Co vás vedlo k tomu, že jste napsala dopis hejtmance? Nebývá úplně obvyklé, že se záchranářka obrací přímo na politika.
O víkendu jsem sloužila noční směny, během kterých už byly výjezdy k takzvaným pacientům "koronavirus plus", tedy těm, kde je podle operačního střediska velké podezření na nákazu. Ale samozřejmě se jezdilo i k ostatním pacientům, kteří sice nebyli takto označeni, ale i u nich existuje riziko, že jsou přenašeči, případně že my nakazíme je.
A my v ten okamžik nebyli absolutně ničím chránění, protože jsme neměli dostatek ochranných pomůcek, které bychom preventivně při výjezdech používali. Naopak jsme dostali doporučení, že máme zvážit, u jakých případů je použijeme, protože jich máme jen omezené množství. V našem případě šlo o tři kompletní převleky a jeden respirátor.
Takže u každého výjezdu musíte zvažovat, jestli je situace natolik vážná, že si oblek vezmete?
Ano, přesně tak. S tím, že pokud ho použijeme, tak se nám další doručí až v následujících hodinách nebo dnech. Musíme napsat e-mail, že jsme ho použili a že bychom prosili o dodání nového. Jenže to není zárukou, že nám ho ještě ten samý den dovezou. A zvlášť o noční a o víkendu, to vám ho samozřejmě nedoveze nikdo.
Takže balancujete mezi tím, kdy si ochranné pomůcky vzít a vyplýtvat si jejich tenké zásoby, a rizikem nákazy?
Nejde o to, že by se člověk tak moc bál o sebe. Většina z nás je v dobré kondici, jsme zdraví, a tím pádem jsme mnohem méně ohrožení než ostatní. Jenže když to chytíme, můžeme být absolutně bez příznaků a vir přenést na dalšího pacienta, který může mít plicní chorobu, být kardiak, člověk onkologicky léčený nebo člověk s oslabenou imunitou. A takové lidi vystavujeme velkému ohrožení jenom kvůli tomu, že nám záchranka není schopná zajistit ochranné pomůcky.
Říkala jste, že jste měli výjezd k takzvanému pacientovi koronavirus plus…
Ne, ne, to měli kolegové. My měli jeden, který nám však dispečink záhy stornoval a jela tam jiná posádka. Ale měli jsme během tří nočních směn výjezdy k jiným závažným a opravdu život ohrožujícím stavům. A pokaždé jsme pacienta vystavovali riziku, že na něj vir přeneseme. Protože vzhledem k tomu, jak se vir v Česku šíří, je opravdu možné, že jsme přenašeči. Když pominu to, že se nechráníme my, tak bychom alespoň měli zabránit tomu, abychom to šířili my, pro případ, že bychom byli skutečně nakažení.
Za úplné minimum tedy považujete alespoň to, abyste měli na každý výjezd roušky?
To je absolutní minimum. Když pominu to, že nemáme respirátory, abychom chránili sami sebe, tak bychom se měli chovat alespoň tak, abychom to nepřenášeli na další lidi. Vždyť i běžní lidé mají teď zákaz chodit venku bez roušek. Tak přece my ve výjezdové složce nemůžeme jezdit bez ničeho.
V dopisu hejtmance píšete, že ani základní ochranné pomůcky v podobě roušek jste neobdrželi a berete je z vlastních zásob.
Kolegyně, která je v tomhle velmi důsledná, už před Vánoci donesla nějaké vlastní zásoby. My ostatní nosíme také vlastní roušky, které si kupujeme za svoje peníze. Ani v období chřipkové epidemie nám totiž sklad naší záchranky neposlal větší množství ochranných pomůcek.
Kdyby vás tedy neodvolali od výjezdu k pacientovi koronavirus plus a jeli jste k němu, jak byste to řešili?
V tu chvíli jsme měli pouze dva balíčky ochranných obleků a jeden respirátor. Cestou jsme se tak s kolegou domlouvali, jak k tomu přistoupíme. Říkali jsme si, že nás čekají ještě dvě noční a že už nám během nich nikdo další oblek nedoveze.
Vzhledem k tomu, že na místo jela i další posádka s lékařem, jsme se dohodli, že k pacientovi půjde jenom jeden z nás, aby nám zbyl ještě jeden oblek a respirátor pro případ, kdybychom během dalších dvou nočních jeli k někomu dalšímu pozitivnímu na koronavir. Já bych se teda oblékla a kolega by se zavřel vepředu v autě a jen v uvozovkách řídil, ale opravdu ve velkých uvozovkách. Z naší posádky bych obstarávala pacienta jen já, aby stačilo použít jen jeden oblek a jeden ušetřit.
Komu dáváte za vinu, že pomůcky nemáte?
Podle mě to má být primárně byznys vedení záchranné služby, které ve spolupráci s krajem a ministerstvem má zajistit jejich dostatečné množství. Samozřejmě při objednávání materiálu se záchranka neptá kraje, jestli může objednat tolik a tolik materiálu. To má objednávat automaticky a má mít tyhle zásoby ve větším množství připravené v záloze 365 dní v roce, a ne je shánět až v okamžiku, kdy Světová zdravotnická organizace vyhlásí pandemii.
Myslím si tedy, že za to primárně může vedení záchranné služby, protože pokud to v některých organizacích, jako například v pražské záchrance, zařídit lze, tak si myslím, že by toho měli být schopní i vedoucí pracovníci v jiných organizacích.
Samozřejmě pokud záchranka zásoby nemá, tak ve spolupráci s krajem nebo i ona sama má učinit kroky k tomu, aby nám pomůcky sehnali. Oni nám pořád píšou e-maily o tom, že se snaží i vlastními silami, že to není jenom o tom, že by někoho požádali. Ale kdyby se opravdu snažili, tak přece musí mít nějaké výsledky a nějaké pomůcky nám dodat.
Co když je opravdu těžké je sehnat?
Jenom na základě toho, že jsme s kolegy z našeho stanoviště zveřejnili na Facebooku dopis adresovaný hejtmance, nám běžní lidé posílají x desítek kusů jak obyčejných ústenek, tak i respirátorů. Posílají nám to poštou nebo nám to vozí přímo na základnu. A to jenom na základě jediného příspěvku na Facebooku. Tak proč něco takového nedokáže udělat záchranná služba Středočeského kraje? Očividně to funguje.
Takže jste zatím dostali více ochranných pomůcek od lidí než od vedení kraje či záchranky?
V tenhle okamžik (ve středu ráno) určitě. A dokonce se mi ozvala kolegyně z pražské záchranné služby, kterou kontaktovala jedna paní s tím, že má v zásobě několik set tisíc roušek a ráda by věděla, na jaká místa je může rozdistribuovat a koho má kontaktovat. To my, běžní zaměstnanci, máme kontaktovat lidi, které známe, a prosit je, jestli by neuspořádali nějakou sbírku, abychom mohli pracovat? To mi přijde absurdní.
Ráda bych pracovala tak, abych nemusela přemýšlet, jestli se vystavíme riziku, když pojedeme k infekčnímu pacientovi bez ochranných pomůcek. To je z hlediska rizik úplně stejné, jako by vás někdo požádal, abyste šel do domu, který je začouzený, a inhaloval tam zplodiny hoření bez masky.
Dostala jste od hejtmanky nějakou odpověď na váš dopis?
Absolutně žádnou. Ani od našeho vedení.
Co byste od nich chtěla slyšet? Chcete, aby vám řekli, kdy budete mít ochranné pomůcky a kolik jich bude?
Ano, jednak bych chtěla slyšet, že vlastními silami sehnali ochranné pomůcky, protože to jde, jak vidíme. A pak by pro mě bylo všechno mnohem stravitelnější a spíše bych to pochopila, kdyby uznali chybu a řekli, že to podcenili. Řekli, že se usilovně snaží to napravit. A ne aby nám psali e-maily o tom, jak se snaží a jak nám děkují, a zároveň nás strašili tím, že máme hodně zvažovat, kdy ochranné pomůcky použijeme. To jsou e-maily k ničemu a jen vás naštvou.
Problém sehnat ochranné pomůcky ale mají takřka všude.
To samozřejmě vím. Napříč republikou se ozývají kolegové z nemocnic, záchranné služby nebo lékáren, že mají stejný problém. Jasně, ale v tom případě máme na mnohých pozicích neschopné vedení, což je také přece k zamyšlení.
Proč to někde jde? Proč některé soukromé nebo státní kliniky na to jsou připravené? Proč je na to připravená pražská záchranka? Proč to její ředitel dokázal zařídit? Proč se některé soukromé kliniky předzásobily už v lednu, když viděly, že se začíná ve světě něco dít, a objednaly dostatek ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků? Proč to neudělaly ostatní organizace v naší republice?
Hejtmanka Jermanová na Facebooku uvedla, že koncem tohoto týdne by měla přijít dodávka ochranných pomůcek. Věříte, že k vám něco skutečně dorazí?
Dnes (ve středu) jsem mluvila se svým přímým nadřízeným a k nám na stanoviště by mělo dorazit kolem 15 kusů respirátorů FFP3 a dva balíčky obleků, což se může zdát, že je bezva. Já jsem za to samozřejmě ráda, ale je to málo.
Vezměte si, že koronavirová krize nějakou dobu potrvá a v ochranných pomůckách budeme muset jezdit déle než jenom do konce tohoto nebo příštího týdne. Uvidíme, kolik nám toho z kraje dodají. Ráda bych věřila tomu, že toho bude víc, ale v tenhle okamžik máme více ochranných pomůcek od lidí, kteří byli skvělí, hodní, solidární a donesli nám to z vlastních zásob.
Reakce ředitele středočeské záchrank Jiřího Knora
Redakce Aktuálně.cz níže v plném znění uveřejňuje reakci ředitele středočeské záchranného služby Jiřího Knora na otevřený dopis záchranářky Veroniky Brožové, který adresovala hejtmance Jermanové:
Vážená paní Brožová,
Váš otevřený dopis paní hejtmance nepovažuji za férový, navíc je jednoznačně nepravdivý. Zároveň si nevzpomínám, že byste někdy v poslední době kontaktovala vedení středočeské záchranky a řešila s námi problémy, které v dopise uvádíte. Pokud by tomu tak bylo, pak bych možná lépe pochopil, proč otevřeným dopisem oslovujete veřejnost a šíříte svým neprofesionálním selháním paniku.
Vůbec se nehodlám smířit teď ani do budoucna, že naši zaměstnanci v době, jako je tato, šíří nepravdy a nepodložená obvinění. Všechny naše vozy jsou a budou nadále vybaveny kompletními ochrannými prostředky a pomůckami (OOPP) proti vysoce nebezpečným nákazám, a to včetně respirátorů jak pro členy posádky, tak pro pacienta. Pokud jsou tyto prostředky použity, vrací se vůz na základnu k jejich doplnění. Opravdu nehrozí, že byste proti hrozbě viru zůstali "nazí".
Proč ale reaguji, paní Brožová? Ne z proto, abych obhajoval úsilí managementu záchranky a vedení kraje v této vypjaté době, ale proto, že vás důrazně žádám, abyste dříve, než naprosto neprofesionálně začnete hovořit, navíc lživě k veřejnosti, povětšinou laické, kontaktovala mě či ostatní členy vedení záchranky a problémy řešila primárně s námi. Ostatně, takovýto postup je popsán i v našem pracovním řádu, v kterém byste se také dočetla, že jiný postup je považován za porušení pracovní kázně s pracovněprávními důsledky z toho vyplývajícími. Berte proto mimo jiné také na vědomí, že Vaše jednání kvalifikujeme jako porušení pracovní kázně.
MUDr. Jiří Knor
