Praha/České Budějovice - Rusko zakázalo vstup na své území Karlu Schwarzenbergovi, Marku Ženíškovi, Jaromíru Štětinovi a Štefanovi Fülemu. Řekla to dnes mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Na sankčním seznamu Ruska je 89 evropských politiků a diplomatů. Zmínění čeští politici jsou na umístění v seznamu pyšní. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že zákaz je odpovědí na protiruské evropské sankce, zavedené kvůli postupu Ruska na Ukrajině.
"Nemyslím si, že by Česká republika měla přijímat nějaké samostatné kroky. Určitě se poradíme v rámci Evropské unie, jestli na to budeme nějakým zvláštním způsobem reagovat," řekl dnes Sobotka.
Domnívá se, že nařízení je odpověď na to, že EU nedávno omezila některým ruským politikům přístup do jednotlivých zemí. V tiskovém prohlášení Sobotka doplnil, že pro postup Ruska nevidí opodstatnění. "Tento krok odporuje dobré diplomatické praxi. Budeme požadovat od Ruské federace vysvětlení a zároveň budeme postup koordinovat s našimi unijními partnery," sdělil.
EU: Seznam je svévolný a neopodstatněný
Seznam 89 evropských politiků, kterým Rusko zakázalo vstup na své území, je zcela svévolný a neopodstatněný, uvedla dnes v prohlášení diplomacie Evropské unie.
Jako neodůvodněný označila seznam také mluvčí britského ministerstva zahraničí. Británie má na seznamu devět občanů, na černé listině jsou i čtyři Češi.
Mluvčí diplomacie EU připomněla, že Rusko v posledních měsících odepřelo vstup na své území několika politikům ze zemí EU. Ruské úřady to vždy zdůvodnily tím, že dotyčný je na neveřejném seznamu lidí, kteří mají vstup do Ruské federace zakázán. Existence seznamu tedy není překvapivá, doposud se ale nevědělo, jaká jména na něm figurují.
Mluvčí unijní diplomacie uvedla, že ruské úřady nyní seznam s 89 jmény zpřístupnily. EU však nemá žádné informace o právním základu rozhodnutí, kritériích ani o postupu, které vedly k výběru jmen zařazených na listinu.
"Považujeme toto opatření za naprosto svévolné a neopodstatněné, především vzhledem k nepřítomnosti dalšího vysvětlení a transparentnosti," sdělila unijní diplomacie.
Představitel ruského ministerstva zahraničí ruské agentuře TASS sdělil, že seznam se jmény dotčených byl zaslán státům EU. K jednotlivým jménům se ale odmítl vyjádřit.
"Odpověď na žádosti některých států, proč to byli zrovna tito jedinci, kteří se ocitli na seznamu ... je prostá: Stalo se tak v odpovědi na sankční kampaň, kterou ve vztahu k Rusku vedou některé státy Evropské unie v čele s Německem," citovala z ruských médií agentura Reuters. "Obdobný seznam existuje ve vztahu k občanům USA, je ovšem nutno podotknout, že Američané se v tomto případě chovají konstruktivněji než Evropané," dodal zdroj z ruského ministerstva.
Schwarzenberg: Je to vyznamenání
Čeští politici z ruského sankčního seznamu shodně vyjadřují hrdost na to, že se na "černé listině" ocitli. "Když jsem se podíval na ta ostatní jména, tak jsem zjistil, že jsem ve velmi slušném klubu. Považuji to za vyznamenání," řekl bývalý český ministr zahraničí a předseda TOP 09 Schwarzenberg, který je předsedou zahraničního výboru Sněmovny. Kroky Ruska na Ukrajině dlouhodobě kritizuje.
Europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Štětina řekl ČTK, že je v Rusku persona non grata (nežádoucí osoba - pozn. ČTK) už od 90. let kvůli své novinářské činnosti. Seznam vnímá jako další krok nové studené války.
"Jsem velmi pyšný na to, že jsem se na tom seznamu ocitl, protože jsem ve společnosti velmi vzácných a statečných lidí a kolegů z europarlamentu," uvedl.
"V seznamu je spousta jmen (lidí), kteří se upřímně snažili v posledních letech a měsících o otevřený dialog s Ruskem a nalezení řešení neuvěřitelně složité situace na východě Evropy," řekl Českému rozhlasu bývalý eurokomisař pro rozšíření a politiku sousedství Füle.
"Pokud Rusko nebude svoje území rozšiřovat donekonečna, třeba až do Rigy či Kyjeva, pak ten zákaz nějakou dobu, co bude Putin u moci, vydržím. Pro mě je to důkaz toho, že děláme svoji práci dobře," reagoval v tiskové zprávě místopředseda TOP 09 Ženíšek, který působí ve sněmovním výboru pro evropské záležitosti a je členem parlamentní delegace při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Němci také chtějí vysvětlení
Německá vláda žádá Rusko, aby vysvětlilo, proč zakázalo vstup na své území osmi německým představitelům, informovala dnes agentura DPA. Dotčení lidé mají podle Berlína právo znát přesné důvody, aby se mohli právně bránit.
Na seznamu je mimo jiné nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt, generál německého vojenského letectva Karl Müllner nebo německý poslanec Karl-Georg Wellmann z CDU.
Z dalších zemí jsou v ruském sankčním výčtu bývalý předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker, britský politik Malcolm Rifkind či bývalý šéf britských Liberálních demokratů Nick Clegg.
Polsko, které patří k nejtvrdším kritikům ruského postupu vůči Ukrajině, má na seznamu 18 jmen.
"Už nějakou dobu pozorujeme, že Rusko se nutně nepokouší napětí zmírnit, ale spíše posilovat," řekla mluvčí polské vlády.
Výběr "protiruské angažovanosti" čtyř Čechů, kteří jsou na seznamu osob, jimž Rusko zakázalo vstup na své území (řazeno abecedně):
Štefan Füle (53) - bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství, jímž byl od února 2010 do října 2014, tedy mj. v době, kdy EU vyjednávala s Ukrajinou asociační dohodu. Zastavení příprav jejího podpisu minulou ukrajinskou vládou na podzim 2013 odstartovalo revoluční události na Ukrajině. Asociační dohoda byla podepsána loni na jaře. Füle Moskvu kritizuje dlouhodobě, mj. loni v dubnu ve Sněmovně prohlásil, že mezinárodní společenství Rusko podcenilo například, když ruský prezident Vladimir Putin v minulosti označil Ukrajinu za umělý stát.
Karel Schwarzenberg (77) - předsedá zahraničnímu výboru Sněmovny (od prosince 2013) a stojí v čele TOP 09 (od listopadu 2009); exministr zahraničí (leden 2007- květen 2009 a červenec 2010- červenec 2013). Kroky Ruska na Ukrajině kritizuje dlouhodobě. Například ruské obsazení Krymu loni v březnu přirovnal k anexi Sudet Německem v roce 1938. V čele diplomacie mj. v srpnu 2012 vyjádřil obavy, že vývoj v Rusku směřuje k omezování projevů občanské společnosti; reagoval tak na nepodmíněný trest vězení pro členky punkové skupiny Pussy Riot.
Jaromír Štětina (71) - novinář, europoslanec (od července 2014) a bývalý senátor za TOP 09 (listopad 2004-červen 2014). Po vypuknutí revoluce na Ukrajině na podzim 2013 několikrát navštívil Kyjev, kde podpořil protesty Ukrajinců v ulicích. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby ukrajinského prezidenta. Moskvu kritizuje dlouhodobě, za což se stal podle svých slov nežádoucí osobou v Rusku už v 90. letech. Tehdy byl šéfredaktorem agentury Epicentrum (1994-2004) a jako reportér se specializoval na válečné konflikty v Evropě, Asii a Africe.
Marek Ženíšek (36) - místopředseda TOP 09 (od listopadu 2009). Od prosince 2013 je ve Sněmovně ve výboru pro evropské záležitosti a výboru pro obranu či v delegaci do Parlamentního shromáždění OBSE. Loni v březnu po ruské anexi Krymu ve Sněmovně neúspěšně navrhoval usnesení, v němž se hovořilo o "imperiálních nárocích Ruska" a možném ohrožení suverenity ČR a jež vyzývalo vládu k prosazování hospodářských sankcí vůči Moskvě. Loni v květnu jako pozorovatel OBSE dohlížel na volby prezidenta Ukrajiny. Letos začátkem roku podepsal mezinárodní apel Odvahu a vůli!, vzniklou v ČR, která vyzývá šéfy států NATO, Evropy a Austrálie k adekvátní reakci na agresivní politiku Ruska.
