Petrovice u Karviné - Koženková sedadla ve vagónu Polských drah zejí prázdnotou. A když výpravčí v Petrovicích u Karviné zvedne plácačku, dali by se cestující v motoráku do Polska spočítat na prstech jedné ruky.
Nic na věci nemění skutečnost, že z nádraží zmizely policejní hlídky a na cestě k sousedům už doklady nikomu ukazovat nemusíte. Prázdné vlaky směr Schengenský prostor vyjíždějí denně v celém českém pohraničí.
Kdo chce totiž svobodu pohybu v Schengenském prostoru vychutnat na kolejích, ten si musí pořádně připlatit. Cestovat z Česka za hranice vlakem je totiž ten nejdražší způsob dopravy a lidé proto o něj nemají zájem.
Schengenský prostor bez hranic - Zebrzydowice, únor 2008
Třináct kilometrů z Ostravy hlavního nádraží do polského městečka Chalupki přijde ve druhé třídě osobního vlaku na 86 korun. Lístek ze Znojma do osmnáct kilometrů vzdáleného Retzu stojí 143 korun a za cestu z Děčína do Drážďan zaplatíte 379 korun.
Při jízdě přes hranici tak zaplatíte vždy daleko více, než kdybyste tu samou vzdálenost ujeli po českém vnitrozemí.
Nahlédněte do mapy: Kde českou hranici protíná železnice?
Neplatí to však pouze pro cestování do zemí, kde je železniční doprava dražší než v Česku. Více zaplatíte například i cestou na Slovensko.
Kolik to stojí?
- Břeclav - Kúty
18 km - 53 Kč - Třinec - Čadca
31 km - 67 Kč - Ostrava - Chalupki
13 km - 86 Kč - Ostrava - Katowice
89 km - 246 Kč - Děčín - Bad Schandau
23 km - 134 Kč - Děčín - Drážďany
63 km - 379 Kč - Znojmo - Retz
18 km - 143 Kč - České Budějovice - Linec
125 km - 440 Kč
Zdroj: www.cd.cz
Autem nebo také pěšky
"Kdo může, jede za hranice autem a za patnáct minut je tam. Vlaky lidé využívají až jako spojení do vzdálenějších měst na Slovensku," říká Tereza Zonygová z hraničního města Lanžhot.
Podobné to je také v česko-polském pohraničí. "Většina lidí železničního spojení nevyužívá. Autem je to komfortnější a rychlejší. Vlak se prostě nevyplatí," uvedl Pavel Vavrečka z městského úřadu v Bohumíně.
Čtěte: Devadesát kilometrů za devět hodin
Hraniční kontroly tedy zmizely, ale překážky pro cestování vlakem ne. Důvody jsou ekonomické a připouštějí to i České dráhy. "Pokud si kupujete mezinárodní jízdenku, vyjde vás dráž, než když si pořídíte dvě na sebe navazující jízdenky v obou zemích," potvrzuje manažer komunikace Českých drah Radek Joklík.
Hranici Česká republiky přitom tratě pro osobní dopravu protínají na dvaceti šesti místech, ale většina z nich není pro cestující zajímavá.
Vědí to například také cestující v Českém Těšíně. Odtud sice jezdí pravidelný vlak do polských Katovic, ale lidé tady do něj nenasedají. Přejdou raději pěšky do Ciezsyna a cestují za levnější polskou jízdenku.
Provize, administrativa, euro
"Náklady na cestování po železnici se v mezinárodní dopravě odvíjí od ceníku každého dopravce," vysvětluje Radek Joklík. "Jde tedy o zcela jiný systém než v autobusové nebo letecké dopravě, kde cestujete s jednou společností z nástupního až do výstupního bodu v zahraničí."
Ceny mezinárodních jízdenek jsou vyšší z několika důvodů. Do ceny jsou započítávány náklady na administrativu, která je nezbytná pro rozúčtování celkové sumy mezi jednotlivé dopravce.
U vnitrostátních jízdenek také neexistuje provize za prodej, běžná u mezinárodní dopravy v celé Evropě, a ta činí 10 procent.
Vliv má také momentální kurz eura, protože tarify jednotlivých dopravců jsou uvedeny v této měně a je jedno, zda ji v dané zemi používají.
Výjimkou při cestování v pohraničí jsou některé slevy, které České dráhy občas cestujícím nabízejí. Patří mezi ně například slevy na vybrané spoje do Německa v době předvánočních nákupů.
Ve starých státech Evropské Unie existují různé případy, kdy se sousední dopravci dohodli a nabídli cestujícím trvale nižší cenu.
Rakouský Salcburk je například považován za vnitrostátní stanici Německých železnic, německý Pasov je stejně tak považován za vnitrostátní stanici Rakouských železnic. Zde je tedy mezinárodní cestování cenově shodné s vnitrostátním. Naopak ve spojích mezi Rakouskem a Itálií se zase platí zvláštní příplatky.
