Podle ministerstva vnitra se pravděpodobně jednalo o organizovaný útěk. Běženci se budou snažit dostat dál do zemí západní Evropy.

"Většinou se jednalo o žadatele egyptské národnosti. Celkem se nám jich už 19 podařilo najít a vrátit zpět do přijímacích zařízení," řekla dnes ČTK Radka Kovářová z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Autor fotografie: Správa uprchlických zařízení

Infobox

V SOUVISLOSTECH

NEJSOU UPRCHLÍCI, STÁT ZAVŘE TÁBORY

• Tři ze sedmi pobytových středisek pro uprchlíky končí, kvůli stále menšímu přílivu běženců do Česka pro ně není využití.

Z Vyšních Lhot uprchlíci utekli v noci z pátku na sobotu. Dvaapadesát běženců využilo stavební práce, kvůli kterým byla vypnuta část monitorovacího systému. Šéf tábora Kamil Vývoda dnes novinářům řekl, že zařízení bylo po odhalení útěku opět zapojeno.

Kovářová dodala, že přibližně ve stejné době ve Velkých Přílepech, což je detašované pracoviště přijímacího střediska v pražské Ruzyni, selhal lidský faktor. "Fatálně selhala civilní bezpečnostní služba. Pracovník, který tam měl být, tam nebyl. Budeme z toho vyvozovat důsledky," řekla Kovářová.

Převaděči chtějí 1500 dolarů

Podezření, že se jednalo o předem připravenou akci, kterou zorganizovali nelegální převáděči, potvrzují i běženci, kteří z tábora neutekli. "Každý z nich musel za převezení zaplatit 1500 dolarů. Vůbec ale netušili, kam jedou. Jestli do Německa či Francie," řekl novinářům uprchlík Tamer Kennaway.

Foto: Martina Běhounková

Podle Kovářové jsou žadatelé o azyl povinni se režimu v přijímacích zařízeních přizpůsobit. Útěk je podle azylového zákona přestupek, za který dotyčné čeká maximálně peněžitý trest. "Pokud se vrátí sami nebo je zadrží policie ještě na našem území, nebude mít útěk na výsledek řízení vliv," řekla.

Dodala ale, že většina z uprchlých běženců na udělení statutu azylanta právo nemá. "Většina o azyl žádala z ekonomických důvodů. Pro tyto důvody ale Česká republika a ani jiné západoevropské země azyl neudělují," vysvětlila.

Uprchlíci, kteří v ČR žádají o azyl, nejdříve putují do přijímacích zařízení. Tam se podrobují lékařským prohlídkám, pracovníci ověřují jejich identitu a sepisují se žádosti o azyl. Režim je přísnější a běženci se nemohou volně pohybovat. "Přesto tam ale nemůžou fungovat vězeňské řády. Ti lidé k nám přišli požádat o pomoc. Nemůžeme je držet násilím," řekla mluvčí ministerstva.

Po všech přijímacích procedurách jsou přemístěni do pobytových zařízení, kde čekají na výsledek azylového řízení a mohou se už pohybovat volněji.