Rozhovor - Nerovnost v přístupu ke vzdělání patří k běžným argumentům bojovnic za emancipaci a práva žen. Mezinárodní výzkum Skills Outlook 2013 ovšem zjistil, že v Česku by potřebovali proti diskriminaci na školách chránit naopak muži.

„Jediná zásadní změna, kterou jsme pozorovali už v minulosti a teď je naprosto razantní a viditelná, to je fakt, že ženy jednoznačně vítězí v přechodu ze střední na vysokou školu. Už vítězí i při jejím absolvování. V podstatě se překlopil trend z minulosti, kdy na tom byli muži jednoznačně lépe," upozornil sociolog Petr Matějů, který výzkum v České republice koordinoval.

Skills Outlook ovšem nepotvrdil pouze skutečnost, že ženy mají vyšší šanci dokončit vysokou školu. Po třicítce své dovednosti naučené ve školách velice rychle ztrácejí, dokonce nejrychleji v celé OECD. 

Matějů odmítá interpretaci, že stát vyhazuje za vysokoškolské vzdělání pro ženy zbytečně peníze: „Takhle to říct nejde. Částečně jde říct, že efektivita vzdělávacího procesu jako takového měřeno kompetencemi je u žen o něco nižší než u mužů. Nemluvil bych o vyhozených penězích, ale o efektivitě," upřesňuje expert.

A.cz: Jak vůbec mohlo dojít k tomu, že ženy častěji studují a přitom dokážou naučené dovednosti využít méně než muži?

Zhruba před dvaceti lety se převrátil trend a ženy častěji absolvují střední školu, elitní střední školu a dnes už i vysokou školu. Tím, že jich tam vstupuje mnohem víc než mužů, tak do hry samozřejmě vstupují Gaussovy křivky, které jsou vždy v přírodě i ve společnosti platné. Vysokou školu proto dokončuje v ženské populaci menší počet těch, které jsou připravené své kompetence kultivovat i po škole.

Druhá potíž je v tom, že vůbec není pravda jedna věc, kterou tvrdí feministky, že dívky jsou v našem školství diskriminovány. Ve výzkumu jsme přišli na to, že tomu je přesně naopak. Když vezmeme chlapce a dívku se stejnými schopnostmi v matematice zejména na základní škole a také na střední škole, tak chlapec má několikanásobně nižší šanci na to, že dostane jedničku než dívka. Totéž platí o čtenářských schopnostech a známkách z češtiny.

Jednička na překážku

A.cz: Proč jsou dívky lépe známkovány?

Lze hledat spoustu vysvětlení, ale dvě se zdají být pravděpodobná. Náš systém školství a zvláště základního je silně feminizován a učitelé respektive učitelky příznivěji reagují na určité ženské vlastnosti, jako jsou pořádek, dochvilnost, krasopis… Žákyně za tento přístup samozřejmě odměňují. Chlapci zlobí, jsou nedochvilní, hádají se, takže se to pak projevuje v jejich známkách.

Jedničky jsou důležité pro rozhodnutí o aspiracích při přechodu na vyšší školní stupeň. Když nejsou jedničky, přechod je složitější. V důsledku to vypadá tak, že žákyně a žáci dostávají odlišné signály. Dívky zjistí, že to jde poměrně snadno, chlapci, že to jde dost těžko. Během základního a potom středního školství musí o své známky více bojovat.

Existuje studie paní Mechtenbergové z Německa, která ukazuje, že rozdílnost v kvalitě signálů vede k tomu, že se na trhu práce poměry otočí. Tam už konkurence existuje a je víceméně rovná. Tam spíše prohrají ti, kdo nejsou připraveni na ten souboj. A to jsou dívky, to je bez debat.

A.cz: Citujete německou studii, ale ve výzkumu Skills Outlook 2013 se ukázalo, že Češky jsou ztrátou kompetencí po třicítce zcela výjimečné. Nemohou se srovnávat s vrstevnicemi z Německa ani z jiných zemí. Nehraje tam navíc roli sociální systém, který dává zdejším ženám možnost zůstat doma čtyři roky s dítětem za slušné peníze a který tím demotivuje při rozvíjení kompetencí? Třeba v Německu se rodičovský příspěvek nevyplácí čtyři roky, ale maximálně 14 měsíců.

Zatím jsem mluvil o tom, co se děje před vstupem na pracovní trh. A teď vysvětlení, co se děje po vstupu. Ve chvíli, kdy zvláště vysokoškolák vstoupí na trh práce, teprve nastává doba pořizování dětí a fungování rodiny. Náš trh práce má přitom v Evropě třetí nejhorší nabídku pracovat na zkrácené úvazky. A právě v této chvíli dochází k tomu největšímu střetu mezi rodinou a prací. Jestli je ten střet opravdu tak dramatický, jak vypadá, pak je zcela logické, že více žen dá přednost dětem a rodině a že se z trhu práce stáhne. A kde není stimul k rozvoji kompetencí, tam přirozeně dochází k jejich úbytku. U žen po dvaatřicátém nebo pětatřicátém roce dochází k daleko prudšímu úbytku kompetencí. Dochází k tomu i mužů, ale u žen mnohem dramatičtěji.

A.cz: Proč se zhoršují lidské schopnosti po dvaatřicátém roce?

K útlumu dochází zřejmě z biologických důvodů, doktoři říkají, že po nějakém třicátém roce nám buňky už jenom umírají. Takže musíme dělat něco, abychom tento výpadek nahradili, a to jde jen vnějším stimulem. Muži ten stimul mají automaticky, protože nezůstanou doma. Tady by podle mě pomohlo zpružnit sociální systém a zavést flexibilní pracovní trh. Zavést krátké úvazky, flexibilní úvazky, cokoli, jenom aby ženy nemusely zůstávat doma.

Špatný systém, který se nezmění

A.cz: Náš systém vzdělávání má nedostatky, zůstává však otázka, jestli má smysl na něm něco měnit. Není to nakonec ten nejlepší systém, který jsme tady schopni zorganizovat, protože vychází z dlouholeté tradice?

Můžeme se shodnout na tom, že rakousko-uherský model je stále ještě nejlepší, ale já s tím nesouhlasím. Máme všichni pocit, že když je něco tradiční, zakořeněné, tak jsme na to zvyklí, umíme s tím koneckonců už pracovat. Všimněte si, jak s tím umí pracovat vyšší statusové skupiny. Systém si krásně osedlaly a to je ten důvod, proč vidím změnu jako velmi nepravděpodobnou. Když si elita osedlala současný tradiční systém a teď si ho ještě upravuje, aby jí vyhovoval, tak samozřejmě nedopustí jeho změnu.

Z elity se rekrutují politici, a i kdyby z ní nebyli, tak se tam dostanou, a v té chvíli si uvědomují, že tento systém je v jejich prospěch. A ukazuje se, že jakákoli změna vzdělávacího systému, která nenajde silnou oporu v politické elitě, která dokáže změny prodat, vysvětlit a ukázat, že je ve prospěch všech, tak se systém nezmění. Náš systém je velmi špatný, ale nevidím možnost jeho změny.

A.cz: Výzkum Skills Outlook 2013 ukazuje, že se systém stále více polarizuje. Z toho vyplývá riziko, že společnost bude stále hůře využívat možností zdejší populace?

Ano. Jak někdo nedávno říkal: V Indii se narodí tolik geniálních dětí jako u nás v celé Evropě. Jestliže nám tohle nedocvakne a jestliže se nebudeme snažit vytahovat potenciální talenty z dolních vrstev, jako že tam jsou, a naopak je budeme zatlačovat do jejich prostředí, tak se u nás deficit lidského kapitálu, který vzniká na základních školách, bude zvětšovat.Abych to shrnul. Výsledky výzkumu neukazují základní problém v tom, jak jsme kompetentní. Ale signalizují velké problémy, pokud jde o systém. Když bude takhle pokračovat dál, tak určitý propad jde očekávat.

A.cz: Třeba za deset let?

Za deset let.