Zákon o sociálním bydlení bude, slibují kandidáti do sněmovny v průzkumu

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
15. 10. 2017 13:06
Jedním z dluhů končící vlády je slibovaný zákon o sociálním bydlení. Budoucí zákonodárci by to mohli napravit. Normu slibuje po volbách přijmout 94 procent kandidátů do sněmovny. Ukázal to průzkum Platformy pro sociální bydlení. Dotazovaní se ale liší v názorech na to, jak široká má být skupina lidí, kteří budou mít na byt nárok.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zákon o sociální bydlení slibuje po volbách přijmout 94 procent kandidátů do sněmovny. Ukázal to průzkum Platformy pro sociální bydlení, která sdružuje neziskové organizace a odborníky a oslovila více než tisícovku uchazečů o poslanecký mandát. Odpovědí se jim sešla necelá polovina.  

Zákon by podle kandidátů měl obcím uložit povinnost vyčlenit dostatek sociálních bytů pro své občany.

"Hlavními cíli zákona by bylo skoncovat s byznysem s chudobou, aby děti nevyrůstaly na ubytovnách, a ochránit je před odebráním do ústavů," uvedl k výsledkům průzkumu mluvčí platformy Martin Špaček. 

Na základě prognózy webu kdovyhrajevolby.cz platforma propočítala, že zákon by podpořilo 139 z budoucích 200 poslanců. 

Dotazovaní se liší v názoru na to, jak široká skupina by na tyto byty měla mít nárok. Zatímco například matkám samoživitelkám by je nabídlo 181 členů hypotetické sněmovny, lidem, kteří jsou diskriminováni na trhu s bydlením, už jen 95 členů a bývalým trestancům ještě o sedm členů méně.

Tento spor byl také jedním z důvodů, proč stávající sněmovna nakonec zákon o sociálním bydlení nepřijala. Předkládala ho ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která chtěla byty nabídnout seniorům, rodinám s dětmi, zdravotně postiženým nebo mladým lidem opouštějícím dětské domovy. Proti tomu ale stálo ministerstvo pro místní rozvoj vedené koaličním hnutím ANO, které požadovalo, aby zákon cílil pouze na ty nejchudší.

Proti zákonu, který postupně vznikl v několika verzích, hlasitě protestovaly také obce. Povinnost mít k dispozici dostatek bytů považovaly za nepřípustnou zátěž. Řada měst své byty zprivatizovala a teď by tedy musela vyřešit otázku, kde vůbec bydlení vzít. Marksová nakonec ustoupila a do zákona napsala, že zapojení obcí do sociálního bydlení bude dobrovolné. Ani tak však zákon k závěrečnému hlasování nedoputoval.

Podle předsedy Platformy pro sociální bydlení Štěpána Ripky je deklarovaná ochota zákon po volbách přijmout pozitivní, mnohem těžší ale bude ho skutečně sepsat. "Minulá vláda to nezvládla. Nová vláda musí přistoupit k jeho přípravě zodpovědněji. Na zákonu je nutné začít pracovat co nejdříve, a konečně řešit problém bytové nouze, který Česku začíná výrazně přerůstat přes hlavu," uvedl Ripka. Podle kvalifikovaných odhadů v Česku žije na 200 tisíc lidí v bytové nouzi.

ČSSD o zákoně o sociálním bydlení mluvila už v roce 2006. Později si ho mezi své priority zařadila vláda Mirka Topolánka (ODS), nikdy ho ale nepředložila. Psát ho začala až Marksová, aby naplnila program vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

 

Právě se děje

Další zprávy