Praha - Lidé patrně zaplatí více peněz za vydání cestovního pasu v kratší lhůtě. Budou taky hradit stokorunu za zrušení trvalého pobytu. Předlohu, která mění příslušné zákony, podpořila v úvodním kole Sněmovna.
Nyní ji projednají výbor pro veřejnou správu a ústavně-právní a bezpečnostní výbor. Obce by díky úpravám mohly získat navíc do svých rozpočtů zhruba 156 milionů korun.
Za expresní pas lidé zaplatí podle novely čtyři tisíce korun místo nynějších 1500 korun. Pas ale bude nově se strojově čitelnými biometrickými údaji a jeho vydání potrvá šest pracovních dní místo nynějších 15 dní. Děti do 15 let budou mít "rychlý" pas za dva tisíce korun místo nynější tisícikoruny.
Tyto pasy už nebudou mít omezenou platnost na šest měsíců jako nyní. Cestovní doklady bez biometrických údajů se od příštího roku nebudou kvůli malému zabezpečení vydávat vůbec.
Standardní pasy se nezdražují
Základní cena pasu, který budou chtít lidé do 30 dní, zůstane na 600 korunách. Novinkou novely je také to, že lidé budou moct požádat o cestovní pas na jakémkoliv úřadu a tam si jej také budou moct vyzvednout.
Nyní dostanou pas pouze tam, kde mají trvalé bydliště. Tato úprava bude nově platit i pro občanské průkazy. Lidé si je nebudou moci vyzvednout na jiném úřadě než na tom, na němž si o nový průkaz požádali.
Návrh má také zavést poplatek 200 korun za vydání nového občanského průkazu kvůli zápisu titulu nebo vědecké hodnosti, případně z jiných osobních důvodů. Novela zákona zahrnuje i technické změny a sjednocuje pravidla kvůli novinkám v soukromém právu.
Změny se dotknou i zákona o evidenci obyvatel. Česká televize a Český rozhlas by nově měly mít přístup do registru obyvatel kvůli evidenci poplatníků a vymáhání dlužných částek.
Obecní úřady budou muset podle novely umožnit lidem, kteří na nich mají hlášen trvalý pobyt, přebírat oznámení o uložení zásilky.
"Toto ustanovení umožní použít fikci doručení a zefektivnit tím procesní řízení," stojí v důvodové zprávě. Zavedením stokorunového poplatku chce ministerstvo zabránit účelovému rušení pobytu, kterého lidé využívají hlavně v případech, kdy se skrývají před exekutory, soudy nebo policií.
