Zeman: Na Ukrajině je občanská válka, sankce jsou zbytečné

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 9. 2014 15:07
Prezident tvrdí, že nelze hovořit o ruské invazi. V takovém případě by bylo možné zpřísnit sankce.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman je přesvědčen, že situaci na Ukrajině nelze považovat za ruskou invazi, v takovém případě by se pak mohlo uvažovat o zpřísnění sankcí. Na summitu NATO ve velšském Newportu ovšem přiznal, že podle něj není pochyb o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi.

Prezident tak výrazně přitvrdil svá tvrzení, ještě ve středečním rozhovoru pro Frekvenci 1 a Studiu ZET prohlásil, že věří tomu, že na Ukrajině žádní ruští vojáci nejsou.

"Máte-li na mysli občanskou válku na Ukrajině, tak je především ji potřeba pravdivě pojmenovat a říci poctivě, že to opravdu je občanská válka. Samozřejmě že se z ní může stát i ruská invaze, ale v této fázi je to občanská válka mezi dvěma skupinami ukrajinských obyvatel," uvedl Zeman v rozhovoru, který se bude vysílat v neděli.

Červená linie: invaze

Podle pátečního tvrzení českého prezidenta jsou mezi podmínkami příměří také zastavení dodávek zbraní a stažení ruských "dobrovolníků z dovolené". Tvrzení Moskvy, že ruští bojovníci jezdí na Ukrajinu válčit o své dovolené, má Zeman za lež. "Nedovedu si představit horší místo pro dovolenou," poznamenal. Příměří by ale také podle Zemana mohlo být první známkou uklidnění situace, a tedy důvodem ke zmírnění sankcí.

Podle Zemana by "červenou linií", kterou by Rusko nemělo překročit, měla být otevřená ruská invaze. Český prezident ale míní, že skutečná invaze by musela čítat výrazně vyšší počty jednotek.

Na invazi jich je málo

Připomněl, že invaze do Československa v roce 1968 měla v prvním sledu 150 000 vojáků. To, že se nejedná o invazi, tvrdil Zeman i ve středečním rozhovoru, tehdy ale navíc ještě zdůrazňoval, že věří ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi v tom, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou. 

"Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou," uvedl. Přítomnost ruských vojáků Lavrov dlouho popíral i na Krymu, který nakonec Moskva obsadila.

V rozporu s většinou

Zemanova středeční slova o absenci ruských vojáků na Ukrajině jsou v rozporu s vyjádřením vedení NATO, premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo ministra obrany Martina Stropnického (ANO), podle jehož informací na východě Ukrajiny bojuje kolem 5000 ruských vojáků.

Zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou.

Postoj Zemana ve čtvrtek nepřímo kritizoval například švédský ministr zahraničí Carl Bildt. "Nevím, jestli existuje česká zpravodajská služba, máte ji? Mohl by se zeptat jich," navrhl Bildt před novináři na adresu českého prezidenta. Zeman totiž také prohlásil, že bude žádat jasné důkazy o ruské přítomnosti na východě Ukrajiny.

V pátek na Zemanovy výroky kriticky reagoval i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. "Naprosto nechápu, co pan prezident Zeman na summitu NATO jako představitel členské země vůbec dělá, když věří víc ministru Lavrovovi nežli informacím Aliance," napsal. Za výroky prezidenta se stydí.

Sankce konflikt neřeší

Zeman ve středečním rozhovoru zopakoval své stanovisko ke zpřísnění sankcí vůči Rusku. Nutné jsou podle něj v případě, že skutečně došlo k ruské invazi, jinak nikoliv. Obecně přitom hlava státu sankce jako cestu k řešení konfliktů odmítá.

V souvislosti s Ukrajinou v minulosti naopak Zeman prosazoval například co nejčastější výměnu podnikatelů, turistů, studentů a změnu systému zevnitř demokratickými a právními prostředky.

V rozhovoru prezident také vyjádřil lítost nad tím, že si Ukrajina sama ničí svůj průmyslový potenciál a vytváří hluboké příkopy mezi ruskojazyčným a ukrajinskojazyčným obyvatelstvem. Má také obavu, že se šrámy po konfliktu budou zahlazovat desítky let.

Zároveň vyjádřil přesvědčení, že nástup Islámského státu v Sýrii a Iráku je přinejmenším stejně velké nebezpečí jako ruské imperiální ambice. O hrozbě islámské rozpínavosti se prý snaží přesvědčit i ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy