Když se Babišova vláda v pondělí 13. července na svém zatím posledním zasedání dostala k senátnímu návrhu ústavou zaručeného práva postavit se na ochranu života se zbraní v ruce, čekal se jasný závěr. Vládní legislativci z ministerstev se v připomínkovém řízení výrazně vyslovili proti. Kabinet však k všeobecnému překvapení nedal na jejich doporučení a předlohu podpořil.
Z vystoupení ministrů na následné tiskové konference nevyplynulo, proč se s názorem svých odborníků rozešli. Ministr obrany Lubomír Metnar či jeho kolegyně řídící resort spravedlnosti Marie Benešová (oba za ANO) jen zmínili, že usnesení předcházela bouřlivá diskuse. Jakékoliv vysvětlení chybí i v oficiálním stanovisku, které vláda uvolnila ve čtvrtek a s jehož obsahem se Aktuálně.cz seznámilo. Naopak v něm zní jen kritika.
"Vláda k takto pojatému záměru předkladatele v prvé řadě upozorňuje, že Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku tvoří základní pilíř právního řádu České republiky a jako taková by neměla podléhat překotným a neuváženým úpravám dílčího charakteru, které neprošly širší odbornou diskusí," lze se dočíst ve vládním materiálu k senátnímu návrhu.
Horní komora parlamentu dala předloze ústavního zákona zelenou 11. června. Novela by rozšířila zmíněnou Listinu základních práv a svobod, která představuje nedílnou část ústavy. Autorem předlohy je senátor Martin Červíček (ODS). "Jde o explicitní ochranu života," vysvětlil, když jeho kolegové novelu podpořili.
Návrh nesmí vést k větší míře násilí
Navzdory svému souhlasu se vláda vůči senátnímu návrhu v osmi bodech vymezuje a připomíná jeho nedostatky. Kabinet třeba uvedl, že novela ve svých důsledcích změnu nepřináší. "Vláda konstatuje, že předložený návrh ústavního zákona lze co do praktických důsledků považovat za pouhé potvrzení současného právního stavu," stojí ve stanovisku.
V současném trestním zákonu dovolují občanům vzít do ruky na obranu svou nebo života blízkého zbraň instituty krajní nouze či nutné obrany. Na jejich základě mohou agresora zpacifikovat způsobem, jenž by byl za normálních okolností trestný. "Návrh nepřináší věcný posun v oblasti přístupu k možnosti využití těchto institutů a má spíše deklaratorní charakter," podotkla k tomu vláda.
Navržená změna článku 6 Listiny základních práv a svobod
- (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.
- (2) Nikdo nesmí být zbaven života.
- (3) Trest smrti se nepřipouští.
- (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.
Kabinet ve svém podpůrném postoji paradoxně varuje před tím, aby senátní předloha nespustila vlnu dalších změn Listiny základních práv a svobod, protože "i její stabilita je významnou hodnotou demokratického právního státu." Vláda poukázala i na systémový nesoulad předlohy se zbytkem dotčeného odstavce listiny. Aktivní právo (ke zbrani) by se v něm střetávalo se zakotvenou výjimkou z jiného práva (na život).
V připomínkovém řízení ministerstva upozornila na hrozbu, že by nové ústavní právo ve svém výkladu mohlo vést k agresivnějším a ve finále smrtelnějším řešením konfliktů. Navzdory podpoře si to myslí i kabinet. "Vláda varuje před mylným přesvědčením, že se předloženým návrhem rozšiřují meze nutné obrany. (…) Návrh tak nesmí vést ke zvýšené míře násilí, kriminality a nebezpečí ve společnosti."
Zaorálek se zdržel, nehlasoval proti
Podle stávajícího zákona lze zbraní rozumět cokoliv, co činí útok na tělo efektivnějším. Za zbraně se v tomto duchu považují také nože či sekery, jejichž získání či držení neupravují na rozdíl od pistolí žádné předpisy. "Vláda upozorňuje, že navržená úprava se s těmito skutečnostmi nevyrovnává, a to ani v rámci důvodové zprávy, a zjevně cílí především na střelné zbraně," vymezuje se kabinet.
Přehledně řečeno - vláda Andreje Babiše jediným slovem neodůvodnila potřebu ústavní změny, pro kterou hlasovala. Její postoj přitom bude výrazným vodítkem pro provládní poslance při projednávání zákona ve sněmovně, kde se o jeho osudu rozhodne. Hospodářské noviny v této souvislosti ve středu upozornily, že většina předsedů poslaneckých klubů předpokládá schválení novely.
Jsme 6. nejbezpečnější zemí na světě, proto jsem včera hlasoval na vládě proti úpravě listiny zákl. práv a svobod,která mluví o právu bránit život se zbraní v ruce.Nechci, abychom skončili jako v Chicagu,kde bylo za jeden víkend zastřeleno 36 lidí.
— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) July 14, 2020
Vláda se na podpoře předlohy shodla výrazně, pro zvedlo ruku deset z jedenácti přítomných ministrů. Podle informací Aktuálně.cz chyběli na jednání, po řádné omluvě, tři nejvýraznější ministři ČSSD - Jan Hamáček, Tomáš Petříček a Jana Maláčová. Od stanoviska vlády se obratem distancoval jeden ze dvou přítomných sociálnědemokratických ministrů Lubomír Zaorálek. Na Twitteru uvedl, že hlasoval proti. Podle zápisu ale proti nehlasoval, jen se zdržel.
"Já své zdržení chápu jako nesouhlas a stanovisko proti tomu, co se tam zformulovalo. I když to vypadá jako zdržení, ale pro všechny ministry to bylo jasné. Odmítl jsem se na tom podílet a hlasoval jsem jinak. Řekl jsem také, že ve sněmovně budu vystupovat proti tomu, protože s tím nesouhlasím," vysvětloval Aktuálně.cz rozpor svého tvrzení s oficiálním zápisem z jednání.
