Praha - Pokud během léta vyrazíte na severovýchod Čech, určitě na některé z budov u řek Bělá, Dědina či Divoká Orlice objevíte značku datovanou rokem 1998. Zrak budete muset zvednout hodně vysoko.
Před deseti lety, 22. a 23. července, se v podhůří Orlických hor přehnaly katastrofální lokální povodně, při nichž zahynulo šest lidí.
Povodně na severovýchodě Čech byly extrémním případem lokálních přívalových povodní (někdy též nesprávně označovaných jako bleskové povodně).
Způsobila je souhra meteorologických okolností, experti to pojmenovali train efekt.
Šlo tu o situaci, kdy několik bouřek postupně přechází přes jedno místo, často přitom vzduch z jedné zanikající bouřky podpoří vznik další bouřkové buňky.
Blesková povodeň
To, že bouřky s sebou často přinášejí nejen prudké nárazy větru či kroupy, ale také přívalové deště, je naprosto běžné.
Intenzita srážek v bouřkách je obvykle výrazně větší než při trvalých srážkách, jiný je i mechanismus, jak vznikají.
Na přední straně bouřkového oblaku zvaného cumulonimbus vystupuje vzduch, který unáší směrem vzhůru kondenzované kapky vody. Ty ve výšce zmrznou a vzájemně se srážejí, čímž se stále zvětšují.
Po vystoupení na vrchol cumulonimbu (do výšky přes 10 km) se vítr opět stáčí a padá po zadní straně bouřkového jádra prudce k zemi, přitom s sebou unáší ledové krystalky, které blíže zemi tají a v podobě velkých kapek prudce dopadají na zem.
Jedna bouřka povodeň nedělá
Doba života jednoho bouřkového jádra se většinou počítá v desítkách minut. Za tu dobu může napršet až několik desítek milimetrů vody, ale jedna bouřka většinou nezpůsobí přívalovou povodeň.
Výjimkou jsou jen urbanizované oblasti, kde kanalizace nestačí pojmout vypadlou vodu.
V podhůří hor však 22. července 1998 zasáhl zmíněný train efekt.
Taková situace může nastat zejména na frontálních vlnách oddělujících velmi teplý vzduch od chladnějšího a vlhčího vzduchu.
Tehdy po velmi horkých předešlých dnech přecházela přes naše území studená fronta, na níž se vytvořila frontální vlna, a ta se jen velmi pomalu pohybovala k severovýchodu. A právě na ní se od večera a během noci tvořily velmi intenzivní bouřky.
Víc než stoleté
Za 12 hodin spadlo před deseti lety v Deštném v Orlických horách více než 200 mm vody.
Výsledkem bylo, že se rozvodnily zejména Bělá, Dědina a horní tok Divoké Orlice. Na Bělé a Dědině srážky vyvolaly více než stoleté povodně.
Průběh povodně byl pro přívalovou povodeň velmi typický.
Už před půlnocí hladiny velmi prudce stouply, ještě před rozedněním dosáhly svého vrcholu a začaly stejně rychle klesat. Během několika málo hodin povodeň napáchala mnohamilionové škody.
