Zeman: Na Ukrajině je občanská válka, sankce jsou zbytečné

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 9. 2014 15:07
Prezident tvrdí, že nelze hovořit o ruské invazi. V takovém případě by bylo možné zpřísnit sankce.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že situaci na Ukrajině nelze považovat za ruskou invazi, v takovém případě by se pak mohlo uvažovat o zpřísnění sankcí. Na summitu NATO ve velšském Newportu ovšem přiznal, že podle něj není pochyb o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi.

Prezident tak výrazně přitvrdil svá tvrzení, ještě ve středečním rozhovoru pro Frekvenci 1 a Studiu ZET prohlásil, že věří tomu, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nejsou.

"Máte-li na mysli občanskou válku na Ukrajině, tak je především ji potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel," uvedl Zeman v rozhovoru, který se bude vysílat v neděli.

Červená linie: invaze

Podle pátečního tvrzení českého prezidenta jsou mezi podmínkami příměří také zastavení dodávek zbraní a stažení ruských "dobrovolníků z dovolené". Tvrzení Moskvy, že ruští bojovníci jezdí na Ukrajinu válčit o své dovolené, má Zeman za lež. "Nedovedu si představit horší místo pro dovolenou," poznamenal. Příměří by ale také podle Zemana mohlo být první známkou uklidnění situace, a tedy důvodem ke zmírnění sankcí.

Podle Zemana by "červenou linií", kterou by Rusko nemělo překročit, měla být otevřená ruská invaze. Český prezident ale míní, že skutečná invaze by musela čítat výrazně vyšší počty jednotek.

Na invazi jich je málo

Připomněl, že invaze do Československa v roce 1968 měla v prvním sledu 150 000 vojáků. To, že se nejedná o invazi, tvrdil Zeman i ve středečním rozhovoru, tehdy ale navíc ještě zdůrazňoval, že věří ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi v tom, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou. 

"Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou," uvedl. Přítomnost ruských vojáků Lavrov dlouho popíral i na Krymu, který nakonec Moskva obsadila.

V rozporu s většinou

Zemanova středeční slova o absenci ruských vojáků na Ukrajině jsou v rozporu s vyjádřením vedení NATO, premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo ministra obrany Martina Stropnického (ANO), podle jehož informací na východě Ukrajiny bojuje kolem 5000 ruských vojáků.

Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou.

Postoj Zemana ve čtvrtek nepřímo kritizoval například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt před novináři na adresu českého prezidenta. Zeman totiž také prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.

V pátek na Zemanovy výroky kriticky reagoval i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. "Naprosto nechápu, co pan prezident Zeman na summitu NATO jako představitel členské země vůbec dělá, když věří víc ministru Lavrovovi nežli informacím Aliance," napsal. Za výroky prezidenta se stydí.

Sankce konflikt neřeší

Zeman ve středečním rozhovoru zopakoval své stanovisko ke zpřísnění sankcí vůči Rusku. Nutné jsou podle něj v případě, že skutečně došlo k ruské invazi, jinak nikoliv. Obecně přitom hlava státu sankce jako cestu k řešení konfliktů odmítá.

V souvislosti s Ukrajinou v minulosti naopak Zeman prosazoval například co nejčastější výměnu podnikatelů, turistů, studentů a změnu systému zevnitř demokratickými a právními prostředky.

V rozhovoru prezident také vyjádřil lítost nad tím, že si Ukrajina sama ničí svůj průmyslový potenciál a vytváří hluboké příkopy mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem. Má také obavu, že se šrámy po konfliktu budou zahlazovat desítky let.

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nástup Islámského státu v Sýrii a Iráku je přinejmenším stejně velké nebezpečí jako ruské imperiální ambice. O hrozbě islámské rozpínavosti se prý snaží přesvědčit i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Kanadská společnost zrušila plány na převzetí Carrefouru, důvodem je odpor francouzské vlády

Kanadská maloobchodní společnost Alimentation Couche-Tard zrušila plány na převzetí evropského řetězce Carrefour za 16,2 miliardy eur (424 miliard Kč). Důvodem je odpor francouzské vlády, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje.

Rozhodnutí o ukončení jednání o fúzi padlo podle zdrojů po setkání francouzského ministra financí Bruna Le Maira se zakladatelem Couche-Tard Alainem Bouchardem. Již předtím Le Maire vyloučil prodej Carrefouru z důvodu zabezpečení potravin. Carrefour ani Couche-Tard se k informacím nevyjádřily.

Firma Couche-Tard doufala, že získá vládní požehnání díky závazkům, jako zachování pracovních míst i dodávek potravin od francouzských výrobců či tím, že ředitel Carrefouru a Couche-Tard budou ve sloučené firmě zastávat funkci generálního ředitele společně. Chouche-Tard chtěl rovněž investovat do Carrefouru kolem tří miliard eur. Carrefour spojení podporoval. Francouzská vláda však do 24 hodin po potvrzení jednání spojení odmítla.

Zdroj: ČTK
Další zprávy