly se však i památky. Četných změn se dočkalo například Nejvyšší purkrabství nebo Jízdárna Pohořelec, která slouží jako kapacitní úložiště pro sbírky Pražského hradu. Renovovány byly reprezentační prostory Hradu. Od závěru roku 2015 se pořádají exkurze do bývalého reprezentačního bytu T. G. Masaryka, kde v současné době sídlí Kancelář prezidenta republiky.
Hospodaření Správy pražského hradu (v mil. Kč)
Plánovaný rozpočet Náklady Zisk
Rozpočet Hradu v letech 2013 a 2014 stagnoval. Další roky už ale začal výrazně růst a loni dosáhl nejvyšší částky v historii. V roce 2016 měl také Hrad za posledních pět let největší zisk.
733
701
696
686
683
677
667
651
617
59
18
15
10
2013
2014
2015
2016
2017
Počet platících návštěvníků (v milionech)
Počet návštěvníků na Pražském hradě roste i přes rozsáhlejší bezpečnostní opatření z roku 2015.
2,365
2,101
2,044
1,799
1,748
2013
2014
2015
2016
2017
Zdroje snímků: Fotobanka ČTK, Shutterstock, Správa Pražského hradu, Ludvík Hradilek, Archiv Aktuálně.cz
Právě se děje
Vášáryová: V Pelíšcích je scéna z mého života. Neměli peníze, točila bych i zadarmo
Dostál vychytal v nájezdech výhru nad Utahem. Nečasovo mlčení pokračuje
Když morčata propadnou kouzlu Vánoc. Fotografka obléká mazlíčky do svátečního
Za sako po dědovi byste se nedoplatili. Majitelka vintage sekáče oživuje starou módu
Ukrajinci nevěřili svým očím. Analytici varují před podceněním Severokorejců
