Podle Jana Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR není pravděpodobné, že by virus SARS-CoV-2 nadále mutoval ještě rychleji nebo do závažnějších forem, které by unikaly dostupným vakcínám. "Ani u jiných druhů koronavirů nevidíme při mutování velké změny," podotýká molekulární genetik.

Nynější množství variant viru SARS-CoV-2 je podle Pačese důsledkem toho, jak moc se v populaci za rok a půl pandemie rozšířil. "Mutační rychlost koronavirů jinak není nijak závratná. Je to zhruba 25 mutací za rok. Například chřipka mutuje rychleji," uvádí. 

"Ale právě díky tomu, kolik lidí se virem nakazilo, jak roznesli virus do všech koutů světa, a pak došlo k uzavření hranic a pěstování lokálních variant, tak se jich vloni na podzim objevilo obrovské množství - vlastně stovky, ne-li tisíce. Ale teď se situace vrací zpět do normálu tak, jak jsme zvyklí," dodává Pačes.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku.