Praha - Již podruhé začaly před Krajským soudem v Praze závěrečné řeči v korupčním případu Davida Ratha. V létě 2015 Ratha i deset dalších obžalovaných uznal soud vinnými z manipulace zakázek ve Středočeském kraji, kde byl tehdy Rath hejtmanem.
Nyní žalobce Rathovi navrhuje osm až devět let vězení a propadnutí veškerého majetku. Stejný trest navrhl i Kateřině Kottové a jejímu manželovi Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek.
Po takřka dvouhodinové řeči státního zástupce začali mluvil advokáti obžalovaných, jako první hovoří už více než hodinu Rathův obhájce Roman Jelínek a bude pokračovat i po hodinové pauze. Sám Rath se dostane ke slovu zřejmě nejdříve ve čtvrtek.
Před třemi lety soud obžalovaným udělil tresty až 8,5 roku vězení, ale Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil kvůli údajně nezákonně použitým odposlechům. Verdikt Vrchního soudu v Praze loni v červnu označil Nejvyšší soud jako nezákonný, ale nemohl jej zrušit, a Krajský soud v Praze tak případ musí projednávat znovu.
Nyní začaly závěrečné řeči. Ještě předtím, než státní zástupce Petr Jirát začal číst tu svoji, si vzal slovo David Rath s tím, že podává další z námitek podjatosti - tentokrát žalobce Jiráta -, a domáhal se udělení slova, aby ji mohl přečíst. To mu ale soudce Robert Pacovský neumožnil a vyzval ho, aby námitku předložil písemně. "Soud o ní beztak nemůže rozhodovat, o té rozhoduje státní zastupitelství," reagoval Pacovský, který pak udělil slovo Jirátovi.
Ten ještě předtím, než začal číst samotnou obžalobu, ostře zkritizoval verdikt senátu Pavla Zelenky z Vrchního soudu v Praze, který sice přiznal, že nemá pochybnosti o vině obžalovaných, ale přesto případ vrátil k novému projednání s poukazem na nezákonně použité odposlechy.
Vrchní soud si důvody vymyslel
"Nebudu spekulovat, proč to vrchní soud vrátil, budu pouze citovat nejdůležitější závěry Nejvyššího soudu, který konstatoval, že tento důvod nemá oporu ve spise. Jedná se o věci, které si vrchní soud doslova vymyslel," uvedl Jirát, který pak zhruba čtvrt hodiny četl klíčové pasáže verdiktu Nejvyššího soudu, který Zelenkovo rozhodnutí smetl ze stolu.
I když ale Nejvyšší soud označil verdikt vrchního soudu jednoznačně za nezákonný, musí krajský soud přesto případ projednávat znovu. Z pohledu zákona jde totiž ze strany Nejvyššího soudu o akademický výrok, který nemůže mít vliv na již vynesená rozhodnutí, ale pouze pro budoucí rozhodování.
A právě to v závěrečné řeči zdůrazňoval žalobce Jirát. "Každé rozhodnutí, které soudy vynesou, bude budoucí. I toto rozhodnutí bude další vynesené! Bude vyneseno po vydání rozsudku Nejvyššího soudu v Brně," poukázal důrazně.
"Obžalovaní budou zajisté urputně argumentovat, že soud je vázán právním názorem vrchního soudu. Ale z elementární logiky vyplývá, že se musí jednat o zákonný nález odvolacího soudu, a ten byl shledán nezákonným. Je nemyslitelné v demokratické společnosti, aby se Krajský soud v Praze nyní řídil nezákonným rozsudkem vrchního soudu, jak konstatoval Nejvyšší soud," dodal Jirát, který vzápětí začal číst, čeho se všichni obžalovaní dopustili tak, jak popisuje obžaloba.
Druhé kolo procesu začal soudce Robert Pacovský projednávat loni v říjnu. Ale na takřka čtyři měsíce je zastavil Rath i další obžalovaní svými námitkami podjatosti vůči soudci. Ty ale vrchní soud zamítl.
Hájí mě váš strýček, pane soudce
Lze očekávat, že se Rath bude snažit ukončení případu zhatit či alespoň oddálit. Před třemi lety v den, kdy měl začít svoji závěrečnou řeč, překvapenému soudu oznámil, že změnil svého obhájce a za nového si vybral strýce svého soudce - advokáta Michala Pacovského. Ten to ale odmítl a oznámil, že mu Rath plnou moc ve svém případě vnutil podvodem.
Jirátova závěrečná řeč trvala více než sto minut. Pro obžalované chce stejný trest jako před třemi lety s jedinou výjimkou: místo věznice s dozorem navrhuje věznici s ostrahou. "V roce 2017 byl novelizován trestní zákoník a stanoví jen věznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou," vysvětlil. Rathovi tak navrhl jako minule trest v rozmezí 8 až 9 let a propadnutí nejen sedm milionů nalezených v krabici od vína, ale i veškerého majetku.
Podmíněný trest navrhl jedinému obžalovanému - spolupracující obviněné Ivaně Salačové, která se jediná přiznala. Ta by podle Jiráta měla dostat tříletou podmínku a peněžitý trest v rozmezí půl milionu až milion korun.
Rath uvedl, že kdyby zákon umožňoval jej poslat do uranových dolů, tak to státní zástupce bezpochyby navrhne. "Argumentoval zákonnou úpravou z padesátých let," řekl Rath během krátké pauzy, který by měl svoji závěrečnou řeč teprve pronést.
Miliony z Kataru
Ještě než začal ale mluvit sám Rath, ujal se závěrečného slova advokát Jan Vondráček. Ten sedí vedle státního zástupce jako poškozený - je správce pozůstalosti Rathova otce Ratmíra Ratha. Rath totiž tvrdil, že většinu z peněz nalezených v jeho bytě, konkrétně asi 8 milionů, si u něj uschoval jeho otec z dob, kdy jako lékař působil v Kataru.
A Vondráček proto bojuje o miliony, jež chce Jirát nechat propadnout. Poukázal proto na to, že nebyla prokázána žádná souvislost mezi nalezenými penězi v Rathově vile a zakázkami, kvůli nimž stojí před soudem. Vondráček proto napadl soudce a podobně jako Rath jej obvinil z podjatosti.
Argumentoval již známým důvodem - tím, že se Rathovým advokátem krátce stal Michal Pacovský. "Je to nezpochybnitelný moment, který zakládá podjatost soudce," uvedl a naznačil, že Rath mohl sdělit advokátu Michalu Pacovskému důvěrné informace, které se díky jeho příbuzenskému vztahu mohly dostat k soudci.
A jak Jirát předpokládal, Vondráček soud také vyzval, ať se drží prvního rozhodnutí vrchního soudu, které označilo odposlechy za nezákonné.
