Po mnoho let to bylo obráceně. České nadzvukové letectvo tvořené čtrnácti pronajatými švédskými supersoniky Gripen hlídalo vzdušný prostor zemí, které vlastní stíhačky neměly. Ať už šlo o Pobaltí, Island, či v poslední době Slovensko. Nyní se ovšem situace mění. Česko se stále seriózněji připravuje na variantu, že se po roce 2027 ocitne bez nadzvukových strojů.
Ještě loni na podzim ministerstvo obrany tvrdilo, že prodloužení pronájmu gripenů pro roky 2028 až 2035 připraví a podepíše se Švédy do konce letoška. To už ale neplatí. Tenhle termín se nestíhá.
"Na každém jednání, kde jsem, naposledy na ministerském setkání před měsícem v Bruselu, jsem svému švédskému kolegovi říkala, že bychom ocenili nějakou reakci ze strany Švédska na naše poslední nabídky," popisuje ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Teď jsme odeslali švédské straně dopis, ve kterém zmiňujeme, jaké jsou naše možnosti. Čekáme na reakci," pokračuje.
Podle informací Aktuálně.cz je hlavní zádrhel v tom, že Švédsko odmítá přistoupit na české požadavky, a naopak přichází s nabídkami, které jsou pro Česko cenově neakceptovatelné. Komplikované je prý i vyjednávání o nákupu letových hodin, kterých by si Česko rádo pořizovalo operativně jen tolik, kolik jich bude skutečně třeba. Od roku 2031 by totiž v Česku měly létat první stroje F-35 a úkolů pro gripeny tak bude ubývat.
Redakce oslovila i švédskou vládní exportní agenturu FMV, která prodloužení pronájmu vyjednává. Do vydání článku ovšem na zaslané dotazy nereagovala.
Stíhačky nabídla Bratislava, Varšava i Berlín
Definitivní řešení přitom musí přijít do poloviny příštího roku. "Samozřejmě hledáme nějaké varianty řešení a pevně věřím, že se domluvíme se Švédy. Uděláme pro to všechno. Na druhou stranu v příštím roce rozhodnutí musí padnout a švédská strana ví, že máme připravené různé varianty. Pro nás pro všechny by bylo ale nejjednodušší dolétat do konce životního cyklu gripeny a plynule přejít na F-35," říká Černochová.
Zároveň potvrzuje, že už se připravuje záložní řešení. To spočívá v tom, že o ochranu českého vzdušného prostoru by se na několik let postarali spojenci z NATO. Znamenalo by to, že by tu mohly stíhačky sousedních zemí zasahovat. Třeba doprovázet cizí letouny, které se nehlásí pozemní kontrole a jsou potenciální hrozbou. Variantou je i občasný průlet, jak to nyní třeba dělají i české gripeny na Slovensku.
Čeští piloti stíhaček by mezitím museli čekat na zemi a v trenažérech, než budou k dispozici první F-35.
"Když jsem minulý týden podepisovala prodloužení deklarace o ochraně slovenského vzdušného prostoru, tak jsme tam dali větu o tom, že kdybychom někdy v budoucnu potřebovali to stejné, tak podobně bratrsky se zachovají i Slováci," přibližuje Černochová.
České letectvo totiž slovenský prostor hlídá už od roku 2022, kdy se Bratislava zbavila svých zastaralých letounů MiG-29. Než bude mít k dispozici dostatek vlastních strojů F-16, nad Tatrami kromě Čechů budou létat Poláci i Maďaři.
V situaci, kdy budou mít Slováci všech čtrnáct objednaných stíhaček ze Spojených států, můžou naopak oni hlídat Česko. A nejen oni. "Tohle jsme si s ministrem obrany Robertem Kaliňákem ujednali, stejnou nabídku mám od Němců i Poláků," vypočítává Černochová.
Gripeny si Česko pronajímá dvacet let, vojáci s nimi začali chránit český vzdušný prostor na začátku roku 2005. Roční nájemné čtrnácti supersoniků nyní vychází zhruba na 1,7 miliardy korun.
Celý rozhovor s ministryní obrany Janou Černochovou vyjde na Aktuálně.cz v příštích dnech.
