Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo. Soudci odmítli stížnost Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, podle nichž prezident nezvykle časným vyhlášením voleb zneužil svou pravomoc a zvýhodnil v kampani vládní strany, které jsou díky podílu na exekutivě více vidět, aniž by z této "propagace" musely skládat účty. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

Už dříve ústavní soudci odmítli podobně zdůvodněný návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí, které přišlo deset měsíců před volbami. Jejich argumenty se soud blíže nezabýval, protože skupinu senátorů považoval za takzvaného neoprávněného navrhovatele.

ÚS tehdy dospěl k závěru, že vyhlášení termínu voleb není podzákonným právním předpisem, jak předpokládali senátoři, ale rozhodnutím veřejné moci, které lze přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Skupina senátorů ale není oprávněna tento typ řízení iniciovat - na rozdíl od politické strany. Proto soud pokládal podnět Spojených demokratů - Sdružení nezávislých za přípustný, nakonec jej ale odmítl.

Samotné vyhlášení voleb, bez ohledu na okamžik, kdy k němu dojde, neporušuje základní ústavněprávní principy, stojí v usnesení pléna, které připravoval soudce zpravodaj Jiří Zemánek.