Praha - Švédský lékař Mats Brännström v roce 2013 transplantoval dělohu u 11 žen, čtyři pacientky následně jako první ženy s transplantovanou dělohou na světě porodily zdravé dítě, pátá je těhotná.
Z jedenácti transplantací, které Brännström v roce 2013 vedl, bylo celkem devět úspěšných. V pěti případech byla dárkyní matka, po jednom pak sestra, sestra matky, tchyně a rodinná kamarádka. “Pokud mohou být dárkyní, chceme matky. Paradoxem je, že vůbec první zdravé dítě se narodilo v září minulého roku a dárkyní byla kamarádka,” řekl Brännström, který je vedoucím lékařem kliniky porodnictví a gynekologie Sahlgrenska Academy Univerzity v Göteborgu ve Švédsku.
Za sérii transplantací obdrží Brännström výroční cenu České transplantační nadace za rozvoj transplantační medicíny za rok 2014. Ocenění dostane ve čtvrtek večer v historické aule pražského Karolina.
Všechny dělohy pocházely od živých dárkyň, transplantace je však možná i od zemřelé. Zatím však nebyla úspěšná. “V případě, že je od žijící dárkyně, musí vždy následovat umělé oplodnění. Transplantace je pouze dělohy, a ne celého aparátu, který je zapotřebí,” vysvětlil ředitel České transplantační nadace Štefan Vítko.
Bláznivý nápad pacientky
Úspěšné transplantace dělohy Vítko označil za celosvětově unikátní počin. “Kromě Brännströma provedli v minulosti transplantaci dělohy dva lékaři, ale žádná z těch operací nebyla úspěšná natolik, aby se narodilo zdravé dítě,” uvedl ředitel nadace.
Myšlenkou transplantace dělohy se Brännström zabývá již od roku 1988, kdy pacientce se zhoubným nádorem musela být děloha odstraněna. “Musel jsem jí říct, že pravděpodobně vyléčíme její rakovinu, ale už nikdy nebude moci mít dítě. A ona mi řekla: nemůžete mi transplantovat dělohu?” zavzpomínal Brännström s tím, že to nejdříve považoval za bláznivý nápad.
“Nikdy dříve mě nenapadlo, že bychom mohli transplantovat dělohu. Pak jsem o tom ale diskutoval s kolegy a řekli jsme si, že by to možná bylo proveditelné,” popsal lékař. Dodal, že pacientka bohužel již zemřela, jinak by se s ní setkal, aby jí poděkoval.
Následně začal provádět výzkum, nejdříve na myších. Jako jeden z nejdůležitějších momentů označil rok 2003, kdy jedna z jeho studentek poprvé úspěšně transplantovala dělohu myši. “Pokud by neuspěla, myslím, že bychom projekt již ukončili,” řekl švédský lékař. Zároveň však zdůraznil důležitost dlouhodobého systematického výzkumu.
Brännström původně předpokládal, že operace bude trvat přibližně čtyři až šest hodin. Tak dlouho však trvá jen samotná transplantace dělohy do ženy, předchází jí až dvanáctihodinová operace dárkyně. Po transplantaci žena stráví šest dní v nemocnici. Od okamžiku, kdy žena přijde za lékařem, do operace uběhne přibližně půl roku. Během té doby musí žena podstoupit psychologické a zdravotní testy.
Příští rok by se mělo ve švédském Göteborgu otevřít centrum pro transplantaci děloh. To by podle Brännströmma mohly využívat i ženy z České republiky. “Evropský zákon totiž říká, že pokud je zde léčba, kterou vám vaše země nemůže nabídnout, máte právo na tuto léčbu v jiné zemi, kde je dostupná,” uvedl lékař.
Do budoucna předpokládá, že operace bude rutinní a její doba klesne přibližně na polovinu. Podle odhadu by transplantace dělohy mohla pomoci až pěti procentům neplodných žen.
Česká transplantační nadace na podporu dárcovství a transplantací uděluje výroční cenu českým i zahraničním vědcům za mimořádné zásluhy už od roku 1998. Mezi dříve oceněné laureáty patří například Bohdan Pomahač, který jako první provedl transplantaci celé tváře ve Spojených státech.
