Praha - Za pokus o vraždu spoluvězně kladivem stráví recidivista Patrik Kónya ve vězení dalších 30 let, poté bude zavřený v zabezpečovací detenci. Trest mu potvrdil odvolací Vrchní soud v Praze.
Mladík zaútočil loni v březnu ve valdické věznici, kde si odpykává 20 let za ubití otčíma. Státní zástupkyně pro Kónyu požadovala doživotí, podle soudců však pro uložení nejpřísnějšího trestu nebyly splněny zákonné podmínky.
Šestadvacetiletý Kónya zasadil svému spoluvězni nejméně pět úderů do temene i obličeje. Zhmoždil mu mozek, způsobil mu tříštivé zlomeniny kostí a roztrhl mu oko. Muže zachránil okamžitý letecký transport do nemocnice a operace.
Útok sice přežil, je ale nepohyblivý a téměř nevidomý. Jeho stav vyžaduje stálou ošetřovatelskou péči, soudy mu kvůli tomu přerušily výkon trestu.
Kónya řekl po napadení policistům, že od rána potřeboval vyventilovat vnitřní napětí. Na pracovišti proto sebral kladivo, původně prý chtěl rozbít umyvadlo či mísu na toaletě.
Neměl jsem s ním konflikt
Potkal ale jiného odsouzeného, se kterým podle vlastních slov nikdy neměl konflikt. Přesto na něj zaútočil, čímž se uklidnil. Poté odešel za dozorcem, kterému oznámil, že nejspíš zabil spoluvězně.
Proti původnímu únorovému verdiktu Krajského soudu v Hradci Králové podala odvolání jak žalobkyně, tak i Kónya, kterému se nelíbila výše výjimečného trestu a především uložení zabezpečovací detence.
Jeho advokát argumentoval tím, že soudy vlastně rozhodují o něčem, co má nastat až za několik desítek let.
"V té době už klient vůbec nemusí být naživu. A i když bude, ve výkonu trestu se bude podrobovat různým terapeutickým programům a může u něj nastat pozitivní změna," upozornil. Vrchní soud však obě odvolání zamítl jako nedůvodná.
Doživotí za vraždu lze podle trestního zákoníku uložit, pokud pohnutka pachatele nebo způsob provedení činu byly zvlášť zavrženíhodné nebo pokud je následek vraždy "zvlášť těžký a těžko napravitelný".
Je společensky nebezpečný
"Podmínky pro uložení doživotního trestu nejsou dány. Způsob provedení činu byl celkem běžný: pokud chceme někoho usmrtit kladivem, musíme mu obvykle zasadit několik ran, a nešlo tedy o exces. O pohnutce dodnes nevíme, jaká byla, a zvlášť nenapravitelný následek je podle judikatury smrt více osob," shrnul předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Třicetiletý trest s detencí podle něj na druhou stranu rozhodně není nepřiměřeně přísný a odpovídá závěru znalců, podle nichž je mladík agresivní, bezcitný a asociální a jeho opětovné začlenění do společnosti je takřka vyloučeno.
"Činu se dopustil ve stavu zmenšené příčetnosti a tento jeho stav už není ovlivnitelný medikací. Pokud se pohybuje na svobodě, je společensky nebezpečný, takže uložení detence je plně na místě," konstatoval soudce.
Připomněl, že o pokračování detence pravidelně rozhoduje soud, který může na návrh lékařů rozhodnout o Kónyově propuštění.
Muž se hájil tím, že mu vězeňský lékař vysadil dlouhodobě užívané léky na uklidnění. V minulosti byl opakovaně trestaný, od svých 18 let strávil mimo vězení 60 dnů. Otčíma zavraždil v roce 2009 kladivem a sekerou dva měsíce po propuštění na svobodu. Po činu ho okradl.
Podle rozsudku musí Kónya uhradit napadenému vězni téměř 500.000 korun, další milion korun má zaplatit zdravotní pojišťovně.
