Dezinformátorka Jana Peterková v době koronavirové pandemie natočila několik videí, v nichž si o chorobě či vládních opatřeních proti jejímu šíření vymýšlela. Uváděla například, že kvůli vynucování restrikcí obsadí Česko armády NATO. Prý zastřelí každého, kdo odmítne očkování proti viru.
Městský soud v Praze na konci května kvůli tomu rozhodoval o pravomocném trestu pro Peterkovou za šíření poplašné zprávy. Než se dostal k vynesení rozsudku, jeho jednání narušily desítky příznivců obžalované. Nerespektovali, že jednací síň má omezenou kapacitu. V nejvyhrocenější chvíli nejaktivnější z nich vysadili dveře a snažili se dostat dovnitř.
Jak zjistilo Aktuálně.cz, pražští kriminalisté z odboru extremismu a terorismu aktéry výtržností obvinili. Stíhání spustili minulý týden. "Trestní stíhání bylo zahájeno proti osmi osobám, u všech osmi pro přečin výtržnictví," potvrdil Aktuálně.cz šéf žalobců v Praze 2 Tomáš Svoboda, jehož lidé vyšetřování dozorují.
Pohrdání soudem a násilí proti veřejné moci
Výtržnictví není jediný skutek, kvůli kterému policisté rozdali obvinění. Jednání některých naplnilo kvalifikaci dalších deliktů. "Z těchto osmi je pět osob stíháno též pro přečin násilí proti orgánu veřejné moci a jedna z nich navíc i pro přečin pohrdání soudem," upřesnil vedoucí státní zástupce Svoboda.
Jako jediný je ze všech tří skutků obviněný Pavel Zítko, který se během pandemie nemoci covid-19 profiloval jako jeden z nejvýraznějších českých dezinformátorů. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu otevřeně podporuje režim ruského vládce Vladimira Putina. Zítkovi v případě uznání viny hrozí až pět let vězení.
Nejpřísněji postihovaný delikt je násilí proti orgánu veřejné moci, horní sazba je pět let vězení. Vedle Zítka jsou obvinění Rudolf Vávra, Jiří Hradil či Lukáš Cipro, policie je stíhá kvůli výtržnictví a násilí proti orgánu veřejné moci. Stíhaným je také Jiří Tesarčík. Sám Zítko je v jiné kauze podezřelý i ze zpronevěry, policie ho kvůli tomu 10. října na několik hodin zadržela.
"Nikdo není nad zákon"
"Nikdo z nás není zákon a nikdo z nás není nad zákon. Podobné excesy ukazují, jak blízko je od lživého nebo nenávistného slova k násilnému činu," uvedl tehdy k incidentu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho resort odpovídá za policii, jež na místo dorazila, aby pomohla justiční stráži zjednat pořádek a jednání soudu mohlo pokračovat.
Dav před jednací síní na justiční stráž křičel "gestapo". Vláda Petra Fialy se násilnostmi u soudu zabývala o dva dny později. "Zásah policie a justiční stráže při incidentu u Městského soudu v Praze byl profesionální. Existuje několik skupin obyvatelstva, které si myslí, že pro ně neplatí právní řád," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Obdobné rizikové soudy od té doby provází přísnější bezpečnostní opatření, na místě bývají policisté s automatickými zbraněmi. Za těchto podmínek proběhlo v červnu hlavní líčení v kauze dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka kvůli pronásledování lékařů. Při inkriminovaném jednání Městského soudu v Praze dostala Peterková pravomocnou podmínku dva roky se zkušební lhůtou tří let.
