Jan Palach se coby student historie s Bednárikovou, tehdejší studentkou novinařiny na Fakultě sociálních věd a publicistiky (dnešní Fakulta sociálních věd, pozn. red.) seznámil na podzim 1968. Slovenka odešla do Prahy právě na univerzitu, pocházela z Nitry a narodila se 18. září 1944, tedy o čtyři roky dříve než Palach.
Dvojice se potkala díky druhé dívce, která pro Jana Palacha hodně znamenala - Heleně Zahradníkové. S tou se kamarádil už od útlého dětství, jejich rodiny žily ve Všetatech, kde Palach vyrůstal. Zahradníkovi se sice v Heleniných šesti letech odstěhovali na Moravu, ani to ale důvěrný vztah nenarušilo. Navíc Zahradníková šla potom také studovat do Prahy. Na žurnalistice se seznámila s Bednárikovou, s níž bydlela i na stejné koleji Univerzity Karlovy - Na Větrníku. Přátelství tak panovalo i mezi oběma, pro Palacha důležitými, ženami.
Jak blízko ale ke každé z nich měl, není dodnes úplně jasné. Méně "záhadné" bylo Palachovo pouto k Zahradníkové. Choval k ní spíš otcovský a pečovatelský vztah. To mohlo být dáno také tím, že dívka měla podlomené zdraví - postihla ji obrna, kvůli které byla tělesně postižená. Současně se ale o Zahradníkové hovoří jako o údajné Palachově snoubence. Pravdou nicméně je, že už od raného věku byli velmi dobří přátelé.
Větší otázky bezesporu vzbuzuje vztah Palach-Bednáriková. Někteří badatelé se domnívají, že jejich kamarádství přerostlo v milostný poměr. Traduje se například, že Bednáriková připravila Palacha o panictví.
"Obě - Helenka i Eva - hrály v Janově životě určitou roli. Nikdo přesně neví, jaké to role byly. Je přece známo, že Jan byl v milostných záležitostech absolutně mlčenlivý. Neměl potřebu odkrývat své intimní problémy. A vůbec to byla stránka života, kterou nepokládal za vhodnou pro jakoukoliv diskusi," vzpomínal novinář a spisovatel Jiří Lederer v knize Jan Palach: Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta z roku 1990.
"Jeden psycholog, který se snažil vniknout ex post do Janova života, usuzoval, že jeho vztah k Helence byl citově-pečovatelský, kdežto s Evou prý měl vztah sexuální, biologický. Že mu prý Eva jako žena otevřela nový svět, který Jan dosud neznal. Jenže to všechno jsou pouhé odhady," dodal ve své publikaci Lederer s tím, že Palach mohl koneckonců před Zahradníkovou vztah s její kamarádkou tajit. Dvojice se nicméně znala poměrně krátce. Seznámili se v říjnu 1968, Palach se na protest proti komunistickému režimu upálil 16. ledna 1969.
Trest za pašování baloňáků
Osobní vztah Palacha s Bednárikovou ale není to jediné, nad čím si dodnes někteří odborníci lámou hlavu. Podobně nejasné například je, do jaké míry ji později v životě ovlivnila její kriminální minulost. I ta mohla být například podle historika Petra Blažka z Ústavu pro studium totalitních režimů jedním z důvodů, proč se Slovenka rozhodla "prchnout" v mladém věku do Prahy.
Evu Bednárikovou zadržela v květnu 1965 Státní bezpečnost (StB) kvůli nákupu pašovaných oděvů z Rakouska, které pak dívka s malým ziskem prodávala známým. V říjnu téhož roku ji za to Krajský soud v Bratislavě odsoudil k roční podmínce. "Měla známého, nějakého rakouského mladíka, od kterého podle obžaloby dostala asi nějaké tři baloňáky, a za to byla potom odsouzená. Myslím si, že to mohl být i jeden z důvodů, proč šla studovat do Prahy," vysvětluje historik Petr Blažek pro deník Aktuálně.cz.
"To (odsouzení za pašování několika plášťů, pozn. red.) je z dnešního pohledu trochu absurdita, ale tehdy to pro tak velmi mladou dívku zřejmě znamenalo velký zlom," popisuje Blažek a klade si otázku, do jaké míry odsouzení mohlo ovlivnit život Bednárikové. "Když se začala objevovat v různých médiích v souvislosti s posledními slovy Jana Palacha, vyšetřovatelům Veřejné bezpečnosti přišlo anonymní upozornění, ve kterém stálo, že spolupracuje s policií v Bratislavě," poukazuje Blažek na další nepotvrzené spekulace, které kolem Bednárikové panují.
Anonymní dopis z Bratislavy obdrželi vyšetřovatelé Palachova činu z řad Veřejné bezpečnosti na konci ledna 1969. Podle Blažka a dalších historiků, kteří spolupracovali na rozsáhlém díle Jan Palach ’69, nelze vyloučit, že Bednáriková mohla být vzhledem ke kriminální minulosti, o níž v Praze patrně nikdo z jejích známých neměl tušení, vydíratelná. Petr Blažek ale zdůrazňuje, že neexistuje jediná potvrzená informace, že by Bednáriková s policisty spolupracovala.
Video: Jan Palach a jeho rozhovor s doktorkou v nemocnici po upálení
"Bohužel nemáme k dispozici databáze spolupracovníků slovenské kriminálky, takže se to nedá ověřit," dodal Blažek. V Ústavu paměti národa v Bratislavě je k této kauze dochován skupinový vyšetřovací spis. Osobní svazek vedený v roce 1965 StB v Bratislavě byl podle příslušného registračního protokolu zničen.
Dopisy umírajícímu
Eva Bednáriková stála v popředí zájmu vyšetřovatelů i proto, že Jana Palacha po jeho činu hned dvakrát navštívila. Jak ve svědectvích některých lékařů (například Radko Vrabce), tak v dokumentech Veřejné bezpečnosti stojí, že si Palach návštěvu Bednárikové vyžádal.
"Podle verze, která se objevuje i v dokumentaci, měl Palach v noci volat Evino jméno, z čehož řada lidí usuzuje, že k ní měl blízký vztah," vrací se historik Petr Blažek ke vztahu mezi dvěma studenty.
Eva Bednáriková a Helena Zahradníková také předtím umírajícímu Palachovi, který měl na 85 procentech těla popáleniny, poslaly do nemocnice dvě psaní.
"Byly to takové hezké, dívčí dopisy, ze kterých je vidět, že jsou v šoku a snaží se mu napsat něco pěkného. Zřejmě jim zdravotnický personál řekl, aby mu napsaly něco povzbudivého," říká k tomu Petr Blažek.
Lékař Radko Vrabec měl pak Bednárikové ráno 19. ledna zavolat na kolej a požádat o její návštěvu. Autoři knihy Jan Palach ’69 uvažují nad tím, že Slovenka byla pozvaná do nemocnice zřejmě hlavně proto, aby se pokusila zjistit jména lidí, kteří by případně Palacha chtěli v jeho činu následovat. Ani to ale není stoprocentně ověřená verze.
Když se Bednáriková do Borůvkova ústavu dostavila, Palach ji požádal, aby k němu přivedla Lubomíra Holečka, jednoho z čelných představitelů studentského hnutí na vysokých školách. Bednáriková Holečka sice osobně neznala, s pomocí dalších lidí se jí ho ale podařilo rychle sehnat a přivést do nemocnice.
Bednáriková nemluví s novináři
U Palachova lůžka pak stáli oba, v pokoji nechyběla ani zdravotní sestra. O asi dvacetiminutové návštěvě potom dvojice informovala veřejnost. Holeček s Bednárikovou sepsali text, v němž tvrdili, že Palach vyzývá své následovníky, aby se neupalovali. S tímto prohlášením vystupovali v médiích i na různých shromážděních. Zde se můžete podívat také na její rozhovor v někdejší Československé televizi, kam byla kvůli Palachovi pozvána i se Zahradníkovou. Interview proběhlo 21. ledna.
Když Bednáriková a Holeček Palacha v den jeho smrti 19. ledna navštívili, pacient už nebyl schopen příliš artikulovat a mluvil spíš nesrozumitelně. Je tedy otázka, co ve skutečnosti slyšeli a také co pak interpretovali lidem. Jediný záznam z tohoto setkání si dělal Holeček a i v tomto případě je otázka, co všechno se rozhodl si zaznamenat.
Kolem postavy Evy Bednárikové panuje i padesát let od Palachova činu řada nejasností. Dnes čtyřiasedmdesátiletá žena odmítá mluvit s médii. Bednárikovou se pokusili neúspěšně kontaktovat například historik Petr Blažek i tvůrci filmů Hořící keř a Jan Palach, které o oběti studenta historie pojednávají. O jejím dalším životě se toho mnoho neví - snad jen, že studium žurnalistiky úspěšně dokončila.
Pozn. Postava Bednárikové se objevila také ve filmu režiséra Roberta Sedláčka Jan Palach z minulého roku, kde ji ztvárnila slovenská herečka Kristína Kanátová. V níže přiloženém traileru filmu ji můžete vidět například v úseku 0:23-0:25 min.
