Zeman u soudu hájil privatizaci Mostecké uhelné, podle něj nešlo o strategickou firmu

ČTK ČTK
16. 6. 2021 12:56
Prezident Miloš Zeman ve středu při svědecké výpovědi u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti, který v roce 1999 schválila jeho vláda. MUS podle něj nebyla strategickou společností a vláda byla ráda, že se menšinového podílu zbaví. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS stát při prodeji podvedli, protože Zemanův kabinet nevěděl, že skutečným nabyvatelem akcií firmy budou oni.
Foto: Jakub Plíhal

Zeman vypovídal u pražského městského soudu prostřednictvím videokonference. V okamžiku, kdy mu kladli své dotazy obhájci obžalovaných, narušil výslech muž, který vtrhl do jednací síně. Po prezidentovi chtěl zastání v případu svých odebraných dětí a hlasitě křičel. Soudkyně ho marně několikrát vyzývala, aby odešel. Nakonec ho vyvedla justiční stráž. Zeman na muže nereagoval a poté, co se mu soudkyně za přerušení omluvila, pokračoval ve výpovědi.

Později Zeman odmítl nabídku soudu na přestávku. Při přehrávání zvukového záznamu z příslušného jednání vlády si ale s povolením předsedkyně soudního senátu zapálil cigaretu a kouřil i po zbytek výslechu. Jeho výpověď trvala téměř tři hodiny.

Zemanova sociálnědemokratická vláda odsouhlasila prodej 46procentního podílu v MUS firmě Investenergy jednomyslně, a to za 650 milionů korun. Podle státního zástupce při tom manažeři podvedli stát nejméně o 3,2 miliardy korun a za akcie zaplatili penězi z MUS, kterou skrytě ovládli.

"Podaná nabídka byla jediná a nabídnutá cena byla vyšší než cena akcií MUS na burze," shrnul okolnosti hlasování Zeman, který vypovídal prostřednictvím videokonference. "Důvod prodeje byl velmi prostý: jakmile neměl stát většinu ve společnosti, hrozilo nebezpečí, že mohl být kdykoliv přehlasován na valné hromadě a podobně. Z tohoto důvodu bylo daleko lepší ten menšinový podíl privatizovat," vysvětlil.

"MUS podle mého názoru nikdy nebyla strategickou společností, byla prostě jednou ze společností těžících uhlí," podotkl prezident. "Vláda rozhodovala jednomyslně - znamená to, že nikdo z členů neměl pochybnosti. Při privatizacích bankovního sektoru bývala daleko složitější a náročnější jednání, ale toto nebyl tento případ;" řekl.

Uvedl také, že na detaily si nevzpomíná, protože jeho vláda řešila řadu privatizačních kauz. "Moje vláda byla poněkud zdrženlivější ve srovnání s předchozí vládou, kdy se privatizovalo téměř vše," poznamenal.

O tom, kdo stál za firmou Investenergy a provázanými společnostmi, Zeman podle svých slov nevěděl. "Ani jsem to nemohl vědět. Vláda není detektivní kancelář," řekl. "Nikdo z nás neměl žádný zásadní důvod dívat se na podrobnosti v té firmě. My jsme byli rádi, že se jí zbavíme, protože tam byl ten minoritní podíl. A nic víc," pokračoval.

Na dotaz soudkyně Zeman odpověděl, že neměl informaci ani o tom, že by se nákup akcií MUS uskutečnil z prostředků této společnosti. Státní zástupce Radek Bartoš upozornil na to, že Zeman dříve policii řekl, že pokud by peníze pocházely z MUS, podal by trestní oznámení. Prezident uvedl, že na této své předchozí výpovědi trvá a nevidí v ní žádný rozpor se svým současným stanoviskem.

"Pokládám za krajně nepravděpodobné, nikoliv však za vyloučené, že manažeři MUS ovládli Appian Group. Kdybych věděl, že peníze pocházejí z trestné činnosti, samozřejmě by to byla jiná píseň. Kdyby se například prokázalo, že peníze pocházejí z praní špinavých peněz, v takovém případě to je trestná činnost," doplnil.

Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký se hájí tím, že vláda věděla, komu podíl prodává, respektive ji to nezajímalo, protože se stát chtěl svého podílu v MUS zbavit.

Koláček s Divišem dnes Zemanovi za jeho výpověď poděkovali. Podle nich podpořila jejich verzi. "Chtěl bych poděkovat i rozhodnutí vaší vlády v té době - umožnila konsolidaci akcií, velmi rychlou restrukturalizaci. Pomohli jste nám také při těch krizových akcích, kdy probíhaly stávky horníků na dolech," řekl Zemanovi Koláček. "Děkuji za velice významné informace a potvrzení spousty tvrzení, které my tady zastáváme," přidal se Diviš. "Naprosto rozumím tomu, že pro vládu existovala v této situaci jediná možnost - prodej. Kriminalizace této obchodní transakce, která probíhá už 20 let, není naprosto na místě," zdůraznil.

Soud chtěl před Zemanem vyslechnout na dálku také exministra obrany Vladimíra Vetchého. Po několika minutách se ale hovor z Brna přerušil kvůli výpadku napájení jednoho z centrálních videokonferenčních serverů, které provozuje ministerstvo spravedlnosti. Nebylo tak ani zřejmé, zda se soudu podaří spojit s Hradem. Soud přitom v minulosti musel kvůli koronavirové situaci rušit už dva termíny výslechu, které si se Zemanem dohodl. Videohovor se nakonec podařilo uskutečnit přes záložní platformu skype.

U pražského městského soudu vypovídalo už několik ministrů Zemanova kabinetu. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, například uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy