Praha - Když ministerstvo financí obhajuje, proč ve stamiliardové soutěži vybírá jednu firmy na odstranění všech starých ekologických škod v republice, argumentuje i tím, že jedině tak je možné tento státní závazek stihnout do roku 2015.
Podle ředitelky České inspekce životního prostředí Evy Tylové je ovšem tento termín zcela nereálný. "Je to nesmyslná představa," řekla Aktuálně.cz Tylová.
Tylová má s čištěním zamořených podzemních vod a půdy či ekologickou likvidací nebezpečných skládek dlouholeté zkušenosti už ze svého působení na ministerstvu životního prostředí. Staré ekologické zátěže, které vznikly ještě před privatizací podniků, měla na starosti například jako náměstkyně ministra.
Ukončení sanace v roce 2015 nepokládá za reálné ani Jindřich Petrlík z ekologického sdružení Arnika, které se zabývá i některými nedořešenými případy zamořených továren a dalších objektů.
Kolik bude sanace stát? 40 nebo 115 miliard?
Podle Tylové není možné stanovený termín stihnout například proto, že v zemi není tolik odborných firem, který by zvládly vyčistit asi 300 znečištěných míst po celé zemi do šesti let. "Reálně je možné investovat ročně dvě až tři miliardy," tvrdí Tylová.
Kalkulace, kolik by stát za sanaci starých ekologických škod mohl zaplatit, se pohybují od 40 do 115 miliard korun, přičemž odborné odhady exministrů životního prostředí Martina Bursíka a Františka Bendy i ředitelky inspekce Evy Tylová se blíží ke spodní hranici.
Kdo získá zakázku?
- Do finále největší státní zakázky v historii postoupily tří firmy: Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental services (dříve Karob).
- V srpnu předloží finanční nabídky
- Komise vybere vítěze, kterého musí potvrdit vláda
Ministerstvo financí zveřejnilo částku bezmála 115 miliard. I ono ovšem připouští, že výsledná suma může být nižší.
"Částka 115 miliard není odhad nákladů, ale administrativně a historicky daná hranice, do které se v tuto chvíli stát zavázal škody hradit," řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob.
"Toto číslo je dané historicky a nemá vypovídací hodnotu o skutečné výši škod. Skutečnou výši nákladů zjistíme až z podaných nabídek uchazečů," dodal Jakob.
Pokud by tedy sanace nakonec vyšly na 50 miliard a stát by každý rok zaplatil tři miliardy, protáhly by se práce na více než 16 let.
Likvidace ekologických škod trvá i dlouhé roky
Ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová zároveň upozorňuje na to, že odstranění některých starých ekologických škod trvá i dlouhé roky, což je dalším důvodem toho, proč není termín 2015 reálný.
Jako příklad uvedla Lučební závody Draslovka v Kolíně, kde se začalo v polovině 90. let. Anebo sanace staré amalgámové elektrolýzy v neratovické Spolaně, která se chystá už od 90. let, ovšem práce ještě neodstartovaly.
"U mnoha zátěží je termín 2015 zcela nereálný, protože tam práce ještě ani nezačaly," upozornila Tylová, podle níž může sanace trvat třeba až 15 let.
Mnohdy se navíc stane, že stará zátěž je mnohem rozsáhlejší, než se čekalo. V takovém případě se sanace mohou ještě výrazně prodloužit a samozřejmě i citelně prodražit.
(Ne)hrozí žaloby od nevyčištěných firem
Ministerstvo financí tvrdí, že nebudou-li podniky vyčištěny do roku 2015, hrozí z jejich strany arbitráž kvůli tomu, že kontaminovaná půda či podzemní voda nebyla vyčištěna.
"Je to termín, na kterém u většiny lokalit trvá Česká inspekce životního prostředí," napsal pro Hospodářské noviny náměstek ministra Ivan Fuksa. Ředitelka inspekce Eva Tylová to ovšem odmítla.
"S termínem 2015 jsme nepočítali," řekla Aktuálně.cz Tylová. Dodala, že nepamatuje, aby se plnění dohod na odstranění staré ekologické zátěže vymáhalo arbitráží nebo podobnými cestami.
Podle ministra financí Eduarda Janoty si ovšem desítky firem stěžují na to, že se sanace starých škod příliš vlečou. "Dokonce jim nestačí ani to, že nová komplexní zakázka odstraňování škod výrazně urychlí. Například Vítkovice chystají projekt, na který chtějí evropské peníze, a ekologické škody jim to zatím celé blokují," citovaly Hospodářské noviny Janotu.
Sanaci ovšem v minulosti výrazně zdrželo ministerstvo financí, respektive Fond národního majetku. Například před pěti lety, když byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, fond na zhruba rok zastavil výběr firem na jednotlivé sanační práce, protože si chtěl celý systém prověřit. Žádné závažné chyby kontrola ovšem nenašla.
