Vyučený truhlář Jaroslav Procházka v roce 1998 podepsal potvrzení, že svému dodavateli dluží 314 tisíc korun, a souhlasil s denním penále 1300 korun. Prudce narůstající dluh ale nebyl schopný splácet, brzy zkrachoval a skončil i v exekuci. Jeho dluh nakonec vzrostl na 8,4 milionu korun. Příběh deník Aktuálně.cz popsal spolu s několika dalšími osudy lidí v dluhové pasti ve speciálu Chudé Česko. Teď je prvním, který má dobrý konec.
"Věřitel se rozhodl svoje odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Plzni stáhnout. Tím je úspěšně dobojováno," uvedl právník Petr Němec, zakladatel webu Exekutor má smůlu, který Procházku zastupoval. Muž, jehož jméno bylo na jeho přání změněno, letos v březnu po dvaceti letech obracení se na soudy i ministra spravedlnosti poprvé uspěl. Okresní soud v Plzni mu vyhověl a označil dosavadní řízení za nespravedlivé.
"Jelikož je exekuce vedena již čtrnáctým rokem, přičemž byla uhrazena jistina, je nutno konstatovat, že výše smluvní pokuty 8 356 878 Kč je v současné době výrazně nepřiměřená, s ohledem na věk povinného a jeho výdělečné možnosti je nutno ji v současné výši považovat za likvidační," uvedla ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Lenka Šaňková.
Další vedení exekuce by podle soudkyně vedlo k nesmyslnému navyšování vymáhané částky a nákladů exekuce a dlužník by nemohl částku splatit. "Jelikož je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva a další vedení exekuce v této věci by exekuční soud shledal nespravedlivým, rozhodl o zastavení této exekuce," píše Šaňková.
Věřitel se však proti rozsudku odvolal. Nynější usnesení plzeňského krajského soudu ale dělá za případem tečku. "Dříve než o odvolání bylo rozhodnuto, oprávněný vzal odvolání v plném rozsahu zpět podáním ze dne 24. 4. 2019 s odkazem na nález Ústavního soudu (v jiném případě, pozn. red.), kterým bylo mimo jiné konstatováno, že smluvní pokuta sjednaná ve výši 0,5 procenta denně je neadekvátní a neměla by tedy být vůči dlužníku přiznávána," píše soudkyně Jitka Lukešová a dodává, že stažené odvolání už nelze znovu podat.
Teprve druhý podobný úspěch u soudu
Procházka dodnes tvrdí, že celý závazek vznikl podvodem. Jeden z jeho dodavatelů po něm prý chtěl neoprávněně zaplatit dvakrát za jednou dodaný nábytek. "On a jeho právník mě podrobili nátlaku, vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači a já pak podepsal, že ty peníze opravdu dlužím, a ještě souhlasil s denním penále 1300 korun. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," tvrdí muž.
Ať už je pravda jakákoli, Procházka, který poté začal pracovat jako řidič autobusu, základní dluh z nízkého platu postupně splatil. 8,4 milionu korun však nebyl muž, který je dnes už v důchodu, nikdy schopen ušetřit.
Podobné vyústění případu a výrok soudu jsou zatím v české právní praxi výjimečné. Zvláště v případě, kdy byla exekuce vedena v souladu se zákony. "V rámci naší agendy je to druhý podobný případ, kdy soud zastavuje exekuci kvůli nepřiměřenosti či nespravedlnosti," uvedl Němec. Ten před soudem argumentoval i výrokem Ústavního soudu, který umožňuje exekuci zastavit v případě, pokud by její vedení znamenalo popření základních principů právního státu.
Procházkův příběh je mezi statisíci českých dlužníků - podle Mapy exekucí bylo v roce 2017 v Česku v exekuci 863 tisíc lidí - netypický. Na vznik velké skupiny lidí v dluzích a exekucích měla silný vliv neexistence regulace nebankovních společností, které často půjčovaly s lichvářskými úroky. Lidé pak často "vytloukali" jednu půjčku jinou.
Procházka měl ale věřitele jediného. Lichvářské úroky a penále ale často účtovali i jednotliví věřitelé v rámci smluv mezi podnikateli. Procházkův podnik přitom v roce 1998 existoval už osm let a slušně prosperoval. Roční obrat firmy otce a syna byl mezi 800 a 900 tisíci korun. Vyplatit najednou 314 tisíc a poté 1300 denně ale bylo nad jejich možnosti.
"Nezvládli jsme to a já šel do práce dělat řidiče," popsal muž. Jenže splácet stále narůstající statisícový dluh z ročního platu 95 tisíc hrubého nešlo už vůbec. "Vzal jsem si proto půjčku 150 tisíc, ze které jsem měsíčně splácel aspoň 2900," uvedl muž, který z původního dluhu zaplatil přes 500 tisíc.
Podepsal jste, tak plaťte
Procházka říká, že s věřitelem, jehož se Aktuálně.cz snažilo na jediné dostupné adrese bezvýsledně kontaktovat i doporučeným dopisem s otázkami, se několikrát snažil domluvit. Dal věc i k soudu. "Vždy mi ale řekli, že v 90. letech to byla divočina, dluhy včetně onoho vyděračského penále jsem podepsal, takže je musím zaplatit. Psal jsem i ministru spravedlnosti, obrátil jsem se na organizaci Člověk v tísni." Všechno však bylo marné.
"Je mi to neuvěřitelně líto, nikdy jsem nikomu nic nedlužil. Hlavně kvůli dětem. Stále se mi nechce věřit, že je u nás možné udělat z dluhu 314 tisíc skoro osm milionů. A že to potkalo zrovna mě," svěřil se loni na podzim.
Když už se muž pomalu smířil s tím, že bude celý život, i z nadcházejícího důchodu, splácet, potkal se s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem. A ten ho spojil s právníkem Němcem, který se na problematiku exekucí specializuje. "Oběma moc děkuji, díky jejich pomoci teď cítím velkou úlevu," řekl Procházka.
