Analýza - Osm miliard navíc zaplatí v příštím roce VZP za léčení svých klientů. Její příjmy se však zvýší jen o čtyři miliardy.
Topolánkova vláda tak opakuje postup Zemanovy, Špidlovy a Grossovy vlády. Tehdejší ministři zdravotnictví nutili největší pojišťovnu platit víc, než vybrala od pojištěnců.
Letošní bilance VZP je však po zvýšení státních dotací za Paroubkovy vlády tak dobrá, že její rozpočet může čtyřmiliardovou sekyru utáhnout.
Tři procenta na inflaci nestačí
Aktuálně.cz má k dispozici pojistný plán VZP, podle kterého se rozdělí v příštím roce dvě třetiny všech zdravotnických financí. Plán už schválila správní rada pojišťovny, souhlasit ještě musí sněmovna.
Základním údajem je zvýšení příjmů ze 136 na 140 miliard korun. Tříprocentní nárůst je však nižší než předpokládaná inflace, kterou centrální banka v příštím roce odhaduje v mantinelech 4 až 6 procent.
Nízký nárůst způsobila podle analytiků VZP rozpočtová reforma. Bez ní by se bilance zlepšila o 6,5 miliardy.
O čtyři miliardy pojišťovna přijde stanovením stropů pojistného na čtyřnásobku průměrné mzdy a zmrazením dotací za státní pojištěnce. Téměř dvě miliardy si největší pojišťovna rezervuje na vracení peněz pacientům, kteří utratí za nově zaváděné poplatky u lékaře víc než pět tisíc korun.
Slabé místo: léky
Právě ve vracení peněz pacientům vidí pojistný plán největší riziko. Do pětitisícového limitu se nepočítají jen poplatky za návštěvu lékaře, za recept, nebo pobyt v nemocnici. Patří sem i případy, kdy pacient musí doplácet za lék, který nemá bezplatnou náhradu. Přípravky bez doplatku přitom nejsou ani ve všech lékových skupinách. Lékař navíc může na recept poznamenat, že předepsaný lék nelze nahradit tím bezplatným, a i v takovém případě se doplatek počítá do limitu.
"Horní limit vratek může v roce 2008 dosáhnout výše až 5 miliard korun. Vzhledem k tomu, že u řady léků je reálný doplatek výrazně nižší než doplatek do maximální úhrady, byla tato konečná částka krácena," upozorňuje pojistný plán na riziko.
VZP navíc počítá s tím, že v příštím roce výdaje za léky zmrazí. "Pokud jde o rozpočet pojišťovny, tak uspěly regulace z rathovského období. Když se úspěšně zavedou nové regulace, tak věříme, že výdaje neporostou," vysvětluje člen správní rady Jiří Schlanger.
Pokud plán vyjde, regulace ministra Julínka zopakují výsledek jeho předchůdce Ratha v roce 2006. Tehdy Češi utratili za léky podle studie společnosti IMS Health stejně jako rok předtím. Letos v prvním pololetí se výdaje za léky zvýšily proti loňsku o osm procent.
Provozní miliarda nad limit
I když příjmy neporostou, letošní bilance VZP je tak dobrá, že umožňuje v příštím roce zvýšit o tři miliardy dotace ambulantním zařízením a o další tři miliardy nemocnicím.
O dobré kondici svědčí fakt, že pojišťovna (po letošním zvýšení dotací za státní pojištěnce) splatila všechny své dluhy a ještě ji zbudou tři miliardy. Z toho 1,7 miliardy využije k tomu, aby po letech naplnila svůj rezervní fond. Dalších 1,2 miliardy utratí za provoz, i když tak překročí zákonný limit, jaký podíl z pojistného smí letos utratit. Z pojistného plánu vyplývá, že peníze půjdou především na opravy budov.
Schlanger míní, že propad příjmů v roce 2008 pojišťovna přežije. "Větší riziko vidím v dalším roce, kdy budou platby za státní pojištěnce opět relativně klesat. Přinejmenším se tak zmenší prostor pro manažerské řízení," varuje.
Záchranný pás praktikům
Pojistný plán potěší především ambulantní lékaře, zvláště praktiky, kterým chce pojišťovna platit proti letošku o třináct procent navíc.
Dále čtěte:
- Nedělní dění:
Komunisté a ČSSD poslali reformu k soudu
- Spočítáno:
Většina rodin na reformě prodělá
Blogy o reformě
"Je to příjemný nárůst. Takový skok jsme v minulých letech nezažili," potvrzuje právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher.
Praktici by podle něho mohli dostat ještě víc po zavedení nových bonifikačních systémů. "Pokud se nám podaří dobře nasmlouvat konkrétní čísla, mohou se ordinacím zvýšit příjmy až o 20 procent," říká Uher. Připomíná, že podobně chtějí své platby zvýšit také ostatní pojišťovny.
Uher se shoduje se Schlangerem v tom, že pojišťovnám nic jiného než rychlé zvýšení nezbývalo. "Už letos jsme zažili několik případů, že pojišťovny nedokázaly obsadit místa po lékařích, kteří odešli do penze," říká právník.
"Platíme za to, že předchozí vlády zanedbaly zdravotnické vzdělávání a mladí praktici prostě nejsou k dispozici," potvrzuje Schlanger.
Poražení: lidé po mrtvici
Naopak nemocnicím se platby pojišťoven zvýší jen o pět procent. Po započtení inflace tak musí vyjít se stejnou částkou jako letos.
Hlavním poraženým jsou léčebny dlouhodobě nemocných, kterým se dotace zvýší o 1,2 procenta a odborné léčebné ústavy (do této kategorie patří především psychiatrické léčebny) s dvouprocentním zvýšením.
"Pojišťovny platí léčebnám výrazně méně, než jsou jejich náklady na předepsanou péči. Rozdíl se naposled zmenšil v roce 2005. Teď se nůžky opět výrazně rozevřou," varuje Petr Fiala, který pracuje jako expert pro Asociaci českých a moravských nemocnic.
Letos platí pojišťovny na dlouhodobě nemocného pacienta v průměru o 550 korun za den méně, než stojí jeho péče.
"Po reformě očekáváme růst nákladů někde mezi 8 a 10 procenty. Byli jsme ochotni přistoupit i na šestiprocentní navýšení plateb od pojišťovny," popisuje Fiala jednání, které skončilo vydáním vyhlášky, podle níž bude VZP platit víc jen o procento.
Expert nemocniční asociace odmítá argument, že výpadek příjmů nahradí poplatky od pacientů: "Na pacienta střední kategorie dostaneme na den 1095 korun, k tomu se štěstím vybereme poplatek 60 korun, ale náklady jsou ve skutečnosti 1712 korun. Přitom je jasné, že se peníze vždy vybrat ani nepodaří."
Úsporami největší pojišťovny tak budou postiženi především staří lidé, kteří se mají doléčit po operacích, například pacienti po mrtvici.
