Když poslanec zneužije dotace na "zlatý padák" známému, je to zpronevěra, píše Zeman

Jan Horák Jan Horák
22. 7. 2021 6:04
Někdejší poslanec a bývalý hejtman ODS Jiří Šulc nelegálně zařídil bohaté odstupné pro ředitele dotačního úřadu Severozápad, kterého stíhala policie kvůli korupci. Byli dlouholetí známí. Šulcovi s tím pomáhali tři úředníci. Všichni dostali pravomocnou podmínku. Deník Aktuálně.cz získal dovolání tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana, podle kterého všem odsouzeným náleží přísnější trest.
Letos ke konci svého úřadování 30. června podal Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce 37 dovolání.
Letos ke konci svého úřadování 30. června podal Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce 37 dovolání. | Foto: ČTK

Patřilo mezi sadu posledních dovolání, které Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce učinil. Podáním vstoupil do dílčí kauzy kolem dotačního programu Severozápad. Její podstata tkví v tom, že někdejší ředitel úřadu Petr Kušnierz dostal po svém vynuceném odchodu z funkce nelegální odstupné. Úřad mu poslal 765 tisíc korun. V tu chvíli přitom seděl ve vazbě kvůli obvinění z korupce při rozdělování dotací.

Úřad se zodpovídá řídícímu výboru, jemuž předsedal tehdejší poslanec ODS Jiří Šulc. Celá instituce se dohromady nazývá regionální rada. Právě Šulc přišel s nápadem, že Kušnierz dostane na cestu z funkce odchodné. Odsouhlasil i jeho vyplacení formou konkurenční doložky. Spolu s ním zařídil Kušnierzovi "zlatý padák" pověřený šéf úřadu Jiří Červinka, vedoucí klíčového odboru Pavel Markvart a právník instituce Jan Martinovský.

Všichni dostali za porušení povinnosti při správě cizího majetku pravomocné podmínky, protože v případě dotačních úřadů nemá konkurenční doložka oporu v zákoně. Aktuálně.cz už dříve informovalo, že takový výsledek se nezamlouval tehdejšímu nejvyššímu žalobci Pavlu Zemanovi. Podle něj se dopustili zpronevěry. Aktuálně.cz nyní získalo samotné dovolání, z něhož plynou podrobnosti.

Zpronevěra za osm let vězení

"Odborné a organizační zabezpečení úkolů regionální rady (…), je po stránce personální zajišťováno zaměstnanci rady, kteří mají (…) nárok na plat. Výdaje související s těmito nároky jsou zákonem určené výdaje, které lze hradit z rozpočtu rady. Mezi tyto nároky (…) však zjevně nelze zařadit bezdůvodné obohacení (…), které nemá žádnou oporu v předpisech soukromého ani veřejného práva," píše Zeman.

Vedle Kušnierze inkasoval podle stejného klíče peníze i zmíněný Pavel Markvart, který se stal dalším řádným ředitelem dotačního úřadu. Později i jeho kriminalisté obvinili z korupce. Markvartovi úřad vyplatil na odchodném 585 tisíc korun. Bezdůvodné obohacení obou šéfů vyplývá i z toho, že úřad na odstupné neměl vyčleněné peníze. Musely se kvůli nim přesouvat z jiné rozpočtové kapitoly.

Podle Zemana rozsudek ve znění porušení povinnosti při správě cizího majetku neobstojí. Taková kvalifikace se používá ve chvíli, když veřejný rozpočet přijde o peníze, aniž by se někdo obohatil. Za zpronevěru se naopak podle trestního zákona považuje delikt, jímž si někdo veřejné prostředky neoprávněně přisvojí. A přesně takto se podle Zemana příběh zlatých padáků odehrál.

"Bylo-li (…) rozhodnuto o poskytnutí plnění bez právního důvodu a bylo-li toto rozhodnutí realizováno, byly peněžní prostředky v majetku rady trvale odňaty jejich účelovému určení. V takovém případě došlo k jejich přisvojení, neboť obvinění s nimi naložili zcela podle své libovůle, přičemž se dostaly do výlučné dispozice Petra Kušnierze a Pavla Markvarta. Vyplacením prostředků těmto osobám vznikla na majetku rady škoda značného rozsahu."

Zneužití pravomoci navrch

Pokud Nejvyšší soud vrátí kauzu nižší instanci s pokyny v duchu Zemanových argumentů, Šulcovi a spol. hrozí přísnější trest. Horní hranice sazby podle původní kvalifikace je pět let vězení. Šulc, Červinka, Markvart a Martinovský obdrželi podmínku. U Šulce zní na 18 měsíců s odkladem na zkušební dobu tří let. Při zpronevěře se v krajním případě uděluje osm let vězení.

V případě exhejtmana Šulce se může hrát ještě o přísnější trest. Zeman navrhuje, aby se mu přičetlo i zneužití pravomoci úřední osoby. Za ni hrozí až 10 let. Státní zástupce ho z tohoto deliktu původně obžaloval, ale soud ho v tomto ohledu očistil. Dospěl k závěru, že Šulc byl při sjednávání doložek vůči Kušnierzovi a Markvartovi v postavení zaměstnavatele a jako takový činil úkony soukromoprávní povahy. Pavel Zeman oponuje.

Bývalý hejtman Ústeckého kraje a někdejší poslanec za ODS Jiří Šulc.
Bývalý hejtman Ústeckého kraje a někdejší poslanec za ODS Jiří Šulc. | Foto: ČTK

"Ovšem i při použití soukromoprávních institutů neztrácí úřední osoba své postavení, nestává se představitelem soukromého subjektu. (…) Přijetí a realizace rozhodnutí vedoucí k tomu, že z veřejného rozpočtu bude (…) poskytnuto plnění osobě, (…), které právo na takové plnění nevyplývá z pracovněprávního vztahu ani z jiného právního titulu, je výkonem pravomoci odporujícím veřejnoprávnímu předpisu."

Dovolání se dostalo na stůl Nejvyššímu soudu v červnu. V průměru se tam podání v trestní věci vyřizuje 45 dní. Zda to stejným tempem proběhne i v tomto případě, není jasné. "Z informací, které mám k dispozici a mohu sdělovat veřejnosti, nelze v tuto chvíli odvodit, kdy senát pod vedením JUDr. Jiřího Říhy, o dovolání rozhodne," řekl Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Dovoláním se naopak brání Šulc

Hlavní postava příběhu, bývalý hejtman a exposlanec Jiří Šulc, se s Petrem Kušnierzem roky zná. Pracovně se setkali už v půli 90. let, když byl Šulc starostou Mostu. Kušnierz tam řídil oddělení správy městského majetku a později odbor investic. Šulc ho nakonec vyhodil. Záležitosti spolu však urovnali natolik, že když Kušnierz roku 2009 absolvoval konkurz na šéfa dotačního úřadu, Šulc pro něj zvedl ruku.

Sám Šulc naopak podal dovolání proti svému odsouzení. Podle něj bylo skutečně potřeba zájmy dotačního úřadu ochránit tím, že se Kušnierz s Markvartem nebudou díky zlatému padáku v oboru nějakou dobu pohybovat. Firmy žádající o evropské peníze by na jejich angažmá mohly vydělat, protože oba se podrobně seznámili s fungováním úřadu, jenž tyto prostředky spravuje.

Bývalý hejtman také upozorňuje na to, že zaměstnanci dotačních úřadů začali výslovně spadat pod zákon o úřednících samosprávných celků, jenž odstupné zapovídá, až roku 2015. "Soudy tak extenzivním výkladem dovozovaly trestní odpovědnost Jiřího Šulce z neúčinné právní úpravy a trestaly za skutek, který v roce 2011 nemohl být trestným činem," řekl už dříve Aktuálně.cz jeho advokát Daniel Volák.

 

Právě se děje

před 20 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 36 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy