Foto: Aktuálně.cz

Lenka Vaňková, porodní asistentka a zdravotnice covid jednotky Fakultní nemocnice Brno

"Jsem vystudovaná porodní asistentka, ale naše oddělení se uzavřelo, protože několik asistentek onemocnělo. Museli jsme se rozptýlit po celé nemocnici a já přešla na covidové oddělení. Přihlásila jsem se tam, protože jsem už covid prodělala. 

První týden byl hodně náročný, člověk chodil domů skoro i s pláčem. Byli tam kolegové, se kterými jsem se s většinou neznala a ani provizorní prostředí nebylo dostatečně připravené na pacienty s covidem. Na oddělení, kde jsem působila, běžně leží soběstačné ženy, kdežto tady byli lidé, kteří potřebovali kompletní ošetřovatelskou péči. 

Lidé, kteří tam leželi, byli ale velmi srdeční, to mi dělalo radost. Chtěli si povídat, zajímali se o nás i my o ně. Za všechno děkovali, i když jim šel člověk vzít odběry a nemohl třeba trefit žílu, oni i přesto poděkovali. S tím jsem se nikdy nesetkala, bylo to velmi milé. Teď nedávno nám také přišla uzdravená paní poděkovat a přinesla nám se slzami v očích bonboniéru, všechny nás to moc dojalo. 

Trošku se bojím lidí okolo. Venku málokdo respektuje opatření. Spousta lidí roušky nenosí nebo je nosí pod nosem. Bojím se, že se to dostane tam, kde to bylo, a znovu se budou otvírat provizorní oddělení, na kterých budou pracovat sestry, které té práci až tolik nerozumí, jako třeba já."