Silvie Roháčková, sestra covidového centra Fakultní nemocnice v Olomouci
Podle předpisů mají sestry a lékaři pracující na covidovém oddělení každé tři nebo čtyři hodiny právo svléknout se z ochranného obleku a dát si přestávku. Jak říká úseková sestra Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc Silvie Roháčková, která během podzimní vlny koronavirové pandemie působila jako staniční sestra na covidovém oddělení, právě během podzimu to často nešlo.
"Nebylo jich moc, ale byly dny, kdy to tak bylo a nešlo to udělat jinak. Bylo to daleko delší než ty tři hodiny. Kolikrát si nemůžete říct, že se prostě svlečete a jdete. Musíte svou práci dokončit a až pak si dojít na tu pauzu," říká.
Roháčkovou ale dlouhé hodiny náročné práce nerozhodily. To přičítá vlastní otrlé povaze. "Jsem člověk, který se tomu nepoddá a je připravený reagovat na jakoukoli situaci. Nenechám se tím rozviklat. Nepřemýšlím nad tím, patří to k mé práci. Nezaobírám se tím, jestli to skončí, nebo ne," svěřuje se.
Přečkat směny jí pomáhal také silný kolektiv zdravotníků složený z různých částí nemocnice. "Nálada je hodně o složení personálu. Bylo to hrozně fajn. Každý přispěl svým, nikdo tam nešel z donucení. Spíše to byla taková výzva. Šli do toho se vším," upozorňuje. "Je třeba všem poděkovat za tu práci, kterou odvádí. Je to fakt neskutečné."