Ministerstvo školství počítá, že ze svého rozpočtu letos na účty tuzemských vysokých škol a univerzit pošle zhruba 19 miliard korun.
"Spolu s vyšší částkou na vědu a vývoj tak dostanou proti minulému roku přibližně o 2,8 miliardy korun více," uvedla dnes ministryně školství Petra Buzková.
Nové peníze mají být podle ministerstva použity na nárůst počtu studentů.
Tento akademický rok bylo do prvního ročníku přijato zhruba 80 tisíc studentů. "Příští rok by tedy mohlo být na školy přijato až o 16 tisíc uchazečů více," doplnil ředitel odboru vysokého školství Josef Beneš.
Vysokoškoláků je stále málo...
Přestože tuzemské vysoké školy dnes přijímají téměř polovinu daného populačního ročníku, na trhu práce je diplomovaných absolventů stále nedostatek.
Díky tomu se těší výhodám, jež jsou dnes už v Evropě ojedinělé: oproti méně vzdělaným občanům mají zdaleka nejnižší vyhlídky na nezaměstnanost, pobírají vysoce nadprůměrné platy a práci si mohou vybírat.
Z nedávné studie, kterou vypracoval Jan Koucký, člen Výboru pro vzdělání OECD a poradce ministryně školství, přitom jednoznačně vyplývá, že ve vyspělých evropských zemích tomu tak není.
"Podobné je to pouze v dalších státech bývalého východní bloku, například v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku," říká Koucký, který řídí Středisko vzdělávací politiky při Univerzitě Karlově. "Příčinou tohoto jevu je rychlý rozvoj ekonomiky a současně obrovský nedostatek vysokoškoláků."
... a tak se mají velmi dobře
Analýza ukazuje, že tuzemští vysokoškoláci pobírají o 70 procent vyšší mzdu, než je celorepublikový průměr.
Ovšem v Dánsku mají mzdu vyšší než průměr jen o necelých 20 procent, jen o 23 procent lépe než většina jsou na tom absolventi norských vysokých škol.
Jak dánské, tak norské vysoké školství ovšem nezažilo hubená léta jako české školy v období komunismu. Ještě v roce 1990 byly schopny přijmout pouhých 27 tisíc studentů. Pro srovnání - loni už to bylo přes 70 tisíc uchazečů.
Ministerstvo školství má navíc na stole čerstvě přijatý Dlouhodobý záměr rozvoje vysokých škol, který počítá ještě s dalším přílivem studentů - a peněz - pro tuto oblast. Plán, který má redakce k dispozici, klade důraz na větší členění studia tak, aby školy mohlo opouštět větší množství bakalářů.
"Do roku 2010 by v terciárním sektoru - tedy na vyšších a vysokých školách - mělo být až 55 procent mladých lidí," říká náměstek ministryně pro oblast vysokých škol Petr Kolář. "V absolutních číslech by v roce 2010 mělo být v zemi 330 tisíc studentů vysokých škol, dnes je to 276 tisíc."
Výhoda na 20 let
S tím, jak bude s titulem odcházet ze škol více lidí, se zároveň postavení vysokoškoláků jako celku postupně zhorší.
Nebude to rychlý pád.
"Ročně se obměňuje jen kolem dvou procent pracovníků - tedy lidí, kteří odcházejí do důchodu a jsou naopak nahrazováni těmi, kdo na pracovní trh nově přicházejí. Za deset let se tedy obmění jen asi dvacet procent všech pracovních sil," upozorňuje Koucký.
Přestože tedy podíl vysokoškoláků razantně stoupne, stejně potrvá deset až dvacet let, než jimi začne být trh práce nasycen.
Plán nabývá obrysy
Dnešním oznámením, o kolik stát rozpočty vysokých škol navýší, tak nabývají ministerské plány - sepsané v již citovaném Dlouhodobém záměru - obrysů.
Buzková dnes uvedla, že vysoké školy získají dvojnásobnou částku za každého absolventa.
V závislosti na ekonomické náročnosti studijního programu bude činit 13.050 až 76.995 korun. U doktorských studijních programů bude zvýšena ještě o další 50 procent. Celkem vysoké školy na tento účel dostanou 852 milionů korun.
V rozpočtu je také vyčleněno 220 milionů korun na sociální stipendia, která zavádí novela vysokoškolského zákona, a 840 milionů na korun na ubytovací stipendia, která nově získají i studenti soukromých škol.
I při zvýšení počtu studentů by tak měla být podle ministerstva udržena částka na jednoho studenta přes 6000 korun ročně.#reklama
