Tento týden přijde státním zástupcům a soudcům stejně jako většině ostatních lidí únorová výplata. Žalobci pobírající základní sazbu vyhlíželi příjem 96 tisíc korun, soudci očekávali 107 tisíc. Takové peníze by jim přišly za normálních okolností. Jenže Poslanecká sněmovna a Senát v lednu schválily zákon, podle kterého se plat žádného z ústavních činitelů zvyšovat nebude.
Státní zástupci a soudci rozhodnutí parlamentu kritizovali. Upozornili na to, že platy mají na stejné úrovni od roku 2020. Kvůli vysokým výdajům státu za covid nerostly ani loni. Tehdy to však obě skupiny v rámci solidarity přijaly. "Plánuje-li však nyní právě nová vláda nikoli pouze zmrazit, ale od února 2022 dokonce fakticky snížit platy (…), jde o postup jen těžko akceptovatelný," psal senátorům šéf unie žalobců Jan Lata.
Unie státních zástupců a Soudcovská unie proto podpořily kolegy, jejichž základní plat nyní činí 91 tisíc korun a 101 tisíc, aby si vyšší příjem vymohli žalobou. Válka na Ukrajině v důsledku ruské agrese však přiměla obě profesní sdružení k obratu. Svým členům doporučila, aby v takové chvíli na zvýšení platů nenaléhali. Právě tento týden přitom bylo možné podat první žaloby.
Obrat nemusí být definitivní
"Válka bude mít, kromě jiného, velmi neblahé dopady na globální ekonomiku, včetně české. Považujeme za nevhodné vést se státem spory o naše zmrazené platy. Unie proto v rozporu s původním záměrem, učiněným ještě před válkou, nepodpoří případné žaloby jednotlivých státních zástupců. Současně je požádala, aby měli pochopení a nepodávali je," řekl Aktuálně.cz viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Rozhodnutí ve vedení unie žalobců padlo minulý týden, o změně stanoviska informovala své členy dopisem. Profesní spolek spojuje více než třetinu státních zástupců, kterých v Česku působí zhruba 1300. Výzva vedení unie však není závazná pro její členy, tím méně pro žalobce stojící mimo unii. Bude na rozhodnutí každého z nich, zda současnou výši platu akceptuje.
Unie státních zástupců naopak učinila gesto a poslala celkem sto tisíc korun do dvou sbírek, z nichž se hradí nákup zbraní pro ukrajinskou armádu a humanitární pomoc. Viceprezident unie Šťastný nevyloučil, že se však žalobci o vyšší příjem znovu přihlásí. "Budoucí vývoj (války na Ukrajině) teď nikdo nezná, nelze proto předjímat, kdy bude téma platů opět aktuální."
"Extrémně špatný zákon"
Stejný obrat předvedla i Soudcovská unie sdružující třetinu ze zhruba tří tisíc soudců. Hospodářské noviny upozornily, že její prezident Libor Vávra přitom kolegy druhý den ruského útoku na Ukrajinu informoval, ať jdou kvůli platům do soudních sporů. Součástí dopisu byl také návod, jak žalobu účelně vypracovat, aby byla co nejúspěšnější. Vávra se hájil tím, že dopis připravoval ještě před invazí.
Minulý týden proto Vávra dovnitř unie adresoval druhý dopis, v němž svůj postoj upravil. Usilovat teď o vyšší platy kolegům nedoporučuje. "Dohadovat se o to tváří v tvář vůči tomu, co se na Ukrajině děje, by bylo nemravné. Vláda musí rychle reagovat s pomocí, ať už vojenskou, nebo tady uprchlíkům," vysvětlil Aktuálně.cz Vávra.
Také on zdůrazňuje, že jeho aktuální stanovisko přímo reaguje na válečné dění na Ukrajině. Jinými slovy na základě vývoje v druhé největší evropské zemi se může posunout. "Nic se nemění na tom, že ten zákon je extrémně špatný," podotkl prezident Soudcovské unie. Zmíněná legislativa je podle něj protiústavní a k jejímu projednání ve stavu legislativní nouze nebyl důvod.
Unie soudců na rozdíl od žalobců koordinovanou pomoc na podporu civilních obyvatel Ukrajiny nebo jejích vojáků nenabídne. Ve sdružení se o tom diskutovalo, ale převážil jiný názor. "Dospěli jsme k závěru, že každý z nás pomůže cestou, která bude podle něj efektivní, a nebudeme to dělat centrálně," uvedl Vávra. Podle svých slov má informace o velkém počtu kolegů, kteří přispěli do sbírek.
Úspora 600 milionů
Výše základního platu veškerých ústavních činitelů včetně žalobců a soudců se odvíjí od výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, v průměru je vyšší minimálně o dvojnásobek. U žalobců a soudců se pak tento základ zvyšuje na základě koeficientu vyplývajícího z jejich postavení v soustavě nebo z délky vykonávání funkce.
Šetření na výdajích veřejných činitelů je přímou reakcí na to, jaké měl stát v důsledku epidemie nemoci covid-19 zvýšené náklady a jak hospodařila vláda Andreje Babiše (ANO). Za rok 2020 skončil státní rozpočet v mínusu 367 miliard korun, za loňský rok dosáhl deficit 420 miliard. Letos se po úpravách rozpočtu počítá se schodkem 280 miliard. Na platech ústavních činitelů se má letos ušetřit 600 milionů korun.
"Odůvodnění, proč to předkládáme ve stavu legislativní nouze, je argument případné hospodářské újmy a škody, která je v situaci, kdy je extrémní zatížení státního rozpočtu, opravdu bezprecedentní. Nikdy jsme v České republice neměli takový nárůst státního dluhu a výdajů státu," argumentoval ve sněmovně při zmrazení platů ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
