Praha - Před 64 lety - po propuknutí Pražského povstání - pobili němečtí okupanti několik desítek obyvatel Žižkova.
Viníci ze školy Na Pražačce, která za války sloužila jako kasárna pro úderné oddíly SA, přitom nikdy nebyli potrestáni. Také proto, že se Státní bezpečnost o tragické události na samém sklonku války začala zajímat až v polovině 70. let a navíc se ve vyšetřování dopustila chyb.
"Za Pražačku nebyl nikdo potrestán," potvrdil Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, který masakr civilistů na pražském Žižkově ve výročí Pražského povstání zrekonstruoval.
A nejspíš už ani nikdo potrestán nebude, přestože má ústav k dispozici písemná svědectví proti dvěma válečným zločincům z Prahy. "Nejsme ale schopni je přiřadit k žádné žijící, nebo nežijící osobě," vysvětlil Žáček.
Hnědé košile vyrazily na lov lidí
Jednotkám SA (Sturmabteilung), které vznikly už ve 20. letech minulého století, se také podle charakteristické barvy uniformy říkalo "hnědé košile".
"Mladí fanatičtí nacisté v hnědých uniformách s hákovými kříži na rukávech a v maskovacích pláštích začali terorizovat okolí ihned po začátku povstání," konstatoval Žáček. Mnohým z nich bylo teprve sedmnáct, osmnáct let.
Už 5. května 1945, první den povstání a pět dní po sebevraždě Adolfa Hitlera zavlekli do kasáren Na Pražačce na osm desítek rukojmí, chyceným se zbraněmi v rukou i bez nich. Na dvoře školy je pak mučili a posléze zastřelili.
Nacisté zastřelili i vyjednávače s bílou vlajkou
Servírka Drahomíra Matoušková, která musela v kasárnách sloužit v důstojnické jídelně, později vypověděla, že ve večerních hodinách prvního dne povstání odváželo nákladní auto okolo 17 mrtvých. Nacisté je nejspíš hodili do Vltavy.
Další mrtvé okupanti ukládali do hromadného hrobu na zahradě. Zabili více než čtyřicet civilistů, přesný počet a všechna jména se ovšem nikdy nepodařilo zjistit.
Potvrzenou obětí se stal štábní strážmistr Václav Bečvář, který vstoupil do areálu školy-kasáren jako vyjednávač s bílou vlajkou. Hnědé košile ho zastřelily. Aby jednotka SA prorazila přes okolní barikády, nasadila zajatce z kasáren jako živé štíty.
Večer 8. května, po podepsané kapitulaci, opustili nacisté kasárna Na Pražačce, spojili se v Karlíně s dalšími jednotkami a vyrazili do amerického zajetí u Ejpovic na Plzeňsku.
StB popletla jména velitelů
Státní bezpečnost se událostmi na pražském Žižkově začala zabývat až zhruba po třiceti letech. Vycházela i z vyšetřování bezprostředně po skončení války.
Při pátrání po válečných zločincích se obrátila i na Stasi, tajnou policii spřátelené NDR. Ale ani to jí nepomohlo. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček soudí, že StB nepostupovala při pátrání správně a navíc pozdě.
Státní bezpečnost například i popletla jméno velitele žižkovské jednotky SA, který se jmenoval Adolf Franz Zimmermann. StB ho zaměnila za velitele stejného jména, který ovšem působil u jednotky ještě před válkou.
Rekonstrukce událostí před 64 lety na pražském Žižkově je součástí obsáhlého projektu ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Doba nesvobody 1939 - 1945. Výsledky bádání zveřejňuje ústav na své internetové stránce - podrobnosti ZDE.
