Do soukromé firmy pojmenované Středisko bezpečnostní politiky s. r. o. čínská ambasáda podle předchozího zjištění Aktuálně.cz poslala minimálně 1,2 milionu korun. Společnost založili akademici Univerzity Karlovy v čele s Milošem Balabánem, kteří nedávno přiznali, že si minimálně část peněz od Číny, kterou BIS označuje za nepřátelskou mocnost, nechali jako odměnu za pořádání konferencí Česko-čínského centra UK.
Zároveň ovšem ti samí akademici za peníze českého ministerstva vnitra bádali v univerzitním výzkumném Středisku bezpečnostní politiky (název je stejný jako jejich tehdejší s. r. o.). A jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, na starosti měli i blíže neupřesněný utajený bezpečnostní výzkum vedený pod kódem VI20192022112.
Jakmile Aktuálně.cz o jejich financování komunistickým režimem informovalo, ministerstvo vnitra, které jim projekt loni zadalo, bádání zase v tichosti stoplo. Osvědčení, které jim umožnilo pracovat s utajenými informacemi, výzkumníkům předtím dala jejich mateřská Karlova univerzita, respektive rektorát Tomáše Zimy. Balabán byl jeho blízkým spolupracovníkem. Rektor ho jmenoval šéfem Česko-čínského centra, aniž by Balabán měl z minulosti dohledatelné zkušenosti s asijskou komunistickou zemí.
Čemu se akademici věnovali a zda tajné informace mohli nějak zneužít, ovšem nikdo nechce komentovat. "Po dohodě s ministerstvem vnitra došlo k ukončení jednoho projektu v utajovaném režimu, o kterém nelze podat další informace," potvrdil mluvčí Fakulty sociálních věd UK Jakub Říman.
Ani samo ministerstvo vnitra vedené šéfem ČSSD Janem Hamáčkem záležitost upřesnit nechce. "V souvislosti s odchodem některých akademických pracovníků FSV UK došlo ke změně smluvních vztahů mezi ministerstvem vnitra a FSV UK. S ohledem na zákon o ochraně utajovaných informací nemůžeme jednotlivé projekty blíže komentovat," uvedla mluvčí resortu Hana Malá. Naráží na to, že po vypuknutí skandálu Karlova univerzita Balabána, ale i jeho kolegy výzkumníky Libora Stejskala a ekonomku Mirku Kortusovou vyhodila.
Jak je to s prověrkou akademiků
Logika věci je přitom jasná. Aby akademici mohli získat přístup k utajovaným informacím, musejí mít bezpečnostní prověrku. Když původně Balabán akademickému senátu vysvětloval, že fungování jeho střediska je v pořádku, oháněl se mimo jiné i tímto dokumentem.
"Odmítl, že by působení Střediska bezpečnostní politiky (SBP) představovalo bezpečnostní riziko pro ČR. Všichni podřízení mají prověrku od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), která je vyžadována," parafrázuje oficiální zápis ze zasedání akademického senátu FSV loni v říjnu Balabánova slova, která pronesl jako součást své obhajoby.
Když však deník Aktuálně.cz tuto informaci u NBÚ ověřoval, nepotvrdila se. "Žádná z uvedených osob ani jmenovaná firma není držitelem veřejné listiny vydané Národním bezpečnostním úřadem po provedení bezpečnostního řízení (bezpečnostní prověrky)," konstatoval o Středisku bezpečnostní politiky za kancelář ředitele úřadu Jaromír Kadlec.
Balabán nyní po dotazech Aktuálně.cz vzkázal, že o NBÚ nemluvil. "Zápis z akademického senátu není přesný, zapisovatelka se dopustila chyby. Pracovníci SBP splňují podmínky pro přístup k utajované informaci a v tomto smyslu jim bylo vydáno příslušné oznámení Karlovou univerzitou," konstatoval za něj píárista Michal Donath, kterého si akademici najali. Sami komunikovat odmítají.
Zákon skutečně připouští, aby osvědčení na nejnižší stupeň utajení "vyhrazené" udělil zaměstnavatel, tedy v tomto případě univerzita.
A to potvrdilo i samo vnitro v odpovědi na interpelaci poslance Pavla Žáčka (ODS). "V rámci řešení výzkumných projektů se Miloš Balabán podílel také na projektech, které podléhaly režimu utajení ve stupni vyhrazené, přičemž mu bylo rektorem Univerzity Karlovy uděleno příslušné oznámeni. Garance bezpečnostní způsobilosti Miloše Balabána tak byla vyšší než u osob, které neřeší tento typ projektů," uvedlo vnitro
Karlova univerzita se přitom hájí, že Balabán dostal bezpečnostní prověrku nejnižšího stupně, jejíž podmínkou je jen trestní bezúhonnost, plnoletost a svéprávnost. "UK má jako zaměstnavatel možnost ze zákona vydávat oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci ve stupni vyhrazené. Doktor Balabán ji měl od května 2016. V té době o ni požádal, protože to byla podmínka pro plnění grantu, o který se ucházel, a jako zaměstnanec FSV UK měl právo zažádat. Žádosti bylo vyhověno, protože jmenovaný splnil zákonné podmínky pro vydání oznámení," uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Balabán podle něj nyní prověrku musí vrátit.
Miliony korun z grantů
V projektech ministerstva vnitra s koncem letošního ledna tak Balabán sice skončí, ale k sociální demokracii, která ho řídí, má pořád blízko. Sám ministr vnitra a předseda ČSSD Hamáček ani po dvou měsících Aktuálně.cz neodpověděl na dotaz, zda Balabán zůstane šéfem stranické komise pro obranu. Na samotném vnitru ještě do předloňského října Balabán seděl v poradní komisi pro bezpečnostní výzkum ministerstva. To ale trvá na tom, že jeho funkce neměla na jeho úspěšnost v získávání grantů od ministerstva žádný vliv.
Balabán či jeho kolegové byli ovšem v grantech od vnitra velmi úspěšní. Veřejně dohledatelné je, že v běhu měli projekty za téměř 30 milionů korun.
Na výzkum nazvaný "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva Balabán 14 milionů korun. "Cílem projektu je vytvořit metodologicky precizní, teoreticky informovanou, empiricky podloženou a zároveň úspornou a prakticky přímo využitelnou metodiku sledování indikátorů procesu rozmrzání dlouhodobě zamrzlých konfliktů," zní oficiální popis projektu. "Projekt byl řádně uzavřen ke konci roku 2019," uvedl mluvčí FSV Říman. V databázi grantů je dohledatelných celkem pět vědeckých článků, které za tu dobu Balabán napsal.
Balabán, původním povoláním voják a dnes plukovník v záloze, zasedal i v takzvané vědecké radě generálního ředitele hasičů Drahoslava Ryby, jehož organizace také spadá pod vnitro. Pod hlavičkou Střediska bezpečnostní politiky také už od roku 2015 společně s dalšími řešiteli zlepšuje schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Samotné středisko z balíku získalo 2,6 milionu.
"Cílený výzkum nových moderních technologií, metod, metodik a postupů prakticky využitelných pro zvyšování bezpečnosti státu a jeho občanů zahrnující neodkladná a dlouhodobá opatření na ochranu obyvatel, jako je varování, kolektivní a individuální ochrana, ochrana před nebezpečnými chemickými látkami, biologickými agens a zdroji ionizujícího záření, včetně specifických opatření při použití zbraní hromadného ničení," zní popis záměru.
Miliony za zkoumání vlivu cizích mocností na výzkumníky
Balabánův kolega ze Střediska bezpečnostní politiky a jednatel jejich stejnojmenné firmy, do níž tekly peníze od komunistického státu, Libor Stejskal zase dostal tři miliony na "Využití odborných kapacit civilního sektoru pro posílení schopností složek IZS". A další více než čtyři miliony loni vyfasoval na "Technologický foresight pro podporu adaptability a efektivnosti Hasičského záchranného sboru ČR", přičemž cílem mělo být "identifikovat technologické trendy a vynořující se technologie, jež budou mít podstatný vliv na činnost, funkce, organizaci a vybavení Hasičského záchranného sboru ČR".
"Projekty zaměřující se na problematiku civilní ochrany a potřeby Hasičského záchranného sboru budou pokračovat dále s obměněným řešitelským týmem," upřesnil Říman.
Spolumajitel Balabánovy firmy a badatel univerzity Jan Ludvík od roku 2017 také za grant 4,3 milionu korun vymýšlí paradoxně to, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. "Cílem projektu je vytvořit prakticky využitelnou, srozumitelnou, snadno aplikovatelnou a zároveň efektivní metodiku ochrany výzkumných organizací před nežádoucí snahou cizích mocností a dalších subjektů získávat z těchto organizací informace o jejich činnosti, jež mají nebo mohou mít význam pro ekonomickou bezpečnost a hospodářskou prosperitu České republiky," zní oficiální popis výzkumu.
Ludvík je přitom jediný z akademiků figurujících v Balabánově soukromé firmě, kterého univerzita ještě nevyhodila. "Tato věc je i nadále v řešení, proto ji nebudeme komentovat," dodal Říman.
Podle veřejné databáze loni výzkumníkům grant přisoudilo i ministerstvo obrany. Za 3,6 milionu má pro Vojenské zpravodajství až do roku 2021 zkoumat novou bezpečnostní a vojenskou realitu ve světě.
"Pohrdající senátem a fakultou"
Vedení Fakulty sociálních věd se nyní pokouší zjistit, kolik dalších milionů její akademici pokoutně nasměrovali místo na univerzitu do své soukromé firmy. Nejen čínská ambasáda, ale i soukromé či státní společnosti tam posílaly dary na pořádání konferencí pod hlavičkou univerzity, které často zaštiťoval přímo její rektor Zima.
Balabán s kolegy sice přislíbili fakultě, že nechají udělat audit firemních financí, který by měl financování nezávisle rozkrýt, ale odmítají ho zveřejnit a vedení fakulty ho chtějí dát jedině k nahlédnutí v advokátní kanceláři. Akademický senát FSV v čele s moderátorem ČT Václavem Moravcem tento týden postup Balabána a jeho spolupracovníků označil za "za pohrdající senátem a fakultou".
"Zápis ze zasedání akademického senátu vzala společnost na vědomí," reagoval jejich mluvčí Donath.
