Vysvědčení sněmovny: Nejmíň chyběli komunisté, Blažek a Kalousek neposílali omluvenky. Zůstaly resty

Jan Štětka
21. 9. 2017 5:30
Poslanecká sněmovna má za sebou poslední jednání. Za své čtyřleté působení zvládli poslanci na 60 schůzích celkem 648 návrhů zákonů a obdivuhodné množství dokumentů, i přesto však některé návrhy zůstaly neprojednané a některé slíbené dokonce do sněmovny ani nedorazily, jako například zákon o liniových stavbách, který má usnadnit přípravu výstavby dálnic. Ne všichni poslanci měli vzornou účast na schůzích. Nejlépe si vedl Jiří Valenta z KSČM s 99procentní účastí, nejvíce chyběli poslanci z TOP 09. Dvě rozjednané schůze, které byly přerušeny, dokonce "vyšuměly" do ztracena a poslanci už se k nim nevrátí. Jedna z nich se týkala kauzy Čapí hnízdo.
Sněmovna při jednání o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (ilustrační foto).
Sněmovna při jednání o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (ilustrační foto). | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zkultivovala se atmosféra, při některých projevech se dalo i zasmát. Tak hodnotili práci právě končící Poslanecké sněmovny někteří loučící se zákonodárci. Podstatnějším ukazatelem kvality činnosti dolní komory parlamentu jsou však legislativní produkty - a tady nejsou výsledky uplynulých čtyř sněmovních let právě oslnivé.

Poslanci na celkem 60 schůzích v letech 2013 až 2017 projednali impozantní množství sněmovních tisků. Podle údajů na internetových stránkách sněmovny šlo o více než 3500 dokumentů, mezi kterými byly kromě zákonů i různé mezinárodní smlouvy, usnesení výborů, písemné interpelace nebo stanoviska vlády. Suma sumárum je to o šest set tisků víc, než kolik zvládli poslanci v předchozím volebním období, které však skončilo předčasně.

Docházku poslanců si prohlédněte v přehledné grafice:

Samotných zákonů však bylo předloženo o dvě desítky méně než tehdy. Z celkem 648 návrhů pocházelo 380 od vlády, 232 od poslanců a ostatní dorazily ze Senátu a z krajů.

Ze statistiky sněmovní kanceláře vyplývá, že ve třetím čtení bylo schváleno 251 norem a nedokončeno zůstalo projednávání 182 předloh, z toho 44 vládních. Ze 146 mezinárodních smluv zbylo k projednání sedm. Zamítnuto bylo 175 návrhů zákonů, z toho 65 vládních.

Tato čísla sama o sobě vypovídají maximálně o tom, že poslanci byli schopni se sejít a hlasovat.

Zdaleka ne všichni tak ale činili, jak o tom svědčí žebříčky sestavené serverem Aktuálně.cz ohledně průměrné přítomnosti jednotlivých poslaneckých klubů při hlasování. Nejvíce podle nich "makali" komunisté, naopak problémy s docházkou na hlasování měli hlavně poslanci TOP 09.

Více než 99procentní účastí se může chlubit Jiří Valenta z KSČM, mezi "absentéry" pak dominují především ministři vládních stran. Při jejich vytížení je to ovšem pochopitelné, takže směrodatnější je žebříček neomluvených absencí - v něm se o první a druhé místo dělí opoziční zákonodárci Pavel Blažek z ODS a Miroslav Kalousek z TOP 09.

Hlavní vizitkou sněmovny jsou ale zákony, které si vládní koalice předsevzala projednat a schválit, ale neudělala to. Částečně tyto normy sněmovna nestihla nebo nechtěla projednat, některé ovšem do parlamentu ani nedorazily kvůli sporům v koalici.

Do první skupiny patří třeba smlouva o zamezení dvojího zdanění s Kosovem, která se nepochopitelně "zasekla" ve druhém čtení. V této fázi legislativního procesu "zamrzl" i sociálnědemokratický návrh novely zákona o církevních restitucích, který zablokovali lidovci. Ležet ve sněmovně zůstává i nadále návrh zákona o regulaci prostituce, předložený roku 2014 pražským zastupitelstvem.

Podobně sněmovna nechala "vyšumět do ztracena" celé dvě schůze číslo 32 a 43, které byly v minulosti přerušeny. Mimochodem, jedna z nich se týkala kauzy Čapí hnízdo Andreje Babiše. "Já bych se chtěl ještě zeptat. My tam máme ještě dvě rozjednané schůze. Tak co bude s nimi?" zeptal se uplynulou středu na samém konci posledního jednání poslanec Vladimír Koníček z KSČM předsedajícího Radka Vondráčka z hnutí ANO. "Tak třeba se ještě uvidíme," odpověděl Vondráček za smíchu poslanců a jednoduše ukončil jednání.

Nenarozené zákony

Do skupiny nenarozených zákonů pak patří například zákon o sociálním bydlení, o němž se mluví už dvacet let a byl prioritou programu vlády Bohuslava Sobotky. V průzkumech se pro něj vyslovilo na 73 procent Čechů, vzniku však dosud bránily neshody mezi ČSSD a hnutím ANO. Do sněmovny se nedostaly ani slíbené kontroverzní zákony o neziskových nemocnicích nebo o státním zastupitelství, naopak jiné normy jako kariérní řád pro učitele nebo památkový zákon sněmovna kvůli neshodám raději smetla s tím, že lepší bude podat nové návrhy.

Nesplněným legislativním restem zůstává i zákon o liniových stavbách, který má usnadnit přípravu výstavby dálnic. Návrh mělo předložit ministerstvo dopravy, jenže do sněmovny vůbec nedorazil. "Musel jsem ten zákon stáhnout z legislativní rady vlády, protože měl zhruba 250 nevypořádaných zásadních připomínek," uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

"Souhlasím, že takovýto zákon je nezbytně nutný a musíme k němu dojít. Ale problém je, že v Česku do stavebního řízení mluví sedm ministerstev a 14 krajů. Bude to asi jeden z nesplněných bodů Sobotkovy vlády. Nikdo z těch, kterým sáhnete do jejich vlastního písečku, se svých pravomocí nebude chtít vzdát," vysvětlil politik zpoždění.

V jiných parametrech je však statistika končící sněmovny příznivá. Pokračuje trend minimalizace politického turismu a mezipartajních přestupů a poslanci rozumně vydávají své kolegy policii ke stíhání.

Rozpadl se pouze klub hnutí Úsvit, který se v srpnu 2015 přejmenoval na klub Úsvit - Národní koalice s šesti členy, přičemž poslanci kolem Tomia Okamury vstoupili do nové strany SPD, která svůj klub nemá. Individuální přestupy mezi kluby byly pouze dva. Na jaře 2016 vystoupil poslanec Karel Tureček z TOP 09 a přidal se k hnutí ANO a letos v dubnu naopak poslankyně Kristýna Zelienková odešla z ANO do TOP 09.

Co se týče vydávání ke stíhání, poslanci v uplynulých čtyřech letech vydali osm svých kolegů a jen v případě poslankyně Zuzany Kailové z ČSSD žádost odmítli.

Všechny volby jsou zfalšované, pokud Moskva nenařídí jinak, tak se do sněmovny nedostanu, tvrdí předseda strany Volte Pravý Blok Cibulka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 21 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy