Vláda splnila jen polovinu slibů, nejhůř dopadly doprava a spravedlnost, zjistila analýza

Kristýna Šopfová
Aktualizováno 22. 8. 2017 15:24
Vláda skládá po čtyřech letech účty. Projekt Demagog.cz vydal analýzu vládních slibů, podle které vláda splnila jen padesát procent toho, co si začátkem svého funkčního období stanovila. Do voleb může ale prosadit ještě desetinu.
Zasedání vlády, v čele premiér Bohuslav Sobotka.
Zasedání vlády, v čele premiér Bohuslav Sobotka. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL před čtyřmi lety dala voličům 156 slibů, krátce před koncem funkčního období se jí povedlo splnit jen polovinu z nich. Nejvíce restů má Sobotkova vláda v oblasti hospodářství, veřejné správy a sociální politiky.

Z analýzy projektu Demagog.cz plyne, že kabinet splnil 51 procent svých slibů, u 11 procent je možné, že je ještě dokončí. Zbylých 38 procent závazků zůstává nesplněných. Nejvíce restů mají resorty dopravy (ANO), spravedlnosti (ANO), lidských práv (ČSSD) a práce a sociálních věcí (ČSSD). Agendy resortu přitom podle vedoucího projektu Jana Tvrdoně neleží pouze na bedrech jedné strany. 

"I když strana drží některý resort, nelze házet odpovědnost za neprosazení daných slibů jen na ni. Například u automatických valorizací plateb za státní pojištěnce, což prosazovali sociální demokraté, se proti postavilo hnutí ANO," vysvětlil vedoucí projektu Demagog.cz Jan Tvrdoň.

Jednou z hlavních vládních priorit byl kariérní řád, který po čtyřleté snaze ministerstva školství smetli poslanci ze stolu. Podobně skončil zákon o sociálním bydlení, který prosazovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

"Ačkoli byla celá řada zákonů součástí programového prohlášení vlády, koaliční partneři nejednou populisticky hlasovali proti našim bodům. Typickým příkladem je zákon o sociálním bydlení, který kromě části koalice ve sněmovně zablokovala pravicová opozice," uvedla ministryně Michaela Marksová. 

Vláda naopak prosadila většinu kroků spojených se životním prostředím (ANO) a zemědělstvím, které je v kompetenci lidovců. Mezi splněné závazky pak patří zrušení druhého penzijního pilíře, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení druhé snížené sazby DPH na vybrané komodity. Současně s častějšími teroristickými útoky v Evropě rozšířila vláda řady ozbrojených sil, jak původně plánovala. 

Podle politologa Michala Pinka z Masarykovy univerzity nelze jednoznačně říct, zda bude polovina splněných slibů pro vládu dobrou vizitkou. "Tam je otázka, jak moc jsou ty resty vnímány ze strany voličů. Bojím se, že vláda upřednostňuje to, co se dá dobře mediálně prodat, nikoliv to, co je třeba udělat," doplnil Pink.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy