Praha - Ještě před půl rokem říkal ministr školství Ondřej Liška (SZ) v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že víceletá gymnázia sice tuzemskému školství zrovna neprospívají, ale je politicky neprůchozí je zavřít.
Nyní - po zveřejnění mezinárodního srovnání znalostí žáků, které pro Česko dopadlo žalostně - přitvrdil.
Na dotaz Aktuálně.cz vůbec poprvé připustil, že proti víceletým gymnáziím hodlá přece jen vytáhnout. A že chce během příštích let utlumit jejich nabídku.
"Podíl dětí na víceletých gymnáziích se bude postupně přirozenou cestou snižovat, a to v závislosti na zkvalitňování vzdělávacího procesu na 2. stupni základních škol," uvedl Liška.
Na ministerstvu nyní chystá nástroje podpory pro běžně i více nadané děti. Plán systémových změn zahrnující i postupné snížení počtu dětí na gymnáziích má být hotov v únoru příštího roku.
| Čtěte blog ministra školství Ondřeje Lišky |
Po stopách ČSSD
V jiných obrysech tak vykročil po stopách exministra školství za ČSSD Eduarda Zemana, který chtěl ze stejného důvodu postupně zavřít víceletá gymnázia docela.
I tomu radil tým odborníků, kteří říkali: šesti a osmileté ústavy decimují základní školy a nepřípustně rozdělují už v útlém věku děti na ty, které dostanou větší či menší šanci.
Výzkumy - naposledy TIMMS nebo dříve PISA - prokázaly, že se v Česku zhoršuje obecná vzdělanost.
Mimo jiné i proto, že nejnadanější děti odcházejí na osmiletá gymnázia a žákům, kteří zůstanou na základní škole, chybějí tahouni. Dostává se jim i méně kvalitní výuky.
Podle ministra Lišky je to jasný signál, že základní školy nedokážou pracovat s nadanými dětmi.
Ignorujeme talenty
"Talenty a "mozky", které neodejdou na gymnázia, ignorujeme, brzdíme a přicházíme tím o obrovský potenciál," říká Liška.
Chce proto finančně i metodologicky podpořit základní školy, a především ty regionální, aby dokázaly šít výuku dětem na míru.
Výsledky dětí ze škol, které jsou v malých městech, jsou totiž výrazně horší než výsledky dětí v Praze. A to jak v matematice, tak v přírodních vědách.
"Podpora základních škol, aby se individuálně zaměřovaly na každé dítě, způsobí i to, že žáci nebudou mít důvod na gymnázia odcházet," doufá ministr. Postupně by pak chtěl výrazně utlumit nabídku víceletých gymnázií, tedy zrušit jejich selektivní funkci.
Už více než rok pracuje na ministerstvu expertní skupina, která připravuje návrh zásadních změn v českém vzdělávacím systému.
Kromě plánu obecně navýšit objem peněz, které stát do škol posílá, se má jednat především o koncept tzv. inkluzivního vzdělávání nazvaný Dobrá škola.
Ten má do škol přivést individualizovanou výuku. Učitelé by měli získat novou motivaci a také metody pro výuku zaměřenou na konkrétní učební pokroky každého konkrétního žáka.
"Zvláštní pozornost by se neměla věnovat jen pomalejším žákům, ale právě i těm hodně nadaným," říká Liška.
Připravuje se i standard práce učitele, který by se měl stát závazným pro všechny pedagogické fakulty.
| Čtěte blog: Investujme do základního vzdělání dříve, než bude pozdě |
Více peněz a pochopení rodičů
Zvýšené nároky na profesi učitele by se podle Lišky měly objevit i na výplatních páskách. "Bez motivovaných učitelů se nám změny prosadit nepodaří," dodává.
Změnit se ale bude muset i veřejné mínění. "Jsme si vědomi toho, že rodiče stále považují víceletá gymnázia za nejlepší cestu k dobrému vzdělání," říká Liška. Tento názor však vyvrací několik výzkumů z posledních let.
Podle nich jsou děti, které přišly na gymnázium po ukončené základní škole, v maturitním ročníku na víceméně podobné úrovni jako ty, které navštěvovaly například osmileté gymnázium.
V populaci dnešních žáků osmých tříd studuje na víceletých gymnáziích pouze deset procent z nich. Devadesát procent navštěvuje základní školu.
Chystané návrhy systémových změn chce ministr nabídnout koalici i opozici k diskuzi už na přelomu ledna a února příštího roku.
