Miloš Zeman udělil druhou milost, opět kvůli vážnému zdravotnímu stavu

Martina Heroldová
Aktualizováno 31. 5. 2016 14:22
Prezident Miloš Zeman udělil druhou milost. Vyhověl žádosti, kterou předložil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, a přihlédl k vážnému zdravotnímu stavu pachatele. Tomu budou prominuty celkem tři tresty v celkové výši 29 měsíců, které dostal za maření úředního výkonu. "Milost se rozhodl udělit, jelikož by trestanému nebyla zajištěna dostatečná zdravotnická péče," řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: Tomáš Liška

Praha - Prezident Miloš Zeman vyhověl další žádosti o milost. Přihlédl v ní ke zdravotnímu stavu omilostněného. Na Twitteru to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Jde teprve o druhou milost, kterou Zeman udělil, poprvé to udělal letos v únoru.

Prezident omilostněnému prominul zbytek jednoho trestu a další tři tresty ve výši 29 měsíců, které byly uloženy pachateli za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, sdělil Ovčáček Aktuálně.cz. Výkon trestů byl odsouzenému již jednou přerušen pro nemožnost zajištění dostatečné péče.

Žádost o udělení milosti předložil prezidentu Zemanovi ministr spravedlnosti Robert Pelikán, prezident se rozhodl s přihlédnutím na zdravotní stav a péči, kterou by potřeboval, této žádosti vyhovět, uvedl Ovčáček. Bližší informace k omilostněnému mluvčí odmítl poskytnout.

Ministerstvo spravedlnosti informaci potvrdilo, dále upřesnilo, že "se jednalo o celkem čtyři tresty ve výši 10, 12, 12 a 2 měsíce, tedy celkem 36 měsíců, přičemž 7 z prvního trestu již měl odsouzený v době postoupení žádosti vykonaných," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Mgr. Tereza Schejbalová. Uvedla také, že dotyčný trpí závažnou chorobou v pokročilém stadiu, bližší informace však o omilostněném prozradit nemůže.

Zeman zatím vyhověl dvěma žádostem ze šesti

"Postoupení žádosti o milost na Hrad bylo z ministerstva spravedlnosti vypraveno dne 16. května 2016," doplnila s tím, že ministerstvo od listopadu 2013, kdy o milostech rozhoduje prezident na základě žádostí resortu, na Hrad poslalo celkem 6 žádostí. "V roce 2014 to byly tři, za rok 2015 žádná, v roce 2016 se jedná zatím o tři žádosti, z nichž dvě na ministerstvo přišly před rokem 2016," uvedla mluvčí.

Od začátku roku 2016 obdrželo ministerstvo spravedlnosti 254 žádostí o milost. Za celý rok 2015 to bylo 588, za rok 2014 celkem 690 žádostí. "Tyto počty reflektují osoby, pro něž je milost žádána, nikoli skutečný stav počtu jednotlivých dopisů s prosbou o milost pro jednu osobu. Stává se, že jedna osoba žádá opakovaně několik let, v takovém případě ji ministerstvo vede jako žádost jednu," doplnila Schejbalová.

Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude vyhlašovat amnestie a nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí převedl v listopadu 2013 na ministerstvo spravedlnosti.

Zemanovi porevoluční předchůdci na Pražském hradě Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi roky 1993 a 2013 téměř 1700 milostí, ať už šlo o prominutí, či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. Zhruba tři čtvrtiny z nich připadly na úřadování Václava Havla (1993 až 2003). Ten v letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi roky 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí prezident Havel omilostnil v letech 1994 (407) a 1995 (107).

Václav Klaus udělil během desetiletého úřadování na Pražském hradě (2003 až 2013) individuální milost celkem 412 lidem. O málo více jich bylo během prvního pětiletého mandátu, kdy prominul trest 218 lidem, během druhého sáhl ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí, 69, udělil Václav Klaus v roce 2009.

Václav Havel uděloval milosti také jako federální prezident, celkem jich bylo 601. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák udělil jen v roce 1988 dokonce 2028 milostí.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy